Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.
„Chápu politická prohlášení, jsou součástí reality,“ uvedl šéf MAAE. Zásadním faktem podle něj však je, že prezidenti obou zemí podepsali memorandum, v němž se uvádí, že veškeré aktivity týkající se jaderných zařízení budou pod dohledem MAAE.
Americký viceprezident J. D. Vance v pondělí prohlásil, že Teherán souhlasí s návratem inspektorů MAAE do Íránu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí v úterý nicméně uvedl, že Teherán nepovolí inspektorům návštěvu jaderných zařízení poškozených americko-izraelskými údery loni v červnu. Americký prezident Donald Trump poté toto vyjádření označil za nepravdivé s tím, že Írán bezvýhradně souhlasil s inspekcemi svých jaderných zařízení.
Podle Gharíbabádího ale jakékoli inspekce poškozených jaderných zařízení či jaderného materiálu budou možné až na základě konečné dohody. Memorandum předpokládá 60denní období, během kterého mají obě země dále ve snaze o dosažení dohody vyjednávat o sporných otázkách včetně jaderného programu či uvolnění sankcí uvalených na Írán.
Podle odhadů MAAE disponoval Írán před loňskými útoky přibližně 440 kilogramy uranu obohaceného na 60 procent, což je úroveň výrazně vyšší, než je potřeba pro jadernou energetiku. Při obohacování se v uranu uměle zvyšuje podíl vzácného štěpitelného izotopu, aby mohl sloužit jako palivo nebo jako výbušnina. Grossi uvedl, že více než 200 kilogramů z těchto zásob se nachází v komplexu podzemních tunelů v Isfahánu, který byl při loňských úderech rovněž poškozen. K výrobě samotné jaderné zbraně je zapotřebí uran obohacený na 90 procent.
Spojené státy žádají, aby se Teherán vzdal ambicí získat jadernou zbraň. Íránský režim přitom dlouhodobě tvrdí, že o ni neusiluje a že jeho jaderný program je určen pouze pro civilní účely. Otázka jaderného programu je stěžejním bodem americko-íránských rozhovorů, jejichž první kolo se konalo o víkendu ve švýcarském Bürgenstocku. Jednání mají vést k dohodě o trvalém ukončení konfliktu, který začal 28. února americko-izraelskými údery na Írán a který utlumilo příměří z 8. dubna. Jedním z důvodů, které USA a Izrael uváděly pro ospravedlnění napadení Íránu, byla právě snaha zamezit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně.
