Vysočina – Lenochod je zvíře výjimečně pomalé, ale přesto byl v novém roce v jihlavské zoologické zahradě nejrychlejší. Samička lenochoda dvouprstého tam 3. ledna povila první letošní mládě. Nachází se společně se svými rodiči v pavilonu Hacienda Escondido.
„Naše samice je již zkušená matka,“ uvádí Simona Kubičková, vedoucí marketingového oddělení. Přesto poprosila návštěvníky o tiché a ohleduplné chování v tomto pavilonu.
Podle Kubičkové návštěvníci mohli také zaznamenat, že loni koncem roku uzavřeli nocturno na Africkém pavilonu – důvodem byla také radostná událost: poprvé se dočkali mláděte u komb Garnettových. Jednalo se o takový vánoční dárek, neboť mládě přišlo na svět 25. prosince. Rozhodli se vytvořit mu co nejklidnější podmínky, protože samice je prvorodička.
„Komby Garnettovy chováme od roku 2013 a v současné době zde máme 6 jedinců (včetně aktuálního přírůstku). Jde o jeden z největších druhů komb. Je aktivní v noci a velmi obratně šplhá v korunách stromů – na zem prakticky neslézá. Samice rodí jedno mládě, o které se stará necelého půl roku,“ dodala Kubičková.
Rekordní návštěvnost
Nevelká zoologická zahrada, ukrytá ve stínu kopce Heulosu, zaznamenala v loňském roce vysokou návštěvnost.
„Celkově do zahrady zavítalo 347 046 návštěvníků a jedná se tak o třetí nejvyšší návštěvnost v historii zoo (rekord drží rok 2023),“ uvedla Simona Kubičková.
Pozitivních událostí přibylo i v podobě úspěchů v chovu zvířat. Protože se jihlavská zoo specializuje na ochranu ohrožených druhů, podařilo se jí několik významných odchovů.
„Na prvním místě to je samice kočkodana Rolowayova, což je druh, který patří mezi nejohroženější primáty světa,“ připomíná ředitel zoo Jan Vašák. Dále jmenuje kočkodana Lowéova, druhé mládě guerézy běloramenné, přírůstek byl i u tamarínů pinčích a u pekari Wagnerových. Dočkali se odchovu i u labutí černých a komb Garnettových.
Zmínil i nová mláďata neohrožených druhů, jako například ovcí vlašských, zeber Burchellových, nyal nížinných, surikat, kapybar nebo arating slunečních. Z příchodu nových druhů připomněl korovce mexického, mirikiny bolivijské nebo agamy Weberovy.
Přišly i výzvy, kterým zoo musela čelit. „Museli jsme se potýkat hned se dvěma nepříznivými situacemi – nákazou slintavky a kulhavky a pak s ptačí chřipkou,“ konstatuje ředitel zoo.
„U obojích jsme museli přijmout opatření, která se částečně dotkla i návštěvníků – dezinfekční rohože nebo dočasné pozastavení zážitkových programů. I přesto k nám lidi chodili a ukázali tak svoji přízeň zahradě, za což jsme velice rádi,“ dodal.
A bude se i stavět.
„V minulém roce jsme získali i podporu Kraje Vysočina. Získané prostředky budou využity na výstavbu ubikace pro kočky pouštní a karakaly vedle Afrického pavilonu, na výměnu sítí u levhartů cejlonských a irbisů a na herní prvek ve tvaru lodě blízko hlavního vstupu,“ vyjmenoval ředitel.
U všeho již započaly přípravné práce a v roce 2026 by mělo dojít k dokončení, pokud půjde vše podle plánu. „Dále bychom v letošním roce chtěli realizovat zasíťovaní tygřího výběhu,“ doplnil plány Vašák.
