Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl, že Washington velmi pečlivě prověřuje rekordní úvěrový balík Evropské investiční banky (EIB) ve výši 3 miliard eur pro společnost Airbus. Dodal, že Spojené státy zasáhnou, pokud Evropská unie poskytuje evropskému výrobci letadel nespravedlivě zvýhodněné financování.
Francouzský Airbus a americký Boeing stojí v centru téměř dvacetiletého sporu o státní podporu. Spojené státy i EU se vzájemně obviňovaly z poskytování nezákonných dotací svým výrobcům letadel, než se v roce 2021 dohodly na pozastavení odvetných cel.
V rozhovoru pro CNBC z 21. července Greer uvedl, že o záležitosti jednal se svým protějškem z Evropské komise a administrativa je zároveň v kontaktu se společností Boeing.
„Spojené státy konkurenci vítají, ale chtějí, aby americké firmy soutěžily za rovných podmínek,“ řekl Greer k úvěru a dodal: „Pokud Evropská unie poskytuje nespravedlivé úvěry, musíme to řešit a přijmout odpovídající opatření.“
Evropská investiční banka, úvěrová instituce EU, oznámila balík financování 29. června. Podle ní má podpořit výzkum a vývoj v evropském leteckém průmyslu prostřednictvím projektů ve Francii, Německu a Španělsku.
Prezidentka EIB Nadia Calviñová při podpisu dohody v Bruselu označila financování za „vlajkovou operaci“ a uvedla, že dokazuje, že „Evropa dokáže jednat rychle a ve velkém měřítku na podporu svých šampionů“.
Jde o největší firemní úvěrový balík, jaký kdy EIB schválila.
Dlouholetý spor
Nejnovější neshoda navazuje na téměř dvacetiletý právní spor o státní podporu obou výrobců letadel.
Spor začal v říjnu 2004, kdy Spojené státy i EU podaly stížnosti ke Světové obchodní organizaci (WTO) a vzájemně se obvinily z nezákonného subvencování svého leteckého průmyslu.
Washington tvrdil, že Airbus těžil z vládou podporovaných úvěrů na vývoj letadel („launch aid“) a finanční pomoci Francie, Německa, Španělska a Spojeného království. Brusel naopak obvinil Boeing z přijímání nezákonných subvencí prostřednictvím výzkumných kontraktů NASA a Pentagonu i daňových pobídek poskytovaných jednotlivými americkými státy.
Po letech soudních rozhodnutí WTO v roce 2019 povolila Spojeným státům uvalit cla na evropské zboží v hodnotě přibližně 7,5 miliardy dolarů.
V roce 2020 WTO obdobně povolila Evropské unii zavést cla na americký dovoz v hodnotě zhruba 4 miliard dolarů. Obě strany tak mohly uvalit cla na širokou škálu výrobků, od leteckých součástek až po potraviny a průmyslové zboží.
Spojené státy a Evropská unie spor zmírnily v roce 2021 uzavřením Dohody o rámci spolupráce v oblasti velkých civilních letadel (LCA).
V březnu 2021 se obě strany dohodly na čtyřměsíčním pozastavení všech odvetných cel souvisejících se sporem.
Dne 15. června 2021 následovala dohoda o pětiletém pozastavení. Evropská komise poté v červenci 2021 přijala opatření, kterým prodloužila platnost tohoto moratoria do 10. července 2026.
Evropská komise tento měsíc pozastavení odvetných opatření dále prodloužila s odůvodněním, že Spojené státy protiopatření znovu nezavedly a že nedošlo k žádné „podstatné změně skutkových ani právních okolností“, na nichž spory ve WTO o velká civilní letadla stojí.
Mluvčí Evropské komise v e-mailovém vyjádření pro Epoch Times z 22. července uvedl, že úvěr EIB „nesouvisí s dohodnutým prodloužením příměří v rámci LCA a neměl by jej nijak ovlivnit“.
Dodal, že EIB a Airbus podepsaly úvěr ve výši 1 miliardy eur jako součást širšího finančního balíku v hodnotě 3 miliard eur, jehož cílem je podpořit výzkum, vývoj a inovace v evropském leteckém průmyslu.
„Toto financování bylo poskytnuto Evropskou investiční bankou v rámci mechanismu úvěrů podle článku 19 a nepředstavuje dotaci. Jde o splatný úvěr poskytnutý za tržních podmínek, nikoli o grant ani jinou formu finanční podpory, která by představovala subvenci,“ sdělil mluvčí.
Silná poptávka a výrobní plány
Generální ředitel Airbusu Guillaume Faury v rozhovoru pro Bloomberg TV z 20. července oznámil, že poptávka po komerčních letadlech zůstává navzdory geopolitickému napětí a vyšším cenám ropy silná. Konflikt na Blízkém východě podle něj poptávku dokonce podporuje, protože vysoké ceny ropy zvyšují zájem o úspornější letadla.
Faury rovněž uvedl, že Airbus nadále počítá s dodáním přibližně 870 letadel v letošním roce a že „nemá naprosto žádné pochybnosti“ o dosažení cílové výroby 75 letadel rodiny A320 měsíčně.
Do budoucna Airbus plánuje uvést kolem roku 2030 na trh novou generaci úzkotrupých letadel. Jejich uvedení do provozu společnost očekává ve druhé polovině příštího desetiletí.
Generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg 20. července řekl, že společnost pokračuje v obnově výroby a snaží se znovu získat důvěru zákazníků.
Podle něj Boeing zvyšuje výrobu v několika programech, zatímco poptávka po letadlech zůstává silná.
Ortberg sdělil, že Boeing chce zvýšit měsíční výrobu letadel řady 737 ze 47 na 63 strojů a ještě letos navýšit produkci modelu 787 z osmi na deset letadel měsíčně. Později plánuje výrobu dále rozšiřovat.
Navzdory geopolitickému napětí a vyšším cenám ropy označil Ortberg letecký průmysl za „mimořádně odolný trh“ a informoval, že Boeing nadále očekává poptávku po přibližně 44 tisících nových letadel během příštích 20 let.
Deník Epoch Times požádal o vyjádření společnost Boeing i Úřad obchodního zmocněnce Spojených států. Do vydání článku však neobdržel odpověď.
–ete–
