Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce prodloužit možnost vlády zvyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce, a to o tři roky do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se do těchto rámců nezapočítávaly. Jde o prodloužení platnosti únikové doložky, kterou schválila Sněmovna v minulém volebním období loni v dubnu. Své návrhy představila dnes Schillerová před poslanci při druhém čtení vládní předlohy, která mění zákony v souvislosti s veřejnými rozpočty. Debatu o předloze provází kritika opozice, která má obavy, že vláda rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti.
Ministryně také navrhuje, aby pro rozpočtové roky 2026 až 2036 bylo možné výdajové rámce navýšit o výdaje na investice do stanovené infrastruktury.
Sněmovna loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) rozhodla, že vláda bude moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta HDP, a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Pro tuto novinku tehdy hlasovali i poslanci hnutí ANO, které tehdy bylo v opozici.
Ministryně dnes před poslanci řekla, že její návrh ohledně obranných výdajů reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci. Navrhuje současně, aby pro rozpočtové roky 2026 až 2036 bylo možné navýšit výdajové rámce o částku na financování dopravní infrastruktury nebo staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Týkalo by se to i úhrad u projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP. „Tyto kroky jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti naší země a posílení hospodářského růstu,“ shrnula.
Předloha v navrženém znění umožňuje vládě kromě jiného zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Podle důvodové zprávy by vláda mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména v návaznosti na aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Piráti navrhují, aby vláda mohla takto navyšovat výdaje jen kvůli penězům na obranu, a to navíc podle metodiky NATO.
Zřejmě nejvýraznější změnou, kterou předloha přináší, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice.
Ministryně předložila další pozměňovací návrh, který reaguje na dřívější debaty a výhrady Národní rozpočtové rady. Nemění věcně navrženou koncepci salda sektoru veřejných institucí, ale zpřesňuje ji. Předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl dříve uvedl, že vládou navržené znění neodpovídá tomu, na čem se rada dohodla v připomínkovém řízení. K předloženému znění uvedl, že má minimálně tři různé výklady toho, jaké celkové výdaje by na základě jeho znění vláda mohla utrácet.
V současnosti zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady. Letos může být maximální strukturální schodek 1,75 procenta HDP a v roce 2027 nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) navrhl nový způsob financování nízkouhlíkových zdrojů energie. Peníze by na ně šly z mimorozpočtových účtů podřízených Státní pokladně. „Strategická výstavba nových jaderných zdrojů tak již nebude financována prostřednictvím státního rozpočtu. Peněžní prostředky budou poskytnuty ministerstvem průmyslu a obchodu na žádost oprávněného investora na základě správního rozhodnutí,“ popisuje Havlíček. Rozhodnutí bude možné vydat až po předchozím schválení vládou.
Tuto novinku zkritizoval exministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Obvinil vládu, že takto chce záměrně snížit přehlednost a průhlednost rozpočtu. Nazval to vedlejší finanční chodbičkou. Vyzval Havlíčka, aby tento záměr přišel vysvětlit.
