Sněmovna bude příští týden schvalovat návrh na obnovení elektronické evidence tržeb (EET), od níž si vláda opět slibuje narovnání podnikatelského prostředí i dodatečné příjmy veřejných rozpočtů. V úvodním kole poslanci posoudí zrušení každoročního zdražování dálničních známek. Po odkladech se možná dostanou ke druhému čtení novely o rozšíření trestnosti neplacení výživného a zrušení zákona s podmínkami pro výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem.
Poslanci budou jednat pravděpodobně už jen v úterý a ve středu. Potom jim začnou takzvané parlamentní prázdniny. Pokud by ale ve středu nestihli hlasovat o znovuzavedení EET, sešli by se ještě v pátek, což se ale nepředpokládá.
Předloha o elektronické evidenci tržeb bude čelit návrhu opoziční ODS na zamítnutí. Koaliční vláda pod jejím vedením obdobný systém zavedený před zhruba deseti lety a později pozastavený kvůli epidemii covidu od roku 2023 zcela zrušila. Občanští demokraté tvrdí, že kabinet vytváří ze všech podnikatelů podezřelé z daňových úniků a EET nepřiměřeně zatíží zejména malé živnostníky. Opozice navíc zpochybňuje vládní předpoklady, podle nichž evidence tržeb přinese veřejným rozpočtům asi 14 miliard korun ročně navíc.
Součástí návrhu k EET jsou i daňové změny. Jde mimo jiné o obnovení některých slev zrušených předchozí vládou Petra Fialy (ODS) a snížení daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje v restauracích.
Vládní novela k dálničním známkám ruší ustanovení o jejich pravidelné valorizaci, kterou zavedla Fialova vláda. Známky nyní zdražují podle růstu spotřebitelských cen k červnu předchozího roku a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Nynější kabinet Andreje Babiše (ANO) chce zachovat nynější ceny známek, například roční by v případě přijetí předlohy nadále stála 2570 korun. Z opozice zaznívá obviňování Babišovy vlády z populismu.
U zanedbání povinné výživy jsou po širších změnách trestního práva trestné od ledna jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhnou třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Záměr zrušit nominační zákon s podmínkami výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem kritizuje opozice, jde podle ní o krok proti průhlednosti státní správy.
Na programu poslanci mají i další předlohy v úvodním kole, reagují na unijní předpisy. Jde například o uzákonění povinnosti poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy hlásit jednou ročně obchody, které lidé s těmito aktivy uskutečnili. Cílem úpravy je omezení možností daňových úniků a narovnání podmínek mezi držením kryptoaktiv a využíváním standardních finančních produktů. Další z novel dá ministerstvu životního prostředí a celníkům na starosti správu mechanismu uhlíkového vyrovnání, který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropský a mimoevropský průmysl.
