Používání elektronických žádanek na vyšetření místo papírových bude pro lékaře povinné. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) letos připravuje novelu zákona o elektronizaci, která povinnost zakotví. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Dobrovolně mohou lékaři e-žádanky používat od letošního ledna, do minulého pátku jich bylo podle informací, které ČTK sdělilo Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ), vydáno asi 260.
„Vytváříme novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která by měla být připravena nejpozději do září,“ řekl Vojtěch. O tom, že by dosud nepovinné používání mělo být změněno, hovořil už v předvolební kampani. Používání e-žádanek by mělo umožnit sledovat čekací doby na vyšetření a bránit zbytečnému opakování stejných vyšetření.
Vojtěchův předchůdce Vlastimil Válek (TOP 09) loni v srpnu uvedl, že odbouráním opakovaných vyšetření by mohl systém veřejného zdravotního pojištění ušetřit 30 až 35 miliard korun ročně. V letošním roce má systém náklady téměř 563 miliard.
Lékaři mohou od letošního roku e-žádanky používat pro vyžádání konsilia, fyzioterapie či rehabilitace nebo diagnostiku pomocí některé ze zobrazovacích metod, jako je rentgen, počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance. Většinou pro jejich vydání musí lékař použít webový portál eZdravi.gov.
„Očekáváme dramatický nárůst ve chvíli, kdy se nástroj stane součástí běžně používaných informačních systémů (ambulancí a nemocnic),“ uvedl na dotaz ČTK ředitel NCEZ Petr Foltýn. Většina ambulantních informačních systémů podle něj bude napojena do dubna letošního roku.
E-žádanky jsou jedním z prvků elektronického zdravotnictví, které jsou v Česku postupně zaváděné. Počítá se také například se sdílením zdravotnické dokumentace nebo dalším rozvojem mobilní aplikace EZKarta. V ní mají lidé k dispozici například údaje o svém očkování nebo výsledky vyšetření. Do budoucna by se přes ni či webový portál mohli lidé také například objednávat na preventivní vyšetření k lékařům.
Většina projektů byla dosud hrazena z evropských fondů. „Rok 2026 je zároveň obdobím důležitých rozhodnutí o dalším směřování Národního centra elektronického zdravotnictví,“ dodal Foltýn. Centrum by podle něj mělo mít stabilní institucionální i finanční rámec.
