Němečtí politici varují před možnými íránskými útoky v Německu. K útokům na západní politiky, včetně německého kancléře Friedricha Merze, vyzývá nedávný příspěvek v íránském deníku Hamšahrí. Atentát na kancléře podle dnešních vyjádření německých politiků sice přímo nehrozí, íránští agenti by ale mohli útočit na jiné cíle, včetně těch spojených s Židy, Izraelem či USA.
„Předpokládám, že (íránský) teroristický režim už nějakou dobu plánuje a připravuje cílené zabíjení a teroristické útoky na Západě a také v Německu,“ řekl dnes listu Handelsblatt poslanec vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter, který je členem zahraničního výboru Spolkového sněmu. „Režim mulláhů se pokouší stabilizovat radikální ideologií a terorem doma i v zahraničí,“ dodal.
Také podle dalšího poslance CDU a předsedy výboru pro kontrolu tajných služeb Marka Henrichmanna je třeba předpokládat, že „íránské tajné služby budou provádět útoky i v Evropě“. Podle něj jde o důkaz „zoufalství, ale i agresivity Teheránu“.
Íránský list Hamšahrí zveřejnil grafiku, na které vyzývá k odplatě vůči západním politikům, včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera či italské premiérky Giorgii Meloniové. Na předním místě seznamu jsou americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
„Takový seznam se v íránských novinách s největší pravděpodobností neobjeví bez schválení nebo možná i na přímý příkaz režimu mulláhů,“ uvedl poslanec strany Zelených Konstantin von Notz, který je členem parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb. „Extrémně dobře chráněnému“ kancléři ale podle von Notze nebezpečí nehrozí.
Podle poslance sociální demokracie (SPD) Sebastiana Fiedlera je nebezpečí, že v Německu bude spáchán útok na příkaz íránského režimu, vysoké. Grafika z listu Hamšahrí to podle něj potvrzuje. Politici předpokládají, že by v Německu mohli útočit takzvaní low level agenti, tedy osoby, které nejsou zpravodajsky školené, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním či špionážním akcím.
Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil 28. února, když Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. Ten v odvetě zablokoval Hormuzský průliv a začal útočit na americké vojenské základny v okolních zemích. USA a Írán sice uzavřely rámcovou dohodu o příměří, USA ale obnovily minulý týden údery na Írán. Trump kritizuje evropské státy včetně Německa, že Spojené státy ve válce proti Íránu dostatečně nepodporují. Například Německo nabídlo podporu se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu, podmínkou ale je ukončení bojů.
