Nový maďarský premiér Péter Magyar v některých klíčových otázkách signalizuje kontinuitu s politikou svého předchůdce Viktora Orbána. V rozhovoru pro německý deník obhajuje přísný kurz vůči nelegální migraci, odmítá platit pokuty Evropské unii a vyslovuje se proti politickým „protipožárním zdem“.
Maďarský premiér Péter Magyar se v rozhovoru zveřejněném 3. června ve Frankfurter Allgemeine Zeitung vyjádřil pozitivně o migrační politice svého předchůdce Viktora Orbána. Přes veškerou kritiku, kterou má k jeho politickému vystupování, bude také on „v otázce nelegální migrace vést velmi přísnou a důslednou politiku“.
Magyar odmítá platit penále
Řekl také, že nezaplatí pokutu, kterou Soudní dvůr Evropské unie v roce 2024 uložil Maďarsku kvůli migračním pravidlům, a dodal, že „mnohé členské státy mezitím uznaly, že tehdy přijaly chybná rozhodnutí“.
Maďarsko ignorovalo rozsudek téhož soudního dvora, který padl už v roce 2020. Ten zemi nařizoval, aby žadatelům o azyl umožnila reálný přístup k řízení. Maďarsko musí navíc zajistit, aby žadatelé o azyl mohli v zemi zůstat až do pravomocného zamítnutí své žádosti.
Aby mohli žadatelé o azyl absolvovat řízení v Maďarsku, musí nejprve projít předběžným řízením na maďarském velvyslanectví v zahraničí. Maďarsko tím porušuje zásadu loajální spolupráce v oblasti mezinárodní ochrany a pravidla pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Takové jednání představuje „závažnou hrozbu pro jednotu práva EU“.
Soudní dvůr Evropské unie pak 13. června 2024 odsoudil Maďarsko k zaplacení paušální částky 200 milionů eur za porušení smluvních povinností. Za každý den prodlení má navíc zaplatit penále ve výši 1 milionu eur. Podle odůvodnění Maďarsko svou politikou „usilovalo o to, aby vědomě obcházelo uplatňování společné politiky Unie jako celku“.
Události roku 2015 musejí být „ponaučením pro Evropu“
Magyar k tomu uvedl, že rozhodnutí padlo „ve zcela jiné době a v jiném právním rámci“. Dnes už podle něj „neodráží současnou realitu“. Mnohé další členské státy EU mezitím postupují stejně jako Maďarsko. Na ně se však rozsudek Soudního dvora Evropské unie nevztahuje.
Nyní se dle něj povedou jednání a bude se usilovat o řešení, „abychom mohli chránit své hranice a nemuseli platit denní pokutu ve výši jednoho milionu eur“. Maďarsko nepřijme žádné nelegální migranty a nezaplatí ani žádné pokuty, uvedl Magyar.
Maďarský premiér se domnívá, že kurz jeho země se v budoucnu stane v EU standardem: „Migrační krize z roku 2015 musí být pro Evropu ponaučením. Nejdůležitějším úkolem evropských politiků je chránit bezpečnost lidí.“
Zdůraznil, že s Maďarskem nadále nebude možné počítat při odklonu od principu jednomyslnosti v EU. Na rozdíl od svého předchůdce mu však podle jeho slov nejde o to „porazit Brusel“. Rozhodující je vzájemně si porozumět, přesvědčovat se a tím dospívat ke kompromisům. Lidé chtějí „Evropskou unii založenou na silných členských státech, a nikoli Spojené státy evropské“.
Politické bariéry nevedou k cíli – rozhodující je reagovat na obavy lidí
Magyar se vyslovil také proti takzvaným politickým bariérám v přístupu k extremistickým silám. Ty se tím podle něj jen posilují. V mnoha zemích politická, mediální a hospodářská elita chrání své vlastní postavení a ne vždy reaguje na skutečné obavy a problémy lidí, míní.
Lidé si podle premiéra „zaslouží víc než politicky korektní projevy a vzájemné nálepkování ideologickými štítky“. Proto je proti „škatulkám jako krajní pravice nebo krajní levice“. Zavedené síly však podle něj škodí samy sobě, když používají „jazyk politické korektnosti“ a „nakonec nerozumějí ani samotné realitě“. Nikdy neuškodí spolu mluvit, zdůraznil Magyar. To, co člověk přijme z návrhů toho druhého, je jiná otázka.
S ohledem na Rusko Magyar prohlásil, že Maďarsko mělo v letech 1849 a 1956 špatné zkušenosti s ruským zásahem. Ani dnes podle něj nelze tolerovat sabotáže a vojenské útoky ze strany Ruska. V zahraniční politice považuje USA za jednoho z nejdůležitějších partnerů.
Magyar požaduje pragmatismus v přístupu k Rusku
Pokud jde o válku na Ukrajině, má za to, že je třeba přijmout geografickou a politickou realitu, a proto je nezbytné najít s Ruskem modus vivendi (dohoda mezi dvěma státy, která má být v budoucnu stvrzena definitivní mezinárodní smlouvou). Jakmile válka na Ukrajině skončí, bude nutné se částečně znovu vrátit k ruským energetickým zdrojům a zrušit sankce, domnívá se a dodává, že v zájmu konkurenceschopnosti Evropy nemůže mít nikdo zájem na tom, aby po skončení války pokračovala nová hospodářská a politická studená válka.
–etg–
