Lídři devíti evropských zemí se v pondělí dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle svých slov jednal o možném zapojení České republiky do „deštníku“. Evropa by podle něj měla vytvořit společný projekt protivzdušné obrany.
Někteří členové na pondělním jednání takzvané koalice ochotných v Paříži založili skupinu, jejímž cílem je rozvíjet evropské antlibalistické kapacity. Do projektu se zapojila Británie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie, Norsko, Španělsko, Švédsko a Ukrajina. Česko se prozatím nepřipojilo.
„Proč tam nejsme, to se musíte zeptat předchozí vlády. Ale v každém případě mám na to jiný názor. Myslím si, že to má být projekt evropský, tzn. EU, že by tam ani neměla být Velká Británie,“ řekl v pondělí novinářům premiér. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jednal o možném zapojení České republiky, uvedl na dotaz novinářů, zda se tuzemsko chce také zapojit.
Sám premiér podle tiskového prohlášení na jednání koalice ochotných zdůraznil potřebu vytvoření společného evropského projektu protivzdušné obrany. „Já jsem dnes vystoupil a mluvil jsem o potřebě vytvořit evropský projekt protivzdušné obrany po vzoru Airbusu. Výroba letadel byla kdysi v Evropě roztříštěna mezi řadu zemí a pak přišel projekt Airbus, který integroval mnoho evropských výrobců. Já jsem navrhl, abychom nyní postupovali stejně a vytvořili společný evropský projekt protivzdušné obrany – Europatriot,“ poznamenal premiér.
V Evropě v této oblasti podle něj chybí koordinace výroby. „Jde zejména o to, aby se velké země, jako Francie, Německo či Itálie na tom domluvily a aby šlo o společný projekt členských států Evropské unie,“ uvedl premiér.
O společném evropském úsilí zbrojní produkce mluvil včera i Macron. Mimo jiné řekl, že „hluboce lituje“ zániku francouzsko-německého projektu stíhacího letounu FCAS, který v roce 2017 zahájil společně s tehdejší německou kancléřkou Angelou Merkelovou a který se před několika týdny rozpadl. Cílem programu bylo vyvinout bojový letoun šesté generace a související systémy, které by v příštích desetiletích nahradily francouzské a německé flotily.
