Mozková mlha není jen „v hlavě“, ale je výsledkem celé řady různých příčin.
Pacient ve věku kolem čtyřiceti let vyhledal neurologické oddělení kvůli mozkové mlze. Kromě poruch paměti ho trápilo také nadýmání, škytavka a svědivé kožní vyrážky. Vyšetření ukázalo, že pacient trpí chronickými potravinovými alergiemi a dlouhodobým zánětem střev.
Mozková mlha může vznikat v důsledku nerovnováhy v různých tělesných systémech, například když střevní zánět ovlivňuje mozek prostřednictvím „osy střevo–mozek“, uvedl Chen Hui-Hsuan, ředitel neurologického oddělení a Centra integrativní medicíny nemocnice Everan, v pořadu „Health 1+1“ na stanici NTDTV (sesterský kanál Epoch Times).
Po úpravě jídelníčku zaměřené na zlepšení střevního zdraví se u pacienta mozková mlha postupně zmírnila.
Důsledky různých tělesných nerovnováh
Mozková mlha je souhrnné označení pro pocit zpomaleného myšlení, nejasnosti a snížené schopnosti soustředění – bez jasné, diagnostikovatelné neurologické příčiny. Popisuje subjektivní vnímání snížené mentální ostrosti, nikoli samostatné onemocnění.
Z pohledu funkční medicíny Chen uvedl, že většina klinicky běžných případů mozkové mlhy souvisí s následujícími pěti oblastmi:
- Nerovnováha ve střevech: Střeva a mozek jsou propojeny tzv. osou střevo–mozek prostřednictvím nervového, imunitního a hormonálního systému. Pokud jsou střeva drážděna nerovnováhou střevních bakterií, sníženou trávicí schopností nebo chronickou potravinovou citlivostí, může to vyvolat i nízkostupňový zánět. Zánětlivé signály se pak krevním oběhem šíří po těle, narušují činnost mozku a mohou vést ke vzniku příznaků mozkové mlhy.
- Snížená funkce mitochondrií: Mitochondrie jsou označovány jako „elektrárny“ buněk. Mozek patří k energeticky nejnáročnějším orgánům v těle. Pokud je funkce mitochondrií narušena, nedostatečný přísun energie může vést ke snížení výkonnosti mozku.
- Hromadění toxinů: Těžké kovy, endokrinní disruptory (látky narušující hormonální rovnováhu) nebo mykotoxiny mohou mitochondrie poškozovat a tím mozkovou mlhu dále zhoršovat.
- Nerovnováha neurotransmiterů: Porušený poměr mozkových přenašečů, jako jsou dopamin, serotonin a acetylcholin, může ovlivnit koordinaci mozkových funkcí a vést k mozkové mlze.
- Oxidační stres a chronický zánět: Oxidační stres poškozuje nervový systém a spouští zánět v mozku. Současně je tělo při dlouhodobém stresu, nevhodné stravě, nedostatku spánku nebo chronických onemocněních náchylné k přetrvávajícímu nízkostupňovému zánětu.
Doporučení ke stravě
Protože zánět v mozku patří mezi hlavní příčiny mozkové mlhy, jsou protizánětlivá opatření zásadní pro její prevenci. Chang Chia-Ming, předseda Tchajwanské společnosti pro precizní preventivní medicínu, se v pořadu „Health 1+1“ na stanici NTDTV (sesterský kanál Epoch Times) podělil o svá výživová doporučení, jak mozkový zánět zmírnit.
1. Doplnění protizánětlivých a antioxidačních živin
Doporučuje se doplňovat tři základní živiny:
- Omega-3 mastné kyseliny: silné přírodní protizánětlivé látky, které se nacházejí především v hlubokomořských rybách, lněném semínku a chia semínkách
- Vitamin D: pomáhá předcházet osteoporóze, stabilizuje imunitní funkce a zlepšuje alergické projevy
- Vitamin C: snižuje oxidační stres a tím i zánět
2. Doplnění probiotik a prebiotik
Protože střevní zánět významně přispívá k zánětu v mozku, doporučuje se konzumovat více prebiotických potravin – například batáty, banány a celozrnné obiloviny – které jsou bohaté na vlákninu a podporují růst prospěšných střevních bakterií. Zároveň je vhodné doplňovat probiotika, jako jsou Lactobacillus a Bifidobacterium. Probiotika obsahují také fermentované potraviny, například sýry a kimchi, které mohou být rovněž přínosné.
