Epoch Times Česko ČTK

a 27. 5. 2026

Aktualizováno v 9:24

Sněmovní výbor pro obranu schválil návrh vlády na jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu. Nyní ho prezident Petr Pavel může jmenovat. Všichni členové výboru hlasovali pro. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na výboru řekl, že vláda navrhuje prezidentovi jmenovat nového šéfa armády od 1. července.

Současný náčelník generálního štábu Karel Řehka končí k 31. srpnu. Zůna řekl, že termín na jmenování Hlaváče tak vytváří prostor pro převzetí funkce.

„Ptali jsme se na zásadní a důležité informace. Měl připravené prezentace a vize, které chce budovat, a myslím si, že to má nastavené správně,“ uvedl k Hlaváčovi předseda výboru Josef Flek (STAN).

Hlaváč členům výboru řekl, že mezi priority ve vztahu k Severoatlantické aliance (NATO) bude patřit například dokončení výstavby těžké brigády a zahájení modernizace a výstavby střední brigády a nebo personální naplnění a výcvik na úrovni brigády. Dále zmínil také rozvoj vícevrstvého a propojeného systému protivzdušné obrany a protidronové obrany a zavádění nové techniky. Personál je pro něj prioritou, nejen jeho získávání, ale i udržení, uvedl. Členy výboru pozval k návštěvě generálního štábu, kde může představit strategické dokumenty, ze kterých vychází.

„V pozici náčelníka generálního štábu se chci zaměřit, aby byla zajištěna kontinuita armády. Mým cílem je budovat moderní a akceschopnou armádu, která bude schopna plnit závazky v rámci NATO a Evropské unie,“ řekl Hlaváč.

Hlaváč chce ve spolupráci s ministrem obrany a s výborem pro obranu navrhovat úpravu krizové legislativy. Také chce digitalizovat rekrutační proces, zjednodušit proces velení a řízení a posílit vazby mezi jednotlivými stupni řízení.

Hlaváč v současné době působí na pozici prvního zástupce náčelníka generálního štábu, kde je od srpna 2023. V armádě slouží od 80. let a v kariéře zastával řadu velitelských i štábních funkcí, především u dělostřelectva a pozemních sil.

Hlaváč absolvoval studijní a velitelské kurzy v Česku, Spojených státech, Británii i Nizozemsku. Zkušenosti má také z několika zahraničních operací v Bosně a Hercegovině, Kosovu či Afghánistánu, kde v roce 2011 velel českému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu v provincii Lógar. Do hodnosti brigádního generála byl jmenován v roce 2018, o dva roky později získal hodnost generálporučíka.

Vláda návrh na nového náčelníka generálního štábu schválila minulý týden. Zůna poté řekl, že jako jediný hlasoval proti Hlaváčovi, jelikož si vzhledem ke svým armádním zkušenostem umí na pozici představit jiného kandidáta.

Prezident Petr Pavel je připraven jmenovat Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Na síti X to minulý týden uvedla prezidentská kancelář.

Člen výboru a poslanec Jindřich Rajchl (SPD/PRO) připomněl předchozí veřejné spory mezi bývalou ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, které podle něj nepůsobily navenek dobře. Hlaváče proto vyzval, aby politickou komunikaci ponechal ministrovi obrany. Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) v reakci uvedl, že náčelník generálního štábu má hájit zájmy armády. „Nemyslím si, že je tu od toho, aby držel hubu a krok,“ dodal.

Hlaváč ke komunikaci s politickým vedením uvedl, že případné spory nehodlá řešit veřejně. „Známe se (s ministrem) dostatečně dlouho. Nehodlám problémy řešit nikde veřejně, budu je řešit s ministrem a věřím, že vždy najdeme řešení. A pokud padne politické rozhodnutí, budu ho respektovat,“ řekl. Zdůraznil také, že se nikdy veřejně nevyjadřoval k politice. „Dávám vojenská doporučení a budu je vysvětlovat, ale také neočekávejte, že vám budu dávat vojensky nezkreslená doporučení,“ uvedl.

Přečtěte si také

Německo podle ministra vnitra čelí vysokému riziku útoků

Německo v současnosti čelí vysokému riziku útoků, v ohrožení je infrastruktura, instituce i jednotlivci. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Nátlak a sledování představují pro zahraniční korespondenty v Číně „nový normál“, uvádí zpráva

Podle organizace už omezení zpravodajské práce v Číně nepředstavují ojedinělé incidenty, ale stala se běžnou součástí prostředí, ve kterém novináři pracují.

Svět se změnil

Spojené státy a jejich spojenci zaujímají postavení světových velmocí, jaké neměli od konce druhé světové války, zatímco Rusko, Čína i Írán slábnou.

Závod s časem: USA řeší bezpečnostní rizika spojená s umělou inteligencí

Američtí zákonodárci i odborníci upozorňují, že umělá inteligence dokáže výrazně urychlit hledání softwarových zranitelností i útoky na dodavatelský řetězec. Klíčem k obraně je rychlejší odstraňování chyb a lepší ochrana citlivých dat.

Energetická horská dráha: Jak skrytá hypoglykemie narušuje každodenní život žen

Skryté poklesy krevního cukru mohou u žen vyvolávat únavu, úzkost i chutě. Pomoci může pravidelná strava a dostatek bílkovin.

Rubio vyzývá ke globálnímu postupu proti násilným levicovým skupinám

„Buď budeme spolupracovat napříč hranicemi, nebo teroristé budou i nadále využívat mezery mezi nimi,“ prohlásil americký ministr zahraničí.

O cestování za polární září: Pánem je příroda a člověk nikdy neví, co přesně uvidí

V zasněženém Laponsku, u ohně a pod noční oblohou, čekají cestovatelé na polární záři. Příroda však vždy rozhoduje sama.

Co by měla každá budoucí maminka vědět o dědičnosti

Základní principy dědičnosti jednoduše a srozumitelně: jak fungují geny, jak se dědí choroby i krevní skupina a proč genetika není osud.

Jak vypadaly klimatické změny posledního tisíciletí?

Počasí a podnebí patří mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňovaly vývoj lidských společností. Dnes jsou klimatické změny spojovány především se současným globálním oteplováním způsobeným lidskou činností.