Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok.
Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Šlo o rozpočet bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Současná koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) vzešlá z podzimních voleb se ujala moci až ve druhé polovině prosince.
Naopak pozitivní zprávou byla podle NKÚ průměrná inflace 2,3 procenta, která byla nejnižší za posledních sedm let. Uvádí také, že s mírou nezaměstnanosti 2,8 procenta si Česko udrželo nejnižší hodnotu v EU.
„Stát ovšem příznivých ekonomických podmínek nevyužil ke stabilizaci veřejných financí,“ konstatoval NKÚ. Výsledné saldo rozpočtu představovalo meziroční zhoršení o 19,3 miliardy korun. Zatímco příjmy meziročně vzrostly o 5,9 procenta, výdaje se zvýšily o šest procent. Saldo očištěné o peníze z EU a další peníze ze zahraničí se meziročně zlepšilo o 39 miliard, ale i v tomto případě by skončil rozpočet schodkem 249,9 miliardy korun, uvedl NKÚ.
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v lednu, že reálný loňský schodek rozpočtu je 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard jsou podle něj očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu.
NKÚ uvedl, že podíl kapitálových výdajů, tedy investic, loni poprvé od roku 2015 překročil deset procent. Z toho největší část směřovala do dopravy a zdravotnictví. Úřad současně varuje před vysokým podílem povinných a obdobných výdajů rozpočtu, které si loni vyžádaly přes 86 procent rozpočtu. Omezuje to prostor pro aktivní rozpočtovou politiku, upozornil.
Tempo růstu státního dluhu
Pokračoval růst státního dluhu, který se zvýšil až na 43,2 procenta HDP. Za úroky stát zaplatil až 98 miliard korun. Pro letošní rok se předpokládají výdaje téměř 110 miliard korun. „Přestože Česká republika patří v Evropské unii stále mezi méně zadlužené země, tempo zadlužování představuje významné riziko pro stabilitu veřejných financí, zejména s ohledem na rostoucí náklady na obsluhu dluhu, které se od roku 2021 téměř zdvojnásobily,“ uvedl NKÚ.
Na základě svých kontrol dospěl NKÚ k závěru, že stát každoročně přichází o desítky miliard na nevybraných daních, přestože o tomto problému ví. Rezervy ve výběru daní jsou podle něj dány nedůsledným uplatňováním pravidel v praxi. Instituce si mezi sebou také nedostatečně předávají informace, data jsou neúplná a odpovědnost není jasně vymezena, uvedl jako příklad.
NKÚ loni například zjistil, že jen kvůli nelegálnímu zaměstnávání a nevybraných odvodech přišel stát v letech 2019 až 2022 až o 92 miliard korun.
