Izraelská armáda v Pásmu Gazy rychle buduje rozsáhlý val, který odděluje území ovládané izraelskými jednotkami od zbytku palestinské oblasti, ukazují podle agentury AP satelitní snímky. Armáda existenci bariéry potvrdila a uvedla, že je součástí bezpečnostních opatření, jejichž cílem je zabránit infiltraci ozbrojenců a chránit izraelské vojáky i obce poblíž hranice.
Podle analýzy satelitních snímků vzniklo v posledních měsících více než 23 kilometrů bariéry, uvádí AP. Val podle agentury vede oblastmi, kde izraelská armáda zničila palestinská města a vesnice, a kopíruje takzvanou žlutou linii, tedy hranici, k níž se izraelské jednotky stáhly podle příměří uzavřeného loni v říjnu s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Linie měla být podle dohody pouze dočasným rozdělením území do doby dalšího izraelského stažení.
Další vyjednávání však už řadu měsíců stagnuje a Palestinci se obávají, že se provizorní linie mění v trvalou hranici. Izraelská armáda agentuře AP sdělila, že vytváří bezpečnostní pás vybavený zpravodajskými a technologickými prostředky. Odmítla ale upřesnit, jak daleko do Pásma Gazy bude bariéra zasahovat.
Satelitní snímky ukazují, že v jižní části pásma byl jeden z úseků valu za pouhé dvou týdny prodloužen z přibližně 500 metrů na 2,4 kilometru. Pokud bude výstavba pokračovat současným směrem, spojí se s nejdelší částí bariéry, která se táhne téměř souvisle v délce asi 17 kilometrů od města Chán Júnis směrem k městu Gaza. Na severu vzniká několik dalších oddělených úseků.
Na západ od žluté linie žije většina z více než dvou milionů obyvatel Gazy, převážně v přeplněných stanových táborech závislých na humanitární pomoci. Na opačné straně podle snímků izraelská armáda srovnala se zemí většinu budov včetně města Rafáh, vybudovala nové silnice a vojenské základny a zničila rozsáhlé zemědělské plochy. Armáda tvrdí, že likviduje infrastrukturu využívanou Hamásem.
Žlutá linie nebyla nikdy přesně definována, ať už v dohodě o příměří, ani izraelskými či americkými představiteli, a na zemi byla vyznačena nekonzistentně. Armáda agentuře AP sdělila, že pracuje na jasném vyznačení trasy žluté linie, aby „snížila tření a zabránila újmě nezúčastněných osob“. AP ale připomíná, že izraelské síly zabily i některé palestinské civilisty, kteří se k nevyznačené linii přiblížili pravděpodobně nevědomky. Byly mezi nimi i děti.
Podle AP izraelské jednotky od začátku příměří zabily více než 1100 Palestinců, většinou při leteckých a dronových útocích. Ve stejném období při útocích Hamásu a dalších ozbrojených skupin zemřělo pět izraelských vojáků. Dohoda o příměří přitom počítá s dalším stažením izraelských sil až k okrajům Pásma Gazy a jejich nahrazením mezinárodní bezpečnostní misí. Tento proces se ale zastavil a obě strany se navzájem obviňují z porušování dohody.
Válka začala poté, co ozbrojenci vedení Hamásem 7. října 2023 zaútočili na izraelské komunity, přičemž zabili přibližně 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších zajali jako rukojmí. Izrael reagoval trestající vojenskou ofenzívou, která podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zabila více než 73.000 lidí. Ministerstvo, které bylo součástí nedávno rozpuštěné vlády vedené Hamásem, vede podrobné záznamy, které agentury OSN a mezinárodní organizace považují za obecně spolehlivé. Nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci, ale uvádí, že ženy a děti tvoří přibližně polovinu všech obětí.
