Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky za zhruba 32,4 miliardy korun. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních i dřívějších údajů ministerstva práce a z vládní hospodářské strategie.
Podle ministerstva vnitra pobývalo v Česku v polovině února 399.500 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo 89.100 dětí a 18.100 osob nad 65 let. Žen v aktivním věku bylo 163.800 a mužů 128.500.
Výdaje na humanitární dávku činily loni 8,82 miliardy korun. Předloni dosáhly 7,93 miliardy korun a v roce 2023 pak 6,96 miliardy korun. Důvodem růstu sumy je změna podoby příspěvku, který začal po skončení humanitárního ubytování zahrnovat i částku na bydlení. Příjemců postupně ubývá. Loni v prosinci dávku získalo 44.200 uprchlických domácností, předloni 46.200 a o dva roky dřív 53.200. V prvním roce se vyplatilo 8,7 miliardy korun. Celkem to tedy za čtyři roky bylo asi 32,4 miliardy korun.
Vyplácení dávky se postupně zpřísňovalo. Dosáhnou na ni domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení bez úspor. Pokud dospělí nezačnou po pěti měsících po příchodu pracovat, spadnou na existenční minimum. Nemohoucím a handicapovaným se případně poskytne vyšší částka, ale až po posouzení jejich stavu.
Část vládních politiků vyplácení humanitární dávky kritizuje. Podle nich se podpora zneužívá. Bývalý šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. „Česko má nastaven velmi přísný a velmi motivační systém humanitární dávky. Nepouštíme uprchlíky do našeho dávkového systému. Dávka zranitelným skupinám pokrývá jen nejzákladnější potřeby. Je na velmi nízkých částkách v poměru k tomu, co dostává průměrná česká domácnost,“ řekl tento týden novinářům Jurečka. Poukázal na to, že v Česku na rozdíl od jiných států většina dospělých uprchlíků pracuje.
Lidé s dočasnou ochranou mají volný přístup na trh práce. Podle údajů ministerstva toho v lednu využilo 297.700 z celkem 366.600 ukrajinských zaměstnanců, zbývající měli zaměstnanecké karty. Loni v lednu bez nutnosti mít povolení pracovalo 237.000 Ukrajinců a Ukrajinek, předloni 208.700 a v lednu 2023 pak 184.400. V lednu 2022 před ruským vpádem na Ukrajinu nepotřebovalo povolení 85.400 z celkem 198.500 ukrajinských zaměstnanců. Podle vládní hospodářské strategie pracuje v Česku 210.000 uprchlic a uprchlíků. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) začátkem týdne řekl, že se bez nich ČR neobejde, a to třeba ve stavebnictví, zdravotnictví či sociální péči.
Ministerstvo práce v minulém volebním období zveřejňovalo údaje o výdajích na uprchlíky i o jejich přínosu. Data vznikla modelováním a dopočítáním. Výdaje byly na humanitární dávky, zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Příjmy pocházely z odvodů, DPH a spotřební daně i daně z příjmů. Příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí 2023. Loni za první tři kvartály poskytnutá podpora činila 11,5 miliardy korun a vybraná suma 23,2 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil v polovině ledna výsledky za „totální hausnumera“. Uvedl, že vláda bude dál statistiky o uprchlících a výdajích zveřejňovat, modely o jejich přínosu ale už připravovat nebude.
