Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců, aby rezignoval či stanovil datum odchodu z funkce.
„Nyní je jasné, že do příštích všeobecných voleb Labouristickou stranu nepovedete a že labourističtí poslanci a odbory chtějí, aby debata o tom, co bude dál, byla bitvou idejí, nikoliv osobností,“ píše Streeting v dopise adresovaném Starmerovi, který odstupující ministr dnes zveřejnil na síti X. V listu také uvádí, že ztratil důvěru ve Starmerovo vedení a proto se rozhodl na ministerskou funkci rezignovat.
Ačkoliv se všeobecně předpokládá, že Streeting plánuje vyzvat Starmera k boji o vedení labouristů, v dopise kandidaturu neoznámil, napsala stanice Sky News na svém webu.
Streeting v dopise poukázal na „bezprecedentní“ výsledky nedávných voleb do místních zastupitelstev. „Není pochyb, že hlavním a společným faktorem našich porážek napříč Anglií, Skotskem a Walesem, byla nepopularita této vlády,“ uvedl.
Odcházející ministr zdravotnictví Streeting je stejně jako Starmer členem umírněnějšího křídla Labouristické strany. Do poslanecké sněmovny se tento nyní 43letý politik poprvé dostal v roce 2015. Poté, co labouristé s velkým náskokem vyhráli parlamentní volby v roce 2024, dostal Streeting nelehký úkol splnit předvolební sliby strany týkající se kritizovaného britského zdravotnického systému. Podle agentury AP se mu podařilo snížit čekací časy, například pokračující stávky lékařů ale podle Sky News vyvolaly otázky o jeho schopnostech.
Vedle Streetinga se v souvislosti s novým lídrem labouristů hovoří také o bývalé vicepremiérce Angele Raynerové. Tato politička, která je populární hlavně u levicovějších členů strany, dnes podle agentury AFP oznámila, že byla očištěna od jakéhokoliv pochybení v daňové kauze, která loni v září vedla k jejímu odstoupení. Deníku The Guardian Raynerová sdělila, že premiéra k boji o vedení strany přímo vyzvat neplánuje, naznačila však, že by se mohla do boje zapojit, pokud by ho zahájil jiný zástupce labouristů.
Dalším možným účastníkem boje o moc v Labouristické straně je starosta Manchesteru Andy Burnham. Aby se mohl ucházet o post předsedy labouristů, musí být nejprve zvolen poslancem v doplňkových volbách, což by mohlo trvat týdny nebo měsíce. Spekuluje se také o dalších kandidátech, například o bývalém šéfovi labouristů a ministru energetiky Edu Milibandovi či poslanci Alu Carnsovi.
Labouristická strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty v lokálních volbách, přičemž britská média označila hlasování za referendum o premiérově dvouletém působení. Starmer, jehož popularita klesá, nicméně oznámil, že neodstoupí z funkce a že hodlá stranu dovést do parlamentních voleb v roce 2029 jako předseda vlády.
Premiér je pod tlakem také kvůli jmenování kontroverzního politika Petera Mandelsona velvyslancem ve Spojených státech. Na prestižní diplomatickou pozici veterána Labouristické strany vybral v prosinci 2024, ale loni v září ho odvolal, když se zjistilo, že Mandelsonovy vazby na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byly hlubší, než se myslelo. Starmer se hájí tím, že mu Mandelson o svém vztahu s Epsteinem lhal.
Přes 150 labouristických poslanců podle stanice BBC vyjádřilo premiérovi podporu, nebo uvedlo, že na souboj o vedení strany není vhodná doba. Naopak téměř 90 labouristických zákonodárců vyzvalo Starmera k rezignaci, případně ke stanovení data odchodu. Labouristé mají se 403 zákonodárci v dolní komoře britského parlamentu většinu.
Každý protikandidát, který se hodlá stávajícímu předsedovi postavit, si musí zajistit podporu nejméně 20 procent poslanců strany, což při současných mandátech labouristů odpovídá 81 poslancům. Starmer by pak měl automatické právo na účast ve volbě předsedy, pokud by se pro to rozhodl.
