Lydia Roeber

3. 2. 2026

Na Světovém ekonomickém fóru 2026 v Davosu byla představena nová sociální síť s názvem „W“, která chce vystupovat jako evropská alternativa k platformě X. Hovoří se o „hodnotách“ a „verifikaci“ i o politické podpoře z Evropy. Kdo stojí za touto rétorikou?

Platforma „W“ byla poprvé veřejně představena během výročního zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu 20. ledna 2026. Jménem projektu vystoupila Anna Zeiterová, ve Švýcarsku působící odbornice na ochranu osobních údajů a technologie a bývalá manažerka společnosti eBay, která projekt vede jako jeho generální ředitelka. Oznámení Zeiterová zároveň zveřejnila na síti LinkedIn.

Uvedla, že „W“ má být platformou, která je „vyvíjena, regulována a hostována v Evropě“ a jejímž cílem je boj proti „systémové dezinformaci“:

„V celé Evropě i mimo ni systematická dezinformace podkopává důvěru veřejnosti a oslabuje demokratické rozhodování. Mnozí si tento problém uvědomují. Podstatně méně jich však přispívá k utváření budoucnosti.“

Povinná verifikace a centralizovaný model platformy

„W“ má být koncipována jako klasická, centrálně provozovaná sociální síť. Na rozdíl od decentralizovaných alternativ, jako je Mastodon, projekt sází na jednotnou platformovou architekturu – s deklarovaným cílem vytvořit přímou alternativu k síti X. Klíčovým prvkem je povinná ověřená identita a fotografická verifikace všech uživatelů. Tím mají být vyloučeny anonymní účty a boti. Podle Zeiterové označení „W“ odkazuje jak na „We“ (my), tak na „Values“ (hodnoty) a „Verified“ (ověřené). Logo se dvěma překrývajícími se písmeny „V“ má tuto myšlenku vizuálně vyjadřovat.

Spuštění platformy je plánováno postupně: od jara 2026 má běžet uzavřená beta verze, ke konci roku je plánováno otevření pro veřejnost. Nový projekt má fungovat v souladu s evropskými internetovými směrnicemi.

Novou konkurenci platformy X podporují politické těžké váhy. Za plánem vybudování sítě W Social stojí poradní sbor, jehož členy jsou bývalí ministři ze Švédska a významní představitelé byznysu. Podle švýcarského magazínu bilanz.ch v tomto poradním orgánu zasedají mimo jiné bývalý německý vicekancléř a ve Švýcarsku usazený Philipp Rösler, dále Club of Rome zastoupený svou předsedkyní Sandrine Dixson-Declèveovou a také Cristina Caffaraová, předsedkyně iniciativy EuroStack, sdružující 300 nejvýznamnějších technologických ředitelů. Zastoupeni jsou rovněž dva bývalí švédští ministři.

Převážnou část financování zajišťují švédští technologičtí investoři, mezi nimi Ingmar Rentzhog, zakladatel a výkonný ředitel stockholmské platformy klimatického aktivismu „We don’t have time“. To může podle komentáře serveru Kettner Edelmetalle naznačovat ideologické směřování projektu.

Platforma „We don’t have time“ se zároveň významně podílela na počátečním financování své dceřiné společnosti. Kromě hlavního sídla nové sociální sítě ve Švédsku se počítá se zřízením kanceláří v Berlíně, Paříži a Londýně. Technologický tým sídlí na Ukrajině.

Brusel a volání po evropských alternativách

Politický vítr do plachet však tento plán získává přímo z Bruselu. Teprve nedávno vyzvalo 54 poslanců Evropský parlament k vytvoření evropských alternativ k velkým americkým sociálním sítím. Poukazovali přitom na své obavy z podle nich rostoucího šíření obrazového materiálu se sexuálním násilím na platformě X po jejím převzetí Elonem Muskem.

Zeiterová je přesvědčena, že nová platforma se stane „lepší verzí Twitteru“, se silným důrazem na respektující komunikaci a odpovědnost. Veškerá uživatelská data mají být hostována evropskými společnostmi na území Evropy a podléhat tak přísným pravidlům ochrany osobních údajů Evropské unie.

Plánovaná platforma W vstupuje na již nasycený trh. Existuje řada alternativ k síti X, mimo jiné Truth Social amerického prezidenta Donalda Trumpa, decentralizovaná platforma Mastodon nebo americká služba Bluesky. Žádné z těchto platforem se však dosud nepodařilo dosáhnout globálního dosahu ani vlivu, jaký má X na politické debaty a zpravodajství.

Z pohledu investorů nepředstavuje „W“ klasický model založený na maximalizaci dosahu. Jak hodnotí restart magazín Forbes, jde spíše o „sázku na regulaci, důvěru a digitální suverenitu na trhu, kterému dominují americké platformy“.

etg

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali včera večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost.

Do Venezuely dnes odletí český tým pro záchranu lidí ze sutin

Z Prahy dnes dopoledne odletí český tým pro vyhledávání a záchranu lidí ze sutin, který bude pomáhat ve Venezuele postižené zemětřesením.

Japonsko má virtuální policistku, varuje před podvody

Policie v japonské prefektuře Ósaka spustila virtuální policistku AIko, která varuje před podvody, jejichž obětí se stává zejména starší generace.

Ženy hlásí případy, kdy byly k potratu pilulkou donuceny nátlakem či podvodem

Ženy popisují nátlak k užití potratových pilulek. Spor o jejich zasílání poštou míří k Nejvyššímu soudu USA.

Africké metropole zavádějí opatření proti horku, která mohou inspirovat Evropu

Africké městské oblasti, které už čelí extrémním teplotám přesahujícím 40 stupňů Celisa, zavádějí opatření, jež mohou být inspirací i pro Evropu.

Desetiminutové aerobní cvičení s lehkou zátěží pro zpomalení stárnutí mozku

Desetiminutová sestava s lahvemi vody podporuje prokrvení mozku, svalovou sílu a tvorbu BDNF důležitého pro paměť.

Ekonomie nostalgie

Romantizování minulosti a přehlížení chudoby bere dnešní výdobytky za samozřejmost a ohrožuje ekonomickou svobodu i chápání pokroku.

Pohleďte na krásu: Remingtonův Západ v díle „Krotitel mustangů“

Vzpínající se mustang, odhodlaný kovboj a duch starého Západu proměnily první Remingtonovu bronzovou sochu v americkou ikonu.

Anna Karenina: Příběh vášně, ztráty a hledání štěstí

Anna Karenina: Příběh vášně, která ničí, i manželství, které hledá řád. Přečtěte si hluboký vhled do jedné z největších literárních tragédií všech dob.