Sněmovna v úterý večer v úvodním kole podpořila změnu pravidel v zákonech pro sestavování státního rozpočtu. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předloha zasahuje do řady zákonů a kromě jiného zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice obviňovala vládu, že návrhem rozvolňuje rozpočtovou odpovědnost, což ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla.
Účelem návrhu je zajistit udržitelnost veřejných financí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a proto bude mít tento návrh dlouhodobě pozitivní dopad na veřejné finance, popsala ministryně.
Vláda navrhla, aby Sněmovna tento návrh schválila zrychleně již v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby, jak jim umožňuje jednací řád. Poslankyně STAN Lucie Sedmihradská k tomu mimo jiné řekla, že tento tisk zavádí řadu poměrně zásadních úprav rozpočtových pravidel, která vedou k oslabení role Poslanecké sněmovny v rozpočtovém procesu.
Vendula Svobodová (Piráti) poukazovala na to, že vzhledem k novým instrumentům umožní změna vládě zvýšit dluh až nad 60 procent hrubého domácího produktu, ale formální indikátor zadlužení bude ukazovat, že vše je v pořádku. Také Benjamin Činčila (KDU-ČSL) varoval před rozvolněním rozpočtových pravidel, která podle něj vládě umožní kvůli bezpečnostní situaci zvýšit schodek, ale bez parlamentní debaty. „Významně vypínáte parlamentní kontrolu vlády,“ prohlásil bývalý ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Nic nerozvolňujeme,“ reagovala ministryně Schillerová.
„Předložený návrh zákona je veden cílem umožnit vládě zajistit v případě definovaných situací finanční zabezpečení potřeb státu a přeskupení peněžních prostředků na nové priority spojené zejména s nezbytnou přípravou státu a zajištěním vzniklých finančních potřeb bezpečnostních sborů a ozbrojených sil,“ píše vláda v důvodové zprávě.
V současnosti zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady. V letošním roce může být maximální strukturální schodek 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v roce 2027 nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.
Předloha novelizuje i zákon o střetu zájmů. Mezi veřejné funkcionáře řadí členy Národní rozpočtové rady, což znamená, že se na ně budou vztahovat zákonem daná omezení.
