Podpora lidem ohroženým bytovou nouzí by měla být do budoucna více zacílená na lidi, kteří mají vazby k danému regionu. Počítá s tím vládní novela zákona o podpoře bydlení, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Koalice kvůli tomu na dnešek svolala mimořádnou schůzi, novela byla jediným bodem. Předloha odolala návrhům na zamítnutí, které vznesli Piráti a Starostové, i návrhu na vrácení, který vznesli pouze Piráti.
Předloha už neobsahuje odklad spuštění podpory z července na září, jak původně navrhovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Vláda tuto část z novely vypustila. Zájemci o podporu budou muset podle předlohy také prohlásit, že mají nevyhovující bydlení a sami si lepší najít nezvládnou, nebo že jim to v příštích třech měsících hrozí.
„Tato úprava je zcela klíčová, aby pomoc byla poskytnuta lidem s problémem v bydlení, kteří pomoc a poradenství kontaktních míst skutečně potřebují, a nenahrazovala se standardní činnost realitních kanceláří nebo advokátních kanceláří,“ řekla poslancům ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Řekla také, že novela nemění cíle ani architekturu zákona a neohrožuje čerpání peněz z Národního plánu obnovy. Vláda podle ní nechce reformy oslabit, ale zefektivnit a zjednodušit. Chce zajistit funkční systém dostupného a sociálního bydlení bez zbytečné byrokracie a duplicit.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že novela je čistě technická, technologická a implementační. Jejím účelem není podle vlády měnit cíl zákona, ale umožnit kontrolovaný náběh jeho aplikace včetně možného snížení administrativní zátěže.
Obavy z oslabení zákona vyslovovali hlavně Piráti. Předsedkyně klubu Olga Richterová řekla, že vláda chce zákon ožužlat a znefunkčnit. Starostové budou v druhém čtení navrhovat rozšíření kontaktních míst na všech 205 obcí s rozšířenou působností a automatické prodloužení doby nároku na pomoc na tři roky. Naopak podle Vojtěcha Munzara (ODS) byl zákon od počátku sociálním inženýrstvím, které nic nevyřeší, akorát si vyžádá miliardy z kapes daňových poplatníků.
Piráti navrhli novelu zamítnout, nebo vrátit vládě k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí. Jako jeden z důvodů uvedla jejich poslankyně Veronika Kovářová zavedení místní příslušnosti. Podle ní tak není zajištěn rovný přístup občanů ke kontaktním místům a pro řadu z nich budou tato místa ještě nedostupnější. Dále se jí nelíbí limit 1,6násobku životního minima pro nárok na pomoc. Původně byl limit 1,43násobek, ale od letošního července se zvyšuje.
Eliška Olšáková za klub STAN navrhla novelu zamítnout. Upozornila na to, že předloha vypouští podle ní klíčovou větu, že kontaktní místo poskytuje poradenství komukoliv, kdo o to projeví zájem. Vypuštění této věty podle ní mění fungování celého systému. Podle ní by se měla síť kontaktních míst rozšířit na původně navrhovaných všech 205 obcí s rozšířenou působností.
Naopak klub koaliční SPD novelu podpořil. Poslanec Tomáš Doležal řekl, že ve veřejném zájmu není neomezené poradenství každému, kdo půjde okolo, protože zdržuje obce od cílené sociální práce. SPD proto podle něj přivítala zpřesnění novely a zaměření na ohrožené skupiny osob.
Další projednávání novely podpořil za klub lidovců Marian Jurečka. Dodal, že bude stát o debatu se zástupci předkladatelů. Odmítl, že by celý systém byl postavený špatně, i to, že by byl bezchybný. Omezení pomoci lidem pouze v daném regionu by se podle něj nemělo uplatňovat všeobecně.
Zákon začal platit od 1. ledna, ale opatření mají podle jeho platné podoby vstoupit v účinnost od července. Zákon zřizuje nová kontaktní místa poskytující poradenství zabraňující ztrátě bydlení. Jádro má podle podoby schválené minulou vládou tvořit 115 obvodů, ve kterých je bytová nouze v Česku nejhorší. Zároveň se má také zavést dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Bývalá vláda argumentovala kromě jiného tím, že se zákon opírá o zkušenosti z desítek fungujících projektů.
