Renesanční umělec Michelangelo nařídil svým žákům, aby část jeho děl ukryli v tajné místnosti a ochránili je tak pro budoucí generace, uvedla ve středu italská badatelka. Podle proslulého historika umění Giorgia Vasariho Michelangelo před svou smrtí v Římě v roce 1564 spálil velké množství vlastních kreseb a skic. Odbornice Valentina Salernová však tvrdí, že objevila dosud nepublikované archivní dokumenty, které odhalují plán s cílem jeho díla tajně uschovat, informuje agentura AFP. Její práce zatím čeká na recenzi odborné veřejností.
„Jeden z těchto nepublikovaných dokumentů, které jsem našla v archivech, mluví o místnosti spravované Michelangelovými studenty, jejíž původ lze vystopovat až k samotnému renesančnímu umělci,“ řekla Salernová na tiskové konferenci v Římě. „Uvnitř této místnosti jsou ukryty cennosti. Tyto cennosti jsou uzamčeny tak důkladně, že vyžadují systém několika klíčů, aby k nim nikdo nemohl získat přístup bez svolení ostatních“ dodala.
Salernová pracovala na knize o Michelangelovi, když narazila na dokument, který dokládá, že se umělec v roce 1550 stal členem Bratrstva Nejsvětějšího Krucifixu. Členy Bratrstva byli i lidé, kteří mu byli nablízku v posledních letech jeho života.
Během více než desetiletí výzkumu sledovala stopu tohoto dokumentu v archivech ve Vatikánu, v Itálii a v dalších evropských městech včetně Paříže. V rámci toho, co nazvala „maniakálním plánem“ zosnovaným Michelangelem, měla být jeho díla ukryta, „protože jinak by vše skončilo u synovce, kterého nenáviděl“, uvedla Salernová.
„Cílem bylo předat jeho chudým, zranitelným a nešlechtickým následovníkům díla, aby mohli pokračovat ve studiu a předávat jeho umění budoucím generacím,“ řekla. Dodala, že lidé zapojení do tohoto plánu později v 16. století založili slavnou uměleckou Akademii svatého Lukáše, která existuje dodnes. Salernová se domnívá, že tajná místnost navržená k ochraně umělcových děl se pravděpodobně nacházela někde uvnitř baziliky svatého Petra v okovech v centru Říma.
Během svého výzkumu badatelka také narazila na zmínku o bustě v bazilice svaté Anežky za hradbami, rovněž v Římě, která je v současnosti připisována anonymnímu umělci. Salernová však našla dokumenty, které připisují tuto mramorovou bustu Krista Spasitele Michelangelovi.
Salernová ale trvá na tom, že busta je výtvor Michelangela, a to nejen kvůli doloženým listinám, ale také proto, že Kristus zde vykazuje nápadnou podobnost s Tommasem dei Cavalierim. Cavalieri byl mladý šlechtic, kterým byl Michelangelo okouzlen.
