Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova. Důvodem je rostoucí kritika ze strany Washingtonu vůči evropským digitálním zákonům, jako je Digital Services Act, které jsou v USA stále více považovány za nástroje nepřímé cenzury.
Vláda prezidenta USA plánuje poskytovat prostředky na podporu svobody projevu v západních demokraciích.
Jak informuje anglickojazyčná Epoch Times, mluvčí amerického ministerstva zahraničí v pondělí 9. února oznámila chystanou přímou podporu. Cílem je především čelit těm digitálním zákonům v Evropě, které jsou ve Washingtonu považovány za cenzuru.
Podezření v USA: Evropské digitální zákony jsou považovány za podvod a cenzuru
Již dříve státní tajemnice pro veřejnou diplomacii amerického ministerstva zahraničí Sarah Rogers takový krok naznačila. Které organizace nebo think tanky konkrétně získají dotace, zatím není jisté.
Jisté však je, že americké snahy souvisejí se zákony, jako je Digital Services Act Evropské unie a britský Online Safety Act.
V Bruselu a Londýně považují digitální zákony za důležitý nástroj k ochraně dětí a k odrazení nenávistných projevů a dezinformací. Tyto zákony jsou však v USA. V nejlepším případě je zde považují za netarifní obchodní překážky, které pomáhají Evropanům získat část zisku, který dominantní americké digitální společnosti vydělávají.
Kromě toho zejména digitálním gigantům hrozí vysoké pokuty, pokud neodstraní nevhodný obsah dostatečně rychle – i když tento obsah neporušuje trestní zákony. V nejhorším případě jsou digitální normy vnímány jako nástroje cenzury, které mají umlčet nežádoucí aktéry.
EU stále více zpřísňuje regulaci sociálních médií
Skutečnost, že EU nepochybuje o svém právu ovlivnit obchodní praktiky soukromých amerických platforem jako Facebook, Instagram nebo X a čínské platformy TikTok, vyplývá z nedávno zveřejněné zprávy. Tu představili republikánští členové Kongresu a ukazuje, jak EU postupně zvyšovala tlak na provozovatele sociálních médií.
Na začátku probíhaly nezávazné kulaté stoly mezi platformami, Evropskou komisí a nevládními organizacemi. Později přijaly státy jako Německo různé zákony, jako je například Zákon o vynucování pravidel v síťových platformách (NetzDG), který společnosti zavázal, aby nelegální obsah odstranily do 24 hodin. Pokud služby tento termín nedodržely, hrozily jim pokuty až do výše 500 000 eur.
Tím to však neskončilo. V reportu kongresových poslanců jsou zdokumentovány i korespondence a protokoly, které ukazují, že Evropská komise požadovala odstranění obsahu, který nebyl zakázán. Tento požadavek byl zvláště relevantní během pandemie covidu-19 a v souvislosti s válkou na Ukrajině. Evropská komise vyvíjela na společnosti sociálních médií tlak a otevřeně jim vyhrožovala, aby prosadila svá očekávání.
Sarah Rogers: Spojenci se posouvají „k stále silnější cenzuře“
DSA představuje poslední eskalační fázi evropských snah přimět americké technologické giganty k souladu s evropskými představami o hranicích svobody slova. Evropská komise se cítí oprávněna k tomuto postupu. Evropský mluvčí pro digitální záležitosti Thomas Regnier ilustruje vůči „EU Observer“ rámec, ve kterém Evropská komise tuto problematiku podává.
Podle jejich narativu to není stát, v podobě EU, kdo potenciálně omezuje svobodu projevu. Naopak, jde o Big-Tech společnosti a jejich algoritmy, které tuto svobodu omezují a dokonce ovlivňují volby. EU se pouze staví na ochranu občanů před „mocí“ těchto soukromých firem.
Mezitím v americké vládě roste přesvědčení, že EU tímto způsobem nepřímo brání americkým občanům ve využívání jejich ústavních práv.
Představa, že individuální svobody mohou být ohroženy soukromými subjekty více než státními autoritami, není Sarah Rogersová cizí. V podcastu „All-In“ vysvětlila, že praxe potvrzuje její obavy:
„Je znepokojivé, že země, které považujeme za naše nejbližší spojence, se posouvají směrem ke stále silnější cenzuře.“
USA varují Evropu před „civilizačním vyhlazením“
Také v prosinci zveřejněná Národní bezpečnostní strategie USA ostře kritizovala směřování evropské politiky. Hovořilo se o „elitami řízených, antidemokratických omezeních základních svobod v Evropě, anglosféře a zbytku demokratického světa“.
USA kritizovaly „civilizační vyhlazení“, které Evropě hrozí, a které se projevuje i v oslabování svobodných práv.
V prosinci USA uvalily sankce na bývalého evropského komisaře Thierryho Bretona a čtyři aktivisty z nevládních organizací kvůli „extrateritoriální cenzuře“. Tito jednotlivci jsou považováni za podporovatele evropské digitální legislativy a aktivně se podíleli na prosazování evropských regulací vůči platformám sociálních médií – a to i na úkor amerických občanů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio je označil za „agenty globálního cenzurního průmyslového komplexu“ a vyhlásil jim zákaz vstupu do USA.
–etg–