3. Vyhýbání se prozánětlivým potravinám
Kromě příjmu prospěšných bakterií a vlákniny vyžaduje udržení zdravých střev také omezení potravin s vysokým obsahem cukru, tuku a ultra-zpracovaných výrobků, které střevní mikrobiom poškozují. Někteří lidé jsou navíc alergičtí například na lepek a měli by se těmto potravinám co nejvíce vyhýbat.
Chen dodal, že užitečné mohou být i podpůrné lékařské postupy. Například u pacientů s podvýživou mohou perorální nebo nitrožilní výživové doplňky přinést rychlejší zlepšení.
Čtěte také
Životní styl
Pokud jde o životní styl, Chen doporučil zlepšit kvalitu spánku a vyhýbat se používání mobilních telefonů a počítačů před spaním, aby se snížil rušivý vliv modrého světla. Zároveň zdůraznil význam „tréninku mozku“ prostřednictvím čtení a učení se novým věcem.
Pravidelný pohyb má rovněž pozitivní vliv na mozek. Studie ukazují, že při cvičení tělo uvolňuje různé látky, které mozek chrání, například neurotrofní faktory, jež pomáhají udržovat dobrou paměť a kognitivní funkce.
Chen také doporučil rozvíjet návyky, které pomáhají zvládat stres, jako je setkávání s lidmi, cestování nebo poslech hudby. U pacientů s výraznou mozkovou mlhou způsobenou vysokým stresem doporučuje aromaterapii ke regulaci vylučování stresových hormonů. Studie ukazují, že inhalace esenciálních olejů z levandule a rozmarýnu může snižovat hladinu kortizolu, a tím působit antioxidačně.
Snížení toxicity těžkých kovů
Poškození mozku toxickými látkami je podle Chena spojeno zejména s hromaděním těžkých kovů v těle. Ty mohou podporovat zánět nervové tkáně a narušovat hematoencefalickou bariéru, čímž usnadňují průnik toxinů do mozku a zhoršují poškození nervového systému. Studie také zjistily, že těžké kovy mohou poškozovat mitochondrie, což vede k nedostatku energie v mozku a dokonce k buněčné smrti.
Chen doporučil ke snížení příjmu těžkých kovů, vyhýbat se nekvalitní kosmetice, omezit konzumaci velkých ryb a zkontrolovat staré vodovodní potrubí, nátěry a kuchyňské nádobí v domácnosti.
Dále uvedl, že pohyb, dostatečný příjem tekutin a konzumace vlákniny mohou napomáhat vylučování těžkých kovů potem, močí a stolicí. Z hlediska stravy doporučil zařazovat více detoxikačních potravin, jako jsou:
- česnek, cibule a brukvovitá zelenina, které jsou bohaté na sloučeniny síry a podporují detoxikační funkci jater
- batáty, dýně a černá houba, které obsahují hodně vlákniny a pomáhají odstraňovat těžké kovy ze střev
- mořské řasy, jež mohou těžké kovy vázat a napomáhat jejich vylučování
- doplňky vitaminů C, E a A, které zvyšují antioxidační kapacitu organismu a snižují zánět vyvolaný těžkými kovy
Souvisí mozková mlha s demencí?
Mnoho pacientů s mozkovou mlhou má obavy, zda se u nich nerozvine demence. Existuje mezi těmito stavy souvislost? Podle Chena mozková mlha není demence, ale spíše stav „subzdraví“ – přechodné stadium mezi zdravím a onemocněním mozku.
Nejčastějším typem demence je degenerativní demence, což je chronické onemocnění, které se vyvíjí pomalu od zdraví k nemoci. „Mozek nepřejde ze dne na den ze zdravého stavu do demence. Pokud na škále představuje nula zdraví, demence se pohybuje mezi hodnotami 80 a 100. Mozková mlha spíše odpovídá stavu subzdraví či počínající poruchy někde mezi 20 a 80,“ uvedl Chen.
–ete–
