Počet žádostí o posouzení změny pohlaví vzrostl za deset let na více než trojnásobek za rok. Zatím nejvíc jich bylo v roce 2024, kdy tuto vůli projevilo 296 osob, loni jich bylo 261. Od roku 2012 šlo celkem o více než 1900 žadatelů, častěji o ženy. Vyplývá to z dat, která ČTK poskytlo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Data ukazují počty projednaných žádostí, nejde o počty úředních ani operačních změn pohlaví.
Spolu s nárůstem počtu žádostí roste i počet případů, kdy komise operaci nedoporučí. Zatím nejvíc jich bylo předloni, a to devět, loni sedm. Více než 60 procent žádaných změn je dlouhodobě z ženy na muže. Soud dnes pokračuje v projednávání případu osoby, která operativní změnu pohlaví podstoupila, po lékařích ale žádá 17 milionů korun za špatně určenou diagnózu, která k operacím vedla.
V roce 2024 zrušil Ústavní soud (ÚS) podmínku kastrace, kterou Česko jako jedna z posledních zemí v Evropě úřední změnu pohlavní podmiňovalo. Nově stačí potvrzení diagnózy od sexuologa, což je proces trvající většinou šest až 12 měsíců.
Lékaři musí pacienta poučit i o souvisejících rizicích. „V rámci diagnostických postupů se v diagnostické fázi posuzuje přání osoby žít a být přijímána jako osoba druhého pohlaví, jakož i trvalost a stálost nesouladu prožívaného pohlaví a pohlaví určeného při narození,“ uvedlo MZd loni ve věstníku, kterým nový proces upravilo.
„Ošetřující sexuolog osobu náležitě poučí o jednotlivých diagnostických a léčebných postupech a rizicích spojených se změnou pohlaví,“ doplnil úřad. Lékař by podle MZd měl podrobné informace o poučení a seznámení s dopady a riziky zanést také do zdravotnické dokumentace ve formě informovaného souhlasu pacienta.
Před červencem 2025, kdy začalo rozhodnutí ÚS platit, měli lidé žádající o úřední změnu pohlaví povinnost podat žádost o projednání speciální komisí MZd. Nově je tento postup nutný jen v případě, že chtějí úhradu plastických a dalších operací ke změně pohlaví z veřejného zdravotního pojištění. Podle dřívějších informací pojišťoven stojí zhruba 100.000 korun.
Po projednání komisí mohou podstoupit například odstranění prsou, penisu, varlat či dělohy, nebo naopak vytvoření orgánů pomocí metod plastické chirurgie.
Podle odborníků ještě rychleji než žádostí o operativní změnu pohlaví přibývá diagnostikovaných poruch pohlavní identity. Zatímco v roce 2013 jich lékaři evidovali 225, v roce 2023 to bylo podle údajů, které loni ČTK poskytlo MZd, 989. Z nich 80 procent byl právě transsexualismus. Podle pacientských organizací jde o zastaralý pojem, nově by se měl používat genderový nesoulad.
Nejčastěji s ním v roce 2023 vyhledali pomoc odborníka lidé ve věku 15 až 19 let (370), 20 až 24 let (186) a 25 až 29 let (90). Třicátníků pociťovalo nesoulad biologického pohlaví a genderové identity 52, čtyřicátníků 46 a padesátníků 13. Po jedné osobě mělo diagnózu ve věkových skupinách 65 až 69 let a 70 až 74 let. Získalo ji také 21 mladých ve věku deset až 14 let.
Počty žádostí o změnu pohlavní za posledních 10 let:
