Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
Pro zákon hlasovalo 89 koaličních poslanců, proti bylo 68 opozičních poslanců. Opozice neprosadila zamítnutí zákona. Neprosadila ani žádný ze svých pozměňovacích návrhů, takže Sněmovna přijala zákon v předložené podobě. Zákon musí ještě projednat Senát, který by se jím mohl zabývat patrně ve středu 22. dubna. Pokud ho schválí, dostane ho k podpisu prezident.
Pokud nastane mimořádná situace na trhu s pohonnými hmotami, bude moci vláda jejich ceny regulovat. Bude moci zasáhnout i v případě, pokud si to vyžádají důsledky takové mimořádné situace. Nebude smět stanovit jejich minimální nebo pevnou cenu. Cenový výměr bude moci vydat maximálně na 12 měsíců. Pokud ale situace bude přetrvávat, bude ho moci vydat opakovaně.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) schválení zákona přivítala. Za klíčové opatření označila to, že vláda bude moci reagovat i tehdy, pokud to budou vyžadovat důsledky mimořádné tržní situace. Podle ní nelze vyloučit to, že i když napětí na světových trzích opadne, koncové ceny pro zákazníky neklesnou. Označila to za pojistku, kterou vláda nebude moci použít bez odpovídajících důvodů. Vláda podle ní potřebuje legislativně silný nástroj, a tím je právě projednávaný zákon.
Petr Bendl (ODS) to naopak popsal tak, že vláda chce mít pravomoc rozhodnout i poté, co krize pomine. Zásahy podle něj povedou jen k nedostatku pohonných hmot na trhu. Stejnou obavu vyslovil i jeho stranický kolega Libor Turek. Lepší cestou je podle Turka například snížení daně. ODS to již navrhla, ale vláda s tím v pondělí vyslovila nesouhlas.
Ministryně také uvedla, že kdyby vláda předložila zákon ke schválení standardním postupem, nebylo by možné ho i při nejlepší vůli přijmout včas. Sněmovna i přes kritiku a nesouhlas opozice stvrdila, že může podle zákon projednávat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Řada opozičních řečníků tvrdila, že pro stav legislativní nouze není důvod.
Na adresu samotného návrhu zákona zazněly kritické hlasy. Například předseda klubu TOP 09 Jan Jakob hovořil o socialistických experimentech. „Dnes mimořádná situace, zítra důsledky pozítří standardní nástroj. To je přesně ten mechanismus, kterému se říká plíživé rozšiřování státní moci,“ řekl Jakob. „Socík jako když vyšije,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka.
Podle Pirátů nejde zákon za podstatou problému. „Vnímáme ho spíš jako demonstraci nějaké aktivity,“ řekla poslankyně Pirátů Vendula Svobodová. Zákon nepovažuje za řešení krize, ale spíše za řešení možných právních postihů vlády. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib míní, že by vláda měla vrátit lidem peníze, které v důsledku vyšších cen získává navíc na dani z přidané hodnoty.
Předseda opoziční KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že lidovci nejsou sice příznivci regulací. V mimořádných situacích, jako je nyní, by však jakákoli vláda podle něj měla mít možnost využít dočasně a za jasně definovaných podmínek nástroj, aby mohla i na základě regulace cen vyjít vstříc spotřebitelům. Musí však být podle něj zajištěno, aby se takový nástroj nedal zneužít.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že cenové výměry ve formě nařízení vlády nebude možné přezkoumávat ve správním soudnictví. „I přesto však bude zachováno právo na soudní ochranu. Ústavní soud může nařízení vlády přezkoumávat v abstraktním přezkumu z podnětu mj. poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti,“ stojí v důvodové zprávě.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
