Komentář
Ray Dalio, miliardář a zakladatel hedgeového fondu Bridgewater, říká, že Spojené státy jsou nyní vnímány jako nespolehlivý vojenský spojenec, a proto vůdci stále častěji navazují vztahy s Čínou, které „připomínají tributární systém“. V takovém systému slabé státy historicky odvádějí tribut mocnému císaři za „výsadu“, že nebudou napadeny. Někdy je tribut symbolický a někdy jde o tíživou daň.
Dalio souhlasil s tvrzením, které mu předložila agentura Bloomberg, že Čína má významné slovo při vytváření „nového světového řádu“. Řekl, že systém, v němž „může mít malá země v Organizaci spojených národů stejný hlas jako obrovská země“, není praktický a bude se vyvíjet směrem k tributárnímu systému. Předpověděl zrychlení „využívání renminbi jako světové měny“.
Komunistická strana Číny (KS Číny) s velkou částí toho pravděpodobně souhlasí, ale navenek vystupuje jinak. Čínský vůdce Xi Jinping 20. května zastřeně obvinil Spojené státy z jednostranného hegemonismu. Učinil tak v projevu před svým ruským protějškem během prvního dne návštěvy prezidenta Vladimira Putina v Číně.
Zatímco Peking a Moskva tvrdí, že hegemonem jsou Spojené státy, důkazy ukazují opačným směrem. Spojené státy dlouhodobě podporují národní suverenitu prostřednictvím dekolonizace starých evropských impérií a podporou demokracie a územní integrity skrze systém Organizace spojených národů. Čína a Rusko naopak nejpozději od 60. let opakovaně činí pravý opak tím, že nepřijímají demokracii a napadají své sousedy.
Současné čínsko-ruské vztahy poskytují důkazy o tributárním systému soustředěném kolem Pekingu v tom, že Rusko je nyní mladším partnerem. Xi dál lichotí Putinovi zdáním státnických návštěv na základě rovnosti během jejich pololetních setkání. Ve skutečnosti jsou si však oba všechno možné, jen ne rovni. Čínská ekonomika je zhruba sedmkrát větší než ruská.
Sankce proti Rusku kvůli válce na Ukrajině vehnaly moskevské vývozce energií a dovozce vojenského materiálu dvojího užití do závislosti na zelené od Pekingu. Skutečnost, že pro ruskou ropu prakticky neexistuje jiný trh než Indie, dává čínským rafineriím vyjednávací sílu potřebnou k tomu, aby ji nakupovaly se slevou oproti světovým tržním cenám.
Během Putinovy návštěvy oba vůdci podepsali společné prohlášení ve prospěch „multipolárního světa“, v němž mají Moskva a Peking být zřejmě dvěma z pólů. Zjevně by sami sebe rádi viděli jako regionální hegemonní mocnosti se schopností vybírat tribut od států ve svých regionálních „sférách vlivu“. Nechtějí sedět na zadním sedadle jako jeden z mnoha národních států v mezinárodním systému vedeném Spojenými státy, který podporuje demokracii a lidská práva. Právě to byl jejich faktický status na konci 90. let po rozpadu Sovětského svazu a před vstupem Číny do Světové obchodní organizace a následným exportním boomem a prudkým ekonomickým růstem.
Rusko mezitím rozmělňuje svou ekonomiku i vojenskou sílu na Ukrajině, aniž by z toho mělo výrazné nové příjmy. Moskva proto spíše ustoupí jako mezinárodní mocnost ve srovnání se statutem sovětské supervelmoci, než aby dosáhla regionální hegemonie nad svým bývalým impériem.
Čína však rozšiřuje svou ekonomickou i vojenskou sílu. Dosahuje toho stabilním ekonomickým růstem, nezapojováním se do nových válek a tím, že vystupuje jako mírotvůrce, zatímco bez jediného výstřelu přebírá území, jako je Hongkong a ostrovy v Jihočínském moři. To je pro aspirující regionální hegemonní mocnost mnohem rozumnější strategie. Peking bude zdaňovat Hongkong a požadovat zvýhodněné sazby za ropu a plyn těžené zeměmi, které si činí nároky v Jihočínském moři, což lze považovat za začátek tributárního systému za starými hranicemi Číny vytvořenými krátce po komunistické revoluci v roce 1949. Takový tribut je pravděpodobně jen odrazovým můstkem k regionální a následně světové nadvládě KS Číny, jak dokládá výzkum tohoto tématu ukazující, že globální hegemonie je konečným cílem čínského komunistického režimu.
Vztahy amerických korporací podnikajících v Číně poskytují další důkazy, že Peking usiluje o tribut od celého světa. Během poslední návštěvy amerického prezidenta v Číně Donald Trump uvedl, že američtí generální ředitelé, kteří ho doprovázeli, tam byli proto, aby „vyjádřili úctu“ Xi Jinpingovi a Číně.
Poradce Bílého domu pro obchod a průmysl Peter Navarro sdělil, že režim považuje některé generální ředitele amerických firem za „užitečné idioty“. Tito šéfové zvyšují krátkodobé zisky svých společností v Číně, což jim nafukuje platy o vysoké bonusy za cenu přenosu technologií čínským firmám, které pak v dlouhodobém horizontu překonávají americký průmysl. Tento „vynucený transfer technologií“ by mohl být považován za formu tributu, která jde proti dlouhodobým zájmům akcionářů společností. To lze považovat za porušení povinnosti firemního vedení jednat v zájmu akcionářů.
Navzdory obrovskému vlivu KS Číny na Rusko, regionální zemím a ředitelům globálních korporací, bude krátkodobý cíl režimu – vytvořit regionální tributární systém – obtížně dosažitelný, dokud mu budou v cestě stát Spojené státy a jejich spojenci. Trump v posledních měsících zaujal tvrdý postoj vůči čínskému partnerovi Íránu kvůli pokusům vybírat tribut od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem.
Trump také narušil dosavadní přístup k Číně, a to zavedením tvrdých cel, summitem „bez dohody“ se Xi Jinpingem tento měsíc i nedávnými plány na rozhovor s taiwanským prezidentem Lai Ching-tem. Šlo by o první telefonát mezi úřadujícími prezidenty obou zemí od roku 1979, kdy Spojené státy přerušily diplomatické vztahy s Taipeí. Trump by měl tento hovor využít k podpoře demokratického spojence a požadovat, aby Taiwan vydával na obranu alespoň 5 procent svého HDP, což je nový standard NATO. Kdykoli Čína vyšle své válečné lodě nebo pobřežní stráž do blízkosti vod spojenců Spojených států, dotčené země je obvykle sledují vlastními plavidly stejného typu. Pokud má Taiwan udržet linii proti Pekingu, bude potřebovat víc.
Ekonomická síla Číny ztěžuje možnost tlačit na ni prostřednictvím ekonomických pák, jak Dalio poznamenal ve svém rozhovoru. V určitém bodě budou muset Spojené státy zaujmout vojenský postoj, až se čínský režim pokusí dále rozšířit svou kontrolu nad obchodními trasami, klíčovými městy, jako je Hongkong, a rozsáhlými oblastmi mezinárodních vod, jako je Jihočínské moře. Není jasné, zda Spojené státy a jejich spojenci v budoucnu uhájí své pozice, ale pokud Komunistická strana Číny nebude čelit odporu, pravděpodobnost její globální hegemonie bude jen růst.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
