Glycin, jedna ze základních stavebních složek bílkovin, se dříve přirozeně získával ze stravy bohaté na pomalu vařené pojivové tkáně, kostní vývary a kostní dřeň.
Drahé proteinové prášky dnes nabízejí aminokyselinu, kterou naše prababičky získávaly zdarma – z částí zvířete, o něž nikdo nestál.
Kostní vývar táhnoucí se celé hodiny, jehněčí kolínko, z něhož maso samo odpadávalo od kosti, vydatná pomalu vařená masa nebo máslově jemná kostní dřeň namazaná na chleba – tyto pokrmy nebývaly lahůdkou, ale běžnou součástí jídelníčku. Aniž si to uvědomovaly, celé generace domácích kuchařů tak zajišťovaly přísun přehlížené živiny – glycinu.
Glycin je nejmenší aminokyselinou v lidském těle, při regeneraci a regulaci zánětu však hraje velmi důležitou roli. V období stresu nebo zvýšené fyzické zátěže ho tělo potřebuje ještě více.
Jakou úlohu glycin plní
Glycin tvoří přibližně třetinu veškerého kolagenu a je nezbytný pro stavbu kůže, kloubů, šlach, vazů a fascií.
„Je mnohem víc než jen stavební aminokyselina,“ uvedla pro Epoch Times naturopatická lékařka a majitelka centra Revital Health Jodi Duvalová.
Glycin je nezbytný pro některé z nejdůležitějších regeneračních a ochranných procesů v těle. Je prekurzorem glutathionu, často označovaného za hlavní antioxidant organismu, který chrání buňky před oxidačním poškozením.
Pomáhá také udržovat neporušenost střevní výstelky, což je důležité pro správnou funkci imunitního systému. Zároveň působí jako zklidňující neurotransmiter a podporuje kvalitu spánku, regulaci nervové soustavy a zotavení. S přibývajícím věkem jeho význam ještě roste, protože se výrazně podílí na zachování svalové hmoty, struktuře spánku, pevnosti pojivových tkání a procesech spojených se zdravým stárnutím, doplnila Duvalová.
Protizánětlivé působení
Při intenzivním cvičení, nedostatku spánku, chronickém stresu nebo zánětlivém onemocnění potřeba glycinu stoupá, protože ho organismus využívá k regeneraci. Pokud jeho příjem tuto potřebu nepokryje, zotavení se zhoršuje, uvedla pro Epoch Times specialistka na funkční výživu Mpho Tshukuduová.
„V klinické praxi glycin často vnímám jako aminokyselinu, která pomáhá tlumit výkyvy. Přispívá ke zklidnění zanícených systémů, ať už jde o střeva, mozek, klouby nebo játra,“ řekla Duvalová.
Část protizánětlivého účinku glycinu zřejmě souvisí s tím, jak pomáhá regulovat signalizaci imunitního systému. Podle Duvalové omezuje aktivaci zánětlivých cytokinů a současně pomáhá stabilizovat činnost imunitních buněk.
Výzkum se zabývá také tím, jak může glycin ovlivňovat stárnutí. Jedna studie zjistila, že doplňování přípravku GlyNAC, tedy kombinace glycinu a N-acetylcysteinu neboli NAC – sloučeniny, která pomáhá tělu vytvářet antioxidanty –, vedlo ve srovnání s placebem ke zlepšení zánětlivých ukazatelů, inzulinové rezistence a kognitivních funkcí. Po 12 týdnech od ukončení užívání však tyto přínosy slábly.
Ačkoli studie zkoumala společné účinky glycinu a NAC, vědci poznamenali, že samotný glycin zřejmě stále významně přispívá ke zdraví buněk a správné funkci orgánů. Podporuje tvorbu energie v buňkách a hraje důležitou úlohu v metabolických drahách spojených se zdravým stárnutím a buněčnou regenerací.
Jak moderní strava vytvořila mezeru
Ústup od potravin bohatých na glycin nebyl náhlý. Probíhal postupně s tím, jak pohodlí a rychlost začaly měnit to, co jíme a jak vaříme.
„Tradiční jídelníček přirozeně obsahoval mnohem více glycinu, protože využíval pomalu vařené maso, kostní vývary, kůži, chrupavky, šlachy a další pojivové tkáně, často v rámci zpracování celého zvířete od hlavy až k patě,“ uvedla Duvalová.
