Kuba je podle svého prezidenta Miguela Díaze-Canela připravena jednat se Spojenými státy, informovala dnes agentura AFP. Díaz-Canel však trvá na tom, že rozhovory musí probíhat z pozice rovnocenných partnerů a s respektem ke kubánské státní suverenitě. Kuba v posledních měsících čelí výhrůžkám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po únosu venezuelského prezidenta Nicolása Madura do USA zajistil, aby Venezuela přestala na ostrov vyvážet ropu, která je pro energetický sektor Kuby zásadní.
„Kuba je ochotna vést dialog se Spojenými státy na jakékoli téma, ale bez nátlaku či kladení předběžných podmínek,“ prohlásil dnes Díaz-Canel v projevu k národu, který vysílala státní televize a rozhlas. Dodal, že rozhovory se musí odehrávat bez vměšování do vnitřních záležitostí Kuby.
Trump kromě zastavení dodávek ropy z Venezuely také pohrozil zavedením cel všem ostatním zemím, které ropu na ostrov dovážejí. To se týká například Mexika. Podle některých analytiků Trump na Kubě usiluje o obdobu venezuelského scénáře, tedy změnu uvnitř režimu, kdy se vedení ujme někdo, kdo bude s USA spolupracovat.
Kuba, která se potýká s hospodářskou krizí, se dlouhodobě spoléhala na dodávky ropy z Venezuely. Pokud by Trumpovy výhrůžky skutečně vedly k úplnému zastavení dodávek ropy na ostrov, Kuba by podle AFP zůstala bez elektrické energie. Ve středu večer například zemi zasáhl výpadek proudu, který se dotkl přibližně 3,4 milionu lidí.
Úřady na Kubě z hospodářské krize obviňují přísné americké sankce. K problémům ostrova však přispělo i špatné hospodářské řízení a kolaps cestovního ruchu po pandemii covidu-19, uvádí AFP.
Výpadky elektřiny, které na Kubě nejsou vzácností, jsou způsobené zastaralou a nedostatečně udržovanou energetickou infrastrukturou a nedostatkem paliva. Asi 95 procent elektřiny tam pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Z analýzy oficiálních kubánských statistik vyplývá, že ostrov loni vyrobil pouze polovinu elektrické energie, kterou by pro normální provoz potřeboval.
