Vegetariáni jsou podstatně méně ohroženi pěti častými druhy rakoviny než lidé, kteří jedí maso. S odvoláním na rozsáhlou studii o souvislosti mezi stravou a rakovinou o tom informoval britský deník The Guardian. Do studie bylo zapojeno 1,8 milionu lidí, které vědci sledovali v průběhu několika let. Zjistili, že riziko rozvoje rakoviny slinivky bylo u vegetariánů o 21 procent nižší než u lidí konzumujících maso, o 12 procent nižší v případě rakoviny prostaty, o devět procent nižší u rakoviny prsu, o 28 procent nižší u rakoviny ledvin a o 31 procent nižší u mnohočetného myelomu. Studie byla publikována v časopise British Journal of Cancer.
„Tato studie je opravdu dobrou zprávou pro ty, kteří se stravují vegetariánsky, protože mají nižší riziko pěti typů rakoviny, z nichž některé jsou v populaci velmi rozšířené,“ uvedla hlavní výzkumnice Aurora Pérezová-Cornagová, která v průběhu tvorby studie působila na prestižní Oxfordské univerzitě.
Ačkoli se ukázalo, že vegetariánská strava má celkově spíše ochranný účinek, vědci zároveň zjistili, že vegetariáni měli téměř dvojnásobné riziko nejčastějšího typu rakoviny jícnu – spinocelulárního karcinomu – ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso. Podle výzkumného týmu by to mohlo souviset s nedostatkem některých klíčových živin, například vitaminů skupiny B. Vegani měli oproti konzumentům masa o 40 procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva. Možným vysvětlením je nízký průměrný příjem vápníku a také nižší příjem dalších důležitých živin.
Autoři studie zdůrazňují, že je potřeba další výzkum, aby se objasnilo, zda je riziková samotná konzumace masa, nebo zda ochranný efekt souvisí s konkrétními složkami vegetariánské stravy – přičemž vliv se může lišit podle typu rakoviny.
„Domnívám se, že rozdíl bude spíše způsoben samotným masem, ale je to názor, který jsme přímo nezkoumali,“ uvedl spoluautor studie Tim Key, který působí na Oxfordské univerzitě.
Přestože je známá souvislost mezi konzumací červeného a zpracovaného masa a rizikem rakoviny tlustého střeva, dosud nebylo možné spolehlivě posoudit souvislost mezi stravou a méně častými typy rakoviny, protože do studií bývá zahrnut nedostatečný počet vegetariánů a veganů. Aby se tomu předešlo, nejnovější studie využila údaje z různých studií o stravě a zdraví z celého světa. Díky tomu mohli vědci shromáždit data o zhruba 1,64 milionu lidí konzumujících maso, o 57.016 lidech konzumujících drůbež, ale nikoliv červené maso, o 42.910 lidech, kteří jedli ryby, ale žádné jiné maso, o 63.147 vegetariánech a 8849 veganech, kteří byli sledováni průměrně 16 let.
Výzkum zohlednil faktory, které mohou ovlivnit riziko rakoviny, například index tělesné hmotnosti a kouření. Studie, financovaná nadací pro výzkum rakoviny World Cancer Research Fund, zkoumala 17 různých typů rakoviny, včetně rakoviny trávicího traktu, plic, reprodukčního systému, močových cest a krevních nádorů.
Studie neshledala důkazy, že by vegetariáni měli nižší riziko rakoviny tlustého střeva než lidé konzumující maso. Pravděpodobně to souvisí s tím, že příjem červeného a zpracovaného masa u účastníků studie byl relativně nízký ve srovnání s novějšími skupinami sledovaných osob. Jak poznamenal Key, tato zjištění nejsou v rozporu s předchozími studiemi, které poukazovaly na souvislost mezi konzumací červeného a zpracovaného masa a rizikem rakoviny tlustého střeva.
Lidé, kteří konzumovali ryby, ale nejedli další druhy masa, měli podle studie nižší riziko rakoviny prsu, ledvin a tlustého střeva. U mužů konzumujících drůbeží, ale nikoliv červené maso, bylo zase nižší riziko rakoviny prostaty. Lidé byli v rámci studie sledováni po dobu 16 let, což sice umožnilo efektivněji sledovat rizika onemocnění rakovinou, ale na druhou stranu se strava za toto období značně změnila, přibylo průmyslově zpracovaných potravin a naopak nabídka veganských alternativ je mnohem širší a bývají doplněny o vitaminy a minerály, včetně například vápníku. Podle oponentů by tak mohlo být přínosné ve výzkumu pokračovat a přitom skladbu stravy sledovat ještě podrobněji.