Moderní strava se naproti tomu zaměřuje především na svalovinu, například kuřecí prsa, steaky nebo proteinové prášky. Ty obsahují více methioninu – aminokyseliny potřebné pro růst a regeneraci –, ale poměrně málo glycinu. Postupem času tak může vzniknout nerovnováha mezi aminokyselinami, doplnila Duvalová.
„Kusy masa, kosti a pomalu vařené pokrmy, které byly po celé generace základem kuchyně, už nejsou běžné, protože jejich příprava trvá déle,“ řekla Tshukuduová.
U mnoha lidí je příjem glycinu pravděpodobně dostatečný k tomu, aby zabránil jeho nedostatku. Výsledný aminokyselinový profil však může vypadat vyhovující pouze na papíře, zatímco tam, kde skutečně záleží – při optimální regeneraci, zotavení a tvorbě glutathionu –, už nemusí stačit.
Jak přijímat více glycinu
Rostoucí ceny potravin, větší zájem o udržitelnost a znovuobjevení přístupu, při němž se zužitkuje celé zvíře, mohou podle Tshukuduové tento trend opět obracet.
Z praktického hlediska Duvalová doporučila začít jednoduchými změnami ve stravě – zařadit několikrát týdně kostní vývar a přidat pomalu vařená masa, například osso buco, jehněčí kolínka nebo hovězí líčka. Přirozený příjem glycinu mohou zvýšit také pokrmy připravované s kůží a kusy bohaté na pojivové tkáně, například hovězí oháňka nebo kuřecí křídla, protože právě v těchto tkáních se glycin koncentruje.
Tshukuduová rovněž doporučila častěji připravovat pomalu vařené polévky z masa s kostí, které se vaří tak dlouho, dokud se pojivová tkáň nerozpadne. Vhodná je také hovězí oháňka a ryby s měkkými jedlými kostmi, například sardinky.
Další možností jsou hydrolyzované kolagenové prášky přidávané do kávy, smoothie nebo kaše. Lidé, kteří se stravují rostlinně, mohou do polévek, salátů, smoothie a dušených pokrmů zařadit dýňová a sezamová semínka, spirulinu, čočku a sóju.
„Povzbuzuji lidi také k tomu, aby vařili podle své kultury a tradic. Mnohé původní stravovací zvyklosti v africké, asijské, středomořské a latinskoamerické kuchyni přirozeně využívaly celé zvíře a dlouho vařené pokrmy, které poskytovaly glycin, aniž by kdokoli musel uvažovat o doplňcích stravy,“ uvedla Tshukuduová.
Hladina glycinu se při běžném krevním vyšetření obvykle nekontroluje. K jejímu cílenému změření je zpravidla zapotřebí specializovanější vyšetření, například test aminokyselin v krevní plazmě, který stanovuje hladiny jednotlivých aminokyselin v krvi. Někteří zdravotníci mohou použít také vyšetření moči, aby posoudili, jak tělo aminokyseliny rozkládá a využívá.
Je dobré vědět, že hladinu glycinu může ovlivnit nedávno zkonzumované jídlo, množství bílkovin ve stravě, užívání doplňků, fyzická aktivita i celkový zdravotní stav. Výsledky proto nebývá vždy snadné interpretovat.
Co je třeba zvážit
Než začnete příjem glycinu zvyšovat, je užitečné si uvědomit, že více nemusí vždy znamenat lépe – zvláště pokud celkový jídelníček a životní styl nepodporují regeneraci a obnovu organismu.
Podle Tshukuduové patří k nejčastějším chybám, že lidé rovnou sáhnou po doplňku s kolagenovými peptidy, místo aby nejprve zlepšili celkovou kvalitu stravy.
Kolagenové doplňky mohou příjem glycinu zvýšit, tato aminokyselina však nepůsobí izolovaně. Při vstřebávání soupeří s dalšími aminokyselinami a ke správné funkci potřebuje také kofaktory, jako jsou vitamin B6, folát a cholin. Pokud celková strava tyto živiny postrádá, samotné doplňky nemusejí stačit, dodala Tshukuduová.
„Glycin je dobrým příkladem toho, jak se moderní výživa může soustředit na jednotlivé živiny, a přitom přehlížet stravovací tradice, které podporovaly zdraví po celé generace,“ uvedla Tshukuduová. „Výzkum tyto starší postupy postupně dohání.“
Dlouho tažené vývary a pomalu vařené maso ukrývají glycin, aminokyselinu důležitou pro regeneraci, spánek i zdravé stárnutí.
–ete–
