Státní úhrada čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou se možná sníží z nynějších až dvou miliard korun ročně na nejvýše 1,5 miliardy korun. Pokles hraniční částky navrhla v novele skupina poslanců vládního hnutí ANO, argumentuje podmínkami veřejné podpory schválenými Evropskou komisí. Předloha, kterou nejprve posoudí kabinet ANO, SPD a Motoristů, také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.
Zvýšení mezní částky státní úhrady České poště o půl miliardy na dvě miliardy korun schválili zákonodárci spolu se změnami vyplácení náhrady loni s účinností od letoška. Nynější novela poslanců ANO navrací podle zdůvodnění předchozí stav, aby se podle důvodové zprávy odstranilo riziko nesouladu s rozhodnutím Evropské komise o mechanismu podpory včetně výše kompenzace z loňského července. Loňská novela zavedla také například čtvrtletní výplatu peněz místo pololetní.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v dubnu řekl, že se Česká pošta dostala kvůli loňské novele poštovního zákona do problémů. Zvýšení platby podléhá nové evropské notifikaci, která podle náměstka ministra Lukáše Klučky může trvat dva roky. Pošta by se proto mohla dostat do platební neschopnosti.
Pošta za loňský rok vykázala podle Metnara bez majetkových operací ztrátu přes jednu miliardu korun. Předloni to bylo 1,25 miliardy Kč. Balíkové služby vykázaly ztrátu 2,5 miliardy Kč. Pro letošní rok pošta plánovala ztrátu přes dvě miliardy korun a hromadné propouštění. Nová dozorčí rada ale chce zachovat pobočkovou síť i asi 19 000 zaměstnanců. Zastavila prodej Balíkovny a hlavní budovy v Jindřišské ulici v Praze.
Novela poslanců ANO také posouvá o další dva roky na leden 2029 povinnost používání atestované elektronické spisové služby pro ústřední správní úřady a o tři roky pro ostatní úřady. Povinnost z výjimky mají nově mít také bezpečnostní sbory včetně Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, a také Vojenská policie.
Dvouletý odklad na polovinu ledna 2029 navrhli poslanci ANO pro spuštění poslední části systému eLegislativa, která se týká projednávání novelizací zákonů. Setrvání na nynějším termínu v polovině ledna 2027 by podle nich znamenalo nasazení systému, který neumí pracovat s pozměňovacími návrhy, tak jak vyžaduje nynější parlamentní praxe. Předloha posouvá z ledna 2027 na červenec 2028 také spuštění matričního informačního systému.
