Gabriela Lizalová odjakživa inklinovala k výtvarnému umění, k modelování z hlíny a kreslení, až ji nakonec oslovila malba na hedvábí. Tuto vášeň se rozhodla přetavit do podoby hedvábných šátků s originálním rukopisem, vytvářeným na míru každé jejich nositelce. Kromě pečlivého výběru barev se při malování soustředí také na jemnost a lehkost hedvábí. Ty jsou na jedné straně mimořádným přínosem při nošení, ruční práce si však zároveň žádá větší obezřetnost. Jak se s tak jemným materiálem vlastně pracuje? Co vyjadřují jednotlivé barvy a vzory? A jakou roli při jejich malování hraje ženská jedinečnost?
Epoch Times: Práce s textilem, tkaní, háčkování, pletení… to vše je spjato s tradicemi slovenských domácností, hedvábí mezi nimi však výrazné zastoupení nemělo. O to zajímavější je, že jste se rozhodla vydat právě touto cestou. Čím vás hedvábí okouzlilo? Proč jste se rozhodla zaměřit právě na něj?
Gabriela Lizalová: Hedvábí je přírodní a vzácný materiál, který v sobě ukrývá úžasné vlastnosti prospěšné pro člověka. Je příjemné nejen na dotek, ale svou výjimečností pohladí i na duši. Fascinoval mě jeho lesk, lehkost a zároveň výzva vyzkoušet něco nového.
Evokuje ve mně jemnost, eleganci, luxus a jedinečný doplněk, který v sobě nese energii přírody. Dokáže doplnit i jednoduchý outfit. Je to zkrátka stylový doplněk nejen pro každodenní, ale i slavnostní nošení. Je antialergenní, prodyšné a šetrné k pokožce i vlasům – v létě chladí a v zimě zahřívá. Hodí se ke každému outfitu, rozzáří jej a podtrhne jeho luxus.
Vzpomínáte si na své první setkání s hedvábím a na první práci s ním?
Odmalička mě přitahovalo kreslení, modelování z hlíny a zkoušení různých výtvarných technik. Kreativita mě provází celý život. Jednoho dne, během lekce výtvarného kroužku pro dospělé, jsem se dostala k malování na hedvábí. Byl to úžasný, přírodní a lehounký materiál – pro mě tehdy zcela neprobádaný.
Natolik mě pohltil, že jsem začala studovat články o technikách malby a pořídila si odborné knihy. Nebylo to jednoduché. Začínala jsem se základními barvami pro začátečníky, ale brzy mě zajímalo, jak se pracuje s profesionálními barvami. Začala jsem proto hledat různé postupy a techniky – na internetu, v článcích i ve videích. Spojila jsem se také s lidmi, kteří už s malbou na hedvábí měli zkušenosti. Samozřejmě ne každý byl ochoten se o své know-how podělit, takže mi nezbylo než zkoušet sama. Byla to metoda pokus–omyl.
Předpokládám, že na Slovensku není mnoho řemeslníků a umělců, kteří by se práci s hedvábím věnovali. Neměla jste v začátcích obavy, zda se u nás vůbec budete moci realizovat?
V současnosti není malba na hedvábí na Slovensku příliš doceněná. Obavy z toho jsem ale neměla – už proto, že jde především o koníček, který mě nesmírně naplňuje. Kromě samotné tvorby mi malování slouží také jako forma psychoterapie, díky níž se mohu ponořit do světa klidu a kreativity. Každý můj malovaný šátek má vlastní rukopis a originalitu.
Malba na hedvábí je krásná a jemná umělecká forma. Dokáže zachytit a zvýraznit přirozený lesk materiálu a vyvolat dojem lehkosti, elegance, a dokonce i luxusu – ať už u šátků, nebo šál. Každý tah štětcem musí být promyšlený a nevratný. Když se spletu, musím vymyslet řešení tak, aby výsledek působil, jako by tam patřil od začátku – přidat lístek, ornament nebo jiný detail. Právě v tom spočívá kouzlo kreativity. Stejně důležitý je i výběr barev, kontur a nakonec také precizní fixace.
