Europoslanci dnes na plenárním zasedání v Bruselu podpořili obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Zároveň odsouhlasili nové návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt.
Obchodní dohoda s USA
Europoslanci dnes na plenárním zasedání v Bruselu podpořili obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Zároveň stanovili podmínky snížení cel na americké produkty. Pokud například Spojené státy zavedou dodatečná cla, Evropská komise může navrhnout pozastavení celních výhod pro americké výrobky.
Evropský parlament může nyní zahájit jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění návrhu.
Europoslanci projednávání dohody několikrát odložili. Reagovali tak na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, podle nějž jsou cla uvalená na řadu zemí světa včetně EU nezákonná. Nová cla, která americký prezident Donald Trump zavedl v reakci na soudní rozhodnutí, jsou podle členů výboru v rozporu s dojednanou dohodou. Znamenala by totiž překročení domluveného 15procentního stropu u cel na dovoz zboží z EU do USA.
Předseda výboru EP pro mezinárodní obchod, německý sociální demokrat Bernd Lange, již minulý týden po hlasování ve výboru EP uvedl, že klíčové nedostatky dohody byly vyřešeny. Jde podle něj o „silný text, jehož cílem je zajistit dávku stability, spravedlnosti a pevnosti v našich obchodních vztazích se Spojenými státy“.
„Jasně jsme uvedli, že jakékoli clo uvalené na EU nebo některý z jejích členských států kvůli jejich zahraničněpolitickým rozhodnutím je nepřijatelné,“ vysvětlil europoslanec. Dodal, že v textu je posíleno ustanovení, které se týká pozastavení dohody. „Pokud by byla cla skutečně zavedena, okamžitě bychom pozastavili legislativní práce na provádění celních preferencí pro produkty z USA. Hrozby cly vůči jednomu z nás jsou hrozbou vůči nám všem,“ dodal.
Spojené státy a Evropská unie loni 21. srpna uzavřely rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi prezidentem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva.
Rychlejší navracení neúspěšných žadatelů o azyl
Nová pravidla mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nařízení má rovněž usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii.
Změny unijní návratové politice dlouhodobě prosazovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Nová vláda premiéra Andreje Babiše hned na svém prvním zasedání současný migrační pakt zcela odmítla.
Návratové nařízení podpořilo 389 europoslanců, 206 bylo proti, 32 se zdrželo hlasování. Evropský parlament bude moci nyní zahájit jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy a která svou pozici přijala loni v prosinci.
Výsledkem takzvaných trialogů by měl být konečný text nařízení, o kterém budou zákonodárci opět hlasovat. Nařízení obsahuje důležité prvky mimo jiné pokud jde o mezinárodní rozměr navracení. Zavádí možnost vracet osoby, které nemají zákonné oprávnění k pobytu, i do jiné země mimo Evropskou unii, než je země jejich původu nebo tranzitu, pokud jsou dodržovány mezinárodní normy v oblasti lidských práv. Zemí návratu tak může být i třetí země, se kterou má EU nebo její členský stát o této věci uzavřenou dohodu. Nařízení rovněž umožňuje zřízení takzvaných návratových center. Migranti, kterým bylo nařízeno opustit EU, by mohli být posláni do těchto center v případě, že jejich okamžitý návrat do země původu není z nějakých důvodů bezprostředně uskutečnitelný.
Podle kritiků povede nové návratové nařízení k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu podle nich ve Spojených státech. Půjde prý rovněž o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.
