Když západní spojenci reagovali na americko-izraelské údery proti Íránu, reakce Pekingu byla zdrženlivá.
Prohlášení čínského ministerstva zahraničí přišlo sedm hodin po zahájení operace a obsahovalo jen něco přes 80 slov, přičemž mluvčí uvedl, že Peking je „hluboce znepokojen“, a zároveň vyzval k „okamžitému zastavení vojenských akcí“.
Nebyla v něm zmínka ani o Spojených státech, ani o Izraeli.
Prohlášení bylo podle jednoho informátora blízkého osobám v pekingském diplomatickém systému „zmírněnou verzí“ po několika revizích. Velmi utlumený tón byl podle tohoto zdroje odrazem šoku, což potvrdil i další zdroj blízký čínskému systému zahraničních věcí.
Podle obou zdrojů čínské úřady situaci chybně vyhodnotily a odmítly možnost americké vojenské ofenzivy, neboť se domnívaly, že případné konflikty zůstanou na rétorické úrovni a nedotknou se klíčové mocenské struktury Íránu.
„Teprve když střely dopadly na zem a otřásly Teheránem, Peking narychlo provedl úpravy, čímž se ukázalo, že rozhodovací činitelé podcenili rizika,“ řekl jeden z nich deníku Epoch Times.
To vedlo čínské úřady k hektickým snahám o reakci.
Původní návrh obsahoval formulace, které přímo kritizovaly Izrael a Spojené státy, ty však byly „během interní porady mazány řádek po řádku“, sdělil zdroj, a konečný princip, na němž se shodli, zněl „nedotýkat se Spojených států a Izraele“.
Mao Ning, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, 1. března potvrdila, že o úderech nedostali žádné předběžné informace.
Írán je pro Čínu strategickým partnerem, který jí dodává ropu se slevou a zároveň pomáhá Pekingu rozšiřovat vliv na Blízkém východě.
Obě země podepsaly v roce 2021 pětadvacetileté hospodářské a bezpečnostní partnerství právě v době, kdy se Čína stala největším obchodním partnerem Íránu jak v dovozu, tak ve vývozu.
Podle dalšího informátora čínští diplomatičtí představitelé před údery provedli komplexní vyhodnocení situace v Íránu, přičemž část z něj vycházela z rámce používaného v uplynulých desetiletích.
Logika podle něj spočívala v tom, že rozsáhlá vojenská operace je nepravděpodobná, protože Írán navzdory opakovaným vojenským hrozbám ze strany Spojených států nikdy nečelil plnohodnotným kinetickým útokům. A právě proto, dodal, Peking evakuoval méně diplomatického personálu než například z Venezuely během zásahu v Caracasu.
„Jde o vážný strategický omyl,“ řekl pro Epoch Times. „A nikdo si to nyní netroufá otevřít.“
Zpráva o smrti íránského vůdce Alího Chameneího o den později vyvolala v Pekingu odsouzení, přičemž Mao Ning označila tuto událost za porušení mezinárodního práva.
„Z pohledu Komunistické strany Číny přirozeně vyvolává obavy, když takovým způsobem z tohoto světa zmizí ‚starý přítel‘,“ poznamenává pro Epoch Times analytik pro čínské záležitosti Li Linyi. „Čínští představitelé by se ptali, zda by se něco takového nemohlo stát i jim.“
Podle analytiků Peking ve většině ohledů nadále vyčkává a sleduje vývoj.
„To, na čem čínskému režimu ve skutečnosti záleží, není přežití íránského režimu. Jde o to, jak se vyhnout přímé konfrontaci se Spojenými státy,“ uvedl čínský akademik, který si z obav o bezpečnost přál zůstat v anonymitě.
Americký prezident Donald Trump se brzy setká s čínským vůdcem Xi Jinpingem.
Podle zdroje se jejich rozhovory budou týkat otázek souvisejících se základními zájmy Pekingu, jako jsou obchod, omezení v oblasti technologií a hospodářské sankce, a Peking by předem nechtěl tento vztah ohrozit.
„V rámci této kalkulace může být takzvaný ‚strategický partner‘ kdykoli odložen stranou.“
Na této zprávě se podílel také Shao Rong.
–ete–
