Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné. Dle výzkumů se nachází v organizmech, v mořských hlubinách, na vrcholcích nejvyšších hor a také v dešťové vodě či v mracích. A podle nového zjištění amerických vědců – za určitých podmínek – nejsou jen pasivními částicemi.
Multidisciplinární výzkum The Virginia Polytechnic Institute and State University odhalil, že mikroplasty v synergii s různými mikroorganizmy ovlivňují fyzikální atmosférické procesy.
Podle vědců jejich společná interakce umožňuje tvorbu ledových krystalků při mnohem vyšších teplotách (až o 6,5 stupně Celsia), než při kterých se běžně v atmosféře formují.
„Mikroplasty jsou často považovány za pasivní znečištění,“ uvedla výzkumnice Carrie Carpenterová pro internetové stránky univerzity.
„Náš výzkum ale ukazuje, že mohou skutečně měnit to, jak přirozené procesy v atmosféře fungují.“
Do speciálně upraveného laboratorního prostředí, které modelovalo atmosférické podmínky, výzkumníci umístili mikroskopické částice polystyrenu, polyethylenu a dalších plastů. Na mikroplastech se během několika dnů vytvořila tenká vrstva mikrobů.
Následně pomocí speciálního zařízení výzkumníci testovali schopnost mikroplastů pokrytých mikroorganizmy iniciovat zamrznutí kapiček vody při různých teplotách.
Výsledek výzkumu ukázal, že ve společné interakci byly mikroorganizmy a mikroplasty mnohem účinnější při tvorbě ledu, než když mikroorganizmy reagovaly ve vodě samostatně. Mikroplasty umocňovaly vlastnosti mikroorganismů vytvářet ledové krystalky.
„To znamená, že znečištění plasty by mohlo nepřímo ovlivnit kdy a kde se formuje déšť nebo sníh,“ řekla Carpenterová.
„A protože mraky také regulují kolik slunečního svitu Země odráží zpět do vesmíru a kolik tepla atmosféra zadržuje, změny v tvorbě ledu tak mohou ovlivnit i klima.“
Výzkumníci upozorňují, že s rostoucím množstvím mikroplastů v atmosféře může být jejich efekt na počasí a klima čím dál důležitější.
