Klesající porodnost i plodnost je fenomén posledních let pozorovatelný ve všech vyspělých ekonomikách světa, včetně té české. Statistický úřad Evropské unie, Eurostat, upozornil ve svém nedávném postu na síti X na statistiky v unii a trendy kolem nich. Ty zpracoval letos v únoru do přehledných grafů a map dostupných na svých stránkách.
Jak analytici úřadu uvádí, počet narozených v EU klesá od poloviny 60. let minulého století. Po roce 2000 došlo sice k mírnému oživení, to však trvalo jen do roku 2010, kdy nastal opětovný pokles následovaný prudkým propadem po roce 2021. V roce 2024 se v EU narodilo téměř dvakrát méně dětí než před šesti desetiletími.
V roce 2024, z něhož jsou poslední dostupná čísla, se ženám v unii narodilo rekordně málo živých dětí – 3,55 milionu. Vyjádřeno v míře plodnosti jde o 1,34 dítěte na ženu. Nejhorší čísla v tomto směru vykazovala Malta (1,01), nejlepší Bulharsko (1,72). Za zdravou míru nutnou pro zachování populace se přitom považuje hranice 2,1 dítěte na ženu. Cokoliv pod ní znamená postupné vymírání, jedině že by situaci zachránilo přistěhovalectví.
Míra plodnosti vyjadřuje počet dětí, které by v průměru porodila jedna žena za celý svůj plodný věk, pokud by platily současné věkově specifické míry plodnosti.
Česko s plodností 1,36 dítěte na ženu v roce 2024 bylo mírně nad evropským průměrem. Vloni však plodnost českých žen dle dat Českého statistického úřadu opět poklesla, tentokrát na 1,28. Ani to však není pro Českou republiku historické minimum, v 90. letech byla ještě nižší (viz graf níže).
Starší matky
Ženy v EU se stávají matkami v pozdějším věku, ukazují data. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte vzrostl z hodnoty 28,8 v EU v roce 2013 (první rok, pro který je hodnota EU k dispozici) na 29,9 v roce 2024. Nejnižší byl tento věk v Bulharsku (26,9), nejvyšší v Itálii (31,9).
Statistiky také ukazují, že zatímco porodnost žen mladších 30 let v EU od roku 2004 klesá, u žen starších 30 let roste.
V roce 2004 byla nejvyšší porodnost mezi všemi věkovými skupinami u žen ve věku 25–29 let. O 20 let později se nejvyšší porodnost přesunula na ženy ve věku 30–34 let. Porodnost žen ve věku 35 let a více rovněž roste.
Téměř polovina (46,6 %) dětí narozených v EU v roce 2024 byla prvorozená, více než třetina (35,1 %) všech narozených dětí byla druhorozená, zhruba jedna osmina (12,1 %) byla třetí dítě a zbývajících 6,2 % tvořily čtvrté nebo další děti. Nejvyšší podíl dětí, které se narodily jako čtvrté či další v pořadí, byl na Slovensku (9,9 %), následovalo Finsko (9,4 %) a Rumunsko (9,2 %). V ČR to bylo pouze 4,6 %.
Podle dat stoupá vliv přistěhovalců na porodnost. V roce 2024 připadalo 24 % narozených dětí v EU na matky narozené v zahraničí. V Lucembursku se v tomto roce narodilo 68 % všech dětí matkám narozeným v zahraničí. Druhý nejvyšší podíl narozených dětí matkám narozeným v zahraničí byl na Kypru s 42 %.
Na Maltě, v Rakousku, Belgii, Španělsku, Portugalsku a Německu se alespoň třetina dětí narodila v roce 2024 matkám narozeným v zahraničí, zatímco dvě třetiny připadly matkám narozeným v zemi. Naopak v Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku se 97 % živě narozených dětí narodilo matkám narozeným v zemi. V České republice byl poměr 86 ku 14 ve prospěch českých matek. Nejvíce zahraničních matek (přes 5 %) pocházelo z Ukrajiny.
