Komentář
V dnešní Evropě, kde jsou hranice rušeny pod tlakem oportunistických diskurzů, se obchod s lidmi stal jednou z nejvýnosnějších a zároveň nejkrutějších aktivit na planetě. Skutečnost je však daleko od optimistických řečí: nekontrolovaná migrace není jen lidským tokem, ale také nositelem napětí, které podrobuje suverenitu států tvrdé zkoušce.
Obchod s lidmi
V říjnu 2018 zaznamenalo Španělsko měsíční rekord s více než 10 000 vstupy nelegálních migrantů, což se časově shodovalo s nástupem Pedra Sáncheze k moci a znamenalo začátek vzestupného trendu námořních tras ke španělským břehům. V tom roce celkový počet nelegálních vstupů do Španělska překročil 64 000, přičemž více než 80 procent z nich se odehrálo po změně vlády.
Tehdejší čísla jsou však zanedbatelná ve srovnání s dnešním rozsahem tohoto jevu.
Od roku 2017 zaznamenaly námořní trasy západního Středomoří – především z Maroka, Alžírska a severní Afriky do Španělska, Itálie a Řecka – příchod více než 1,2 milionu přesídlených osob, podle aktualizovaných odhadů organizací, jako jsou Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) a agentura Frontex.
Tato čísla neodrážejí jen utrpení tisíců migrantů, kteří riskují život na chatrných plavidlech, ale také obrovský trh s obchodem s lidmi, který mafie vypilovaly do podoby globálního průmyslu.
Každá cesta není selháním solidarity, ale platbou, která obohacuje zločinecké sítě, zatímco evropské vlády odvracejí zrak a upřednostňují politické agendy před bezpečností hranic a lidskou důstojností.
Trasy organizovaného zločinu: od Nouadhibou po Baleáry
Mafie operují s chirurgickou přesností z enkláv, jako je Nouadhibou v Mauritánii, El Aaiún v Západní Sahaře, mys Spartel v Maroku či alžírské pobřeží, odkud řídí toky směrem do Andalusie, na Levantu, Kanárské ostrovy a Baleáry.
Ilustrativní případ se odehrál v roce 2018, kdy skupina 44 Alžířanů přistála na Formenteře poté, co sítím zaplatila celkem 80 000 eur, což vycházelo zhruba na 44 tisíc korun na každého z nich, tedy na více než šest měsíčních platů v Alžírsku, které v přepočtu odpovídají přibližně 5 800 korunám měsíčně. Dnes se sazby zvýšily: závisí na vzdálenosti, hraničních přechodech, geografických podmínkách, typu plavidla a padělání dokumentů.
Krátký přejezd mezi Alžírskem a Almeríí může stát přes 70 tisíc korun, zatímco složitější trasy, například ze západního Atlantiku na Kanárské ostrovy, dosahují i kolem 100 tisíc korun na osobu.
Pro pochopení tohoto obchodu stačí analyzovat jeho fungování. Nafukovací člun dlouhý sedm metrů, vybavený závěsným motorem, přepraví 15 až 20 osob během plavby trvající 4 až 6 hodin. Kapitán inkasuje přímo, ale většina peněz míří k původním prostředníkům, kteří mají na starosti nábor pasažérů.
Nejde o spontánní migraci, ale o prémiovou službu obchodu s lidmi, kde je smrt na moři – podle projektu Ztracení migranti OSN více než 1 700 obětí od začátku roku 2025 – rizikem, které oběti kalkulují, zatímco pro pašeráky představuje jen statistiku.
Policejní operace: jednotlivé údery proti neviditelnému gigantovi
Španělské bezpečnostní složky zesílily úsilí, ale jejich úspěchy jsou jen kapkami v oceánu beztrestnosti. V únoru 2021 rozbily Guardia Civil a Národní policie v Melille síť, která si účtovala okolo padesáti tisíc korun za každého migranta za převoz k andaluským břehům, v rámci operace Calcaire, která zasáhla také alžírské trasy.
V červnu téhož roku na Kanárských ostrovech umožnila operace Moineau zatknout dva vůdce marocké sítě, která požadovala částky pohybující se kolem padesáti tisíc korun na osobu z afrického kontinentu. A v Almeríi byli 15. června 2021 zatčeni tři Alžířané poté, co pilotovali dvě plavidla s 28 migranty (asi 120 tisíc korun na osobu) a další s 16 osobami (více než 70 tisíc korun na osobu).
Následující roky přinesly ambicióznější zásahy, které odhalily posun těchto mafií k hybridním modelům kombinujícím drogy a lidi.
Profesionalizace sítí a obchod s drogami
V květnu 2024 rozbily španělská daňová správa a Národní policie alžírsko-marocko-španělskou zločineckou organizaci, která používala vysokorychlostní polotuhé „narkočluny“ k přepravě kokainu a syntetických pilulek z Alicante do Alžírska a při zpátečních cestách pašovala nelegální migranty ke španělským břehům.
