Bělorusko pod vedením Alexandra Lukašenka fakticky ztratilo vojenskou suverenitu a jeho ekonomika i státní aparát se stále více podílí na ruském válečném úsilí proti Ukrajině. To by si měly spojenecké země uvědomit. V rozhovoru s ČTK to řekl Uladzimir Žyhar, jeden ze zástupců exilové organizace BELPOL, sdružující bývalé příslušníky běloruských bezpečnostních složek, kteří dokumentují aktivity Lukašenkova režimu a jeho aparátu. Podle Žyhara se militarizace netýká jen armády, ale postupně zasahuje běloruskou ekonomiku, legislativu i vzdělávací systém.
Podle Žyhara je mylné nahlížet na Bělorusko pouze jako na stát, z jehož území Rusko zahájilo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu. Tvrdí, že Lukašenkův režim se na přípravách války podílel několik měsíců před jejím vypuknutím.
„V naší zprávě jsme na základě dokumentů doložili, že Lukašenko o plánované invazi věděl několik měsíců před jejím začátkem. Běloruská armáda prováděla radiový průzkum ukrajinského území, přesuny vojsk, pohonných hmot i munice byly dohodnuty už na konci roku 2021 a běloruští vojenští ženisté budovali infrastrukturu podél komunikací, které později využila ruská vojska,“ uvedl Žyhar a doplnil, že tragédie v Buči, Irpini a Hostomelu by bez existence Lukašenkova režimu nebyly stejné.
Lukašenko podle zástupce BELPOL po neúspěchu původního ruského plánu na rychlé dobytí Ukrajiny nabídl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi běloruský průmysl jako jednoho z hlavních dodavatelů pro potřeby ruské armády. BELPOL hovoří o postupné militarizaci běloruské ekonomiky.
„Dnes se více než 500 běloruských podniků podílí buď na plnění ruských státních obranných zakázek, nebo pomáhá obcházet západní sankce,“ řekl Žyhar. Podle něj běloruské podniky vyrábí mimo jiné součásti systémů protivzdušné obrany, kompletů Pancir a Iskander, elektronických součástek, dělostřelecké munice, prostředků elektronického boje nebo bezpilotních prostředků.
Západní státy by měly podle zástupce BELPOL vycházet z toho, že se zahájením ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Bělorusko pod Lukašenkovým vedením fakticky ztratilo vojenskou suverenitu. Současně upozornil, že přesné informace o vývoji v Bělorusku jsou klíčové pro rozhodování západních zemí i Ukrajiny.
Organizace proto pravidelně pořádá neveřejné analytické briefingy pro instituce Evropské unie, Spojených států a Ukrajiny. Jen za poslední dva roky jich podle Žyhara uskutečnila přes 40. „Každý z nich obsahuje exkluzivní informace o situaci v Bělorusku založené na utajovaných dokumentech a dalších neveřejných zdrojích, ke kterým máme přístup,“ dodal.
V uplynulém půlroce organizace podnikla i pět pracovních cest na Ukrajinu a spolupracuje s tamními ministerstvy zahraničí a obrany. Tvrdí, že její analytické materiály se dostávají až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Organizace získává podle Žyhara informace prostřednictvím rozsáhlé sítě zdrojů přímo v Bělorusku, od zaměstnanců podniků až po pracovníky státních institucí. „Lidé uvnitř běloruských bezpečnostních složek, kteří tiše nesouhlasí s režimem, existovali vždy, existují i dnes a budou existovat i v budoucnu,“ řekl a dodal, že je zásadní, aby byli ochotni jednat, pokud by se okolnosti změnily.
Každou informaci podle něj organizace ověřuje několik týdnů až měsíců a zveřejňuje ji pouze tehdy, je-li si její správností zcela jistá. Organizace zároveň čelí pokusům běloruských bezpečnostních služeb o dezinformační operace i kybernetickým útokům. „V některých případech záměrně vytváří situace, kdy i některý z našich důvěryhodných zdrojů nevědomky předá nepravdivou informaci. Ve zpravodajské terminologii se tomu říká řízený únik informací,“ popsal Žyhar.
BELPOL, celým názvem Belarus Monitoring Center, vznikl po prezidentských volbách v roce 2020 jako iniciativa bývalých příslušníků běloruských bezpečnostních složek, kteří se postavili proti represím Lukašenkova režimu. Postupně se proměnil v analytickou organizaci zaměřenou na bezpečnostní otázky, běloruské ozbrojené složky, vojensko-průmyslový komplex a obcházení sankcí.
„Před vznikem BELPOL byly znalosti o Bělorusku poměrně omezené. Mnoho politických i bezpečnostních událostí bylo nesprávně chápáno nebo interpretováno, což v uplynulých desetiletích přímo ovlivnilo řadu politických rozhodnutí týkajících se Běloruska,“ řekl Žyhar.
