Česká armáda není podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) v personální krizi, přesto chce v příštích letech dál navyšovat počty vojáků. V rozhovoru s ČTK ministr řekl, že současný zájem o službu není jednorázový jev ani důsledek růstu platů. Rozhodující motivací nových vojáků je podle dlouhodobých průzkumů ministerstva snaha podílet se na obraně země, dělat smysluplnou práci a získat zkušenosti.
Současných víc než 30.000 profesionálních vojáků podle Zůny odpovídá odborným předpokladům pro zemi velikosti České republiky. Ambicí je zvýšit počet vojáků v armádě zhruba na 32.000. Po započtení dalších součástí ozbrojených sil jako vojenská policie, vojenské zpravodajství, vojenské školství nebo vojenské nemocnice by jejich počet měl překročit 37.000.
Letošní náborový plán armáda splnila v první polovině roku. K 1. červenci přijalo rozhodnutí o nástupu 2502 lidí, což převýšilo plánovaných 2250 vojáků. Po odečtení 492 odchodů představuje čistý přírůstek 2010 vojáků. Podle ministra je to za šest měsíců víc, než o kolik se armáda rozšířila v předchozích čtyřech letech. Rekrutační cíl profesionálních vojáků na další rok je stanoven na 3000 lidí a 1000 příslušníků aktivní zálohy.
Za hlavní důvod zvýšeného zájmu o službu ministr nepovažuje růst platů od letošního 1. ledna. Odkázal na dlouhodobé průzkumy ministerstva. „Peníze nebyly motiv na prvním místě. Tím hlavním motivem byly všechny ostatní související ukazatele,“ řekl. Nejčastěji podle něj lidé uvádějí snahu podílet se na obraně země, dělat zajímavou práci a získat nové zkušenosti a dovednosti. Sociální jistoty označil za významný, nikoliv však rozhodující faktor.
Podle ministra se mění přístup mladých ke kariéře. Už před lety podle něj odborné studie naznačovaly, že lidé budou vstupovat do armády hlavně kvůli zkušenostem využitelným později v civilním životě.
Ministerstvo se nyní soustředí především na doplňování profesionální armády. Po roce 2030 podle Zůny začne kvůli demografickému vývoji výrazně ubývat lidí v náborově nejzajímavější věkové skupině. „Později proto bude nutné přesunout větší část úsilí směrem k aktivním zálohám a mobilizačnímu systému,“ dodal.
Ministerstvo obrany chce vedle náboru nových vojáků výrazně snížit jejich odchodovost a posílit stabilitu armády. Pomoci mají podle ministra pravidelné valorizace platů, nové stabilizační příplatky, další benefity i výstavba služebního bydlení. Připomněl, že loni armádu opustilo 1225 vojáků, zatímco letos by jejich počet měl klesnout na zhruba 800 až 900.
Za snižováním odchodovosti podle Zůny stojí především individuální práce s vojáky. „S každým jedním člověkem naši personální manažeři a velitelé mluví. Hledají pro ně řešení, další umístění v armádě, řešení jejich rodinných nebo sociálních potřeb,“ řekl. Upozornil, že značná část odchodů souvisí s generační obměnou armády a přirozeným koncem služební kariéry těch, kteří už jako profesionální vojáci vstupovali do armády se začátkem její profesionalizace.
Přestože hlavním cílem zůstává získávání profesionálních vojáků, ministerstvo podle něj klade důraz i na další formy zapojení občanů do obrany státu. Vedle aktivních záloh a dobrovolných vojenských cvičení očekává, že letos složí vojenskou přísahu přibližně 6000 lidí.