V čem spočívá klasická malba na hedvábí? Jak obvykle postupujete při tvorbě jednotlivých kusů?
Celý proces začíná napnutím hedvábí na rám, aby byla látka během práce rovnoměrně vypnutá. Musím si dávat velký pozor, aby se šátek neprotrhl. Používám gumičky upevněné na rámu a na nich závěsné klipsy – je to nejšetrnější způsob. Na papír si nejprve připravím návrh kresby, tedy šablonu, kterou poté pomocí kontury přenesu na hedvábí. Konturu je nutné nanášet opatrně, protože hedvábí je velmi jemné a tenké. Zároveň brání tomu, aby se barvy na látce rozpíjely. Nechám ji důkladně zaschnout a teprve potom pokračuji s barvami. Ty jemně nanáším štětcem, podle potřeby je ředím a pracuji s pestrou paletou odstínů.
Každá žena je výjimečná a výběr barev závisí na jejím typu. Umím posoudit, jaké barvy jí budou slušet, někdy ale maluji i podle vlastních pocitů a momentální nálady. Jednotlivé vrstvy nechávám postupně schnout, abych mohla kombinovat různé techniky, například přidávání soli. Je to zdlouhavý proces. I výsledná malba musí pořádně proschnout, aby se barva vstřebala do každého vlákna hedvábí. Po úplném vyschnutí je nutné šátek zafixovat. Já používám profesionální barvy, které se fixují parou.
Na závěr, když je šátek napařený a zafixovaný, může se vyprat a z rubové strany přežehlit. Získá jemný lesk a hebkost. Takový nádherný doplněk je výsledkem náročné práce s hedvábným materiálem, který je známý svým luxusním leskem a lehkostí.
Zažehlené nebo parou fixované barvy? Jaký je mezi nimi rozdíl?
Fixování barev na hedvábí žehlením je jednodušší způsob. Nevyžaduje tak zdlouhavý proces, barvy nemusí dlouho schnout a „odpočívat“, než se zafixují, a výsledný šátek není tak jemný jako při fixaci parou. Barvy fixované parou dodávají hedvábí větší lesk, jemnost a luxusní vzhled, navíc si déle zachovávají sytost a zářivost. To je moje zkušenost.
Je tedy nutné používat i speciální barvy a nástroje? Bez čeho se neobejdete?
Hedvábí různých velikostí, štětce různé tloušťky, barvy fixované parou, kontury a rám na napínání hedvábí. Z druhů hedvábí bych zmínila twill, šifon, žoržet, habotai, krepdešín nebo šantung. Hedvábná vlákna se liší hustotou, způsobem ukládání i strukturou. Já používám Ponge 5,6 – velmi jemné hedvábí s řídkým ukládáním vláken, díky čemuž je lehké jako pírko – nebo habotai, který je o něco hustší a pevnější.
Dále potřebuji štětce, barvy, misky, kelímky, pipety, sůl, šablony, tužky, nůžky, vosk, žehličku, různé další pomůcky k malování – a také bustu na focení.
Vaše hedvábné šátky jsou velmi barevné a pestré. Kde hledáte inspiraci? Na první pohled to vypadá především na přírodu…
Ano, inspiruji se především přírodou kolem nás, která v sobě nese neuvěřitelné množství barev, tvarů a vzorů. Fascinují mě jemné lístky, ornamenty, motýli a květy.
Mám ráda ibišek, tulipány, lilie, máky, růže, různé vlnovkové tahy, smyčky, tečky i motýly – ty patří mezi mé nejoblíbenější motivy. Velmi ráda používám také geometrické tvary, které působí elegantně a nadčasově.
Co tedy malby na vašich hedvábných šátcích především vyjadřují? Jaké nesou poselství?
Mým poselstvím je obklopit ženy pocitem jedinečnosti a výjimečnosti. Do každého svého kousku vkládám osobní dotek a lásku, díky čemuž není jen originální, ale nese v sobě i hlubší smysl originality. Každý kus je unikát, malovaný s důrazem na detail.
Děkujeme za rozhovor!
Zdroj: Archiv Gabriely Lizalové
–etsk–