Bylo zatčeno sedm osob, v Almeríi bylo zadrženo 25 alžírských migrantů a sazby se pohybovaly mezi zhruba 150 a 240 tisíci korunami na osobu. Byly zabaveny tři lodě, 41 kanystrů benzínu a chemické komponenty pro výrobu drog, což odhalilo síť s vazbami do Francie na financování a logistiku.
Nedávno, 16. listopadu 2025, byl v Almeríi zatčen alžírský kapitán po zadržení plavidla se 16 migranty (13 mužů, 2 ženy a 1 nezletilý), kteří zaplatili až přibližně 180 tisíc korun každý za cestu z Alžírska.
Požadoval po pasažérech falešná svědectví, což je běžná taktika, která podtrhuje profesionalizaci těchto zločineckých sítí. Tyto policejní zásahy zachraňují životy a rozbíjejí buňky, ale absence plné mezinárodní spolupráce – kdy země původu někdy přivírají oči kvůli převodům peněz či geopolitickým tlakům – umožňuje mafiím rychlou regeneraci.
Alžírská trasa: boom v roce 2025, který generuje milionové zisky
Od začátku roku 2025 explodovala trasa mezi Alžírskem a Španělskem – do listopadu bylo podle údajů UNHCR a Frontexu zaznamenáno téměř 9 000 nelegálních příjezdů. To představuje 53 procent všech vstupů přes západní Středomoří.
Tento nárůst – o více než 40 procent jen na Baleárech, podle ministerstva vnitra – je vysvětlován vnitřním napětím v Alžírsku a laxními námořními kontrolami, které jsou důsledkem diplomatických sporů mezi Španělskem a touto maghrebskou zemí.
Při konzervativním odhadu zhruba 120 tisíc korun za jednu cestu (pod skutečnými sazbami 150 až 240 tisíc korun zaznamenanými při nedávných operacích) těchto 9 000 osob jen v roce 2025 nalilo do pokladen mafií nejméně 1,1 miliardy korun.
Kromě toho, že tento tok způsobuje přetížení zdrojů ostrovů, jako jsou Baleáry (6 688 nelegálních příjezdů do listopadu), ukazuje také, jak nečinnost alžírských a evropských vlád živí začarovaný kruh: více mrtvých, více kriminálních zisků a větší tlak na již tak přetížené přijímací systémy.
Světová mapa: zločin, který zastiňuje humanitární pomoc
Zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (ONUDC) z června 2018 kvantifikovala tento kriminální byznys: v roce 2016 vygenerovalo 2,5 milionu přesídlených migrantů mafiím zisky ve výši 5,5 až 7 miliard dolarů.
Rozdělení podle tras:
- Západní Afrika do severní Afriky: 380 000 migrantů, 760 milionů až 1 miliarda dolarů ročně.
- Africký roh do Libye a do Egejského moře: 100 000 osob (2013–2015), 300 až 500 milionů dolarů.
- Střední Středomoří: 375 000 osob, 320 až 550 milionů dolarů.
- Z Jemenu: 110 000 osob, 9 až 22 milionů dolarů.
- Asie do Evropy: více než 160 000 osob, 300 milionů dolarů.
Kromě toho jen v roce 2016 dorazilo do Řecka, Itálie, Bulharska a Španělska 34 000 nezletilých cizinců bez doprovodu.
„Globální nadnárodní zločin“
Jean-Luc Lemahieu z ONUDC tehdy tuto situaci definoval jako „globální nadnárodní zločin“, který vyžaduje koordinovanou odpověď přesahující dílčí řešení.
V roce 2025 vzrostly průměrné sazby ve Středomoří na zhruba 60 až 75 tisíc korun za jednoho převáženého migranta.
Podle údajů UNHCR se od roku 2015 po těchto klíčových námořních trasách do Španělska, Itálie a Řecka přesunulo 2 876 000 osob a při konzervativním průměru 2 500 eur za cestu (upraveném podle policejních zásahů) si mafie za poslední dekádu přišly na více než 7 miliard eur.
Jednoduchý výpočet – počet příjezdů krát průměrná sazba – odhaluje kriminální impérium, které financuje nejen provizorní lodě, ale i zbraně, korupci, terorismus a globální expanzi.
Mezitím skuteční poražení – migranti, kteří umírají utonutím, a evropští občané, kteří platí sociální náklady – sledují, jak tento obchod s lidmi vzkvétá ve stínu.
Závěr: kdo jsou vítězové?
Nakonec se jako hlavní vítězové této tragédie jeví mafie – a v menší míře i některé nevládní organizace, které usnadňují toky, aniž by se ptaly na jejich původ.
Vlády, které volí shovívavost a spoléhají se na „bilaterální dohody“, jež se zřídka dodržují, nejenže selhávají v ochraně hranic, ale udržují systém, v němž se s lidským životem obchoduje v eurech.
Boj proti nelegálnímu pašování není xenofobie, ale obrana zákonnosti a skutečného soucitu: uspořádané cesty pro ty, kdo skutečně prchají před válkou, a železná pěst proti těm, kteří profitují z chaosu. Jen tak lze rozebrat toto obrovské soukolí vykořisťování a vrátit naději těm, kdo si ji zaslouží, a spravedlnost těm, kdo ji požadují.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–etfr–
