Taiwanský prezident Lai Ching-te vyzývá státy, aby se sjednotily proti tomu, co označil za čínský „škodlivý“ zákon o etnické jednotě.
Na čínský zákon o etnické jednotě upozornil při zahájení 10. ročníku fóra Ketagalan 4. srpna. Akci zaměřenou na bezpečnostní otázky v indicko-pacifickém regionu pořádalo taiwanské ministerstvo zahraničních věcí společně s Taiwanským institutem ekonomického výzkumu.
Čínský zákon, který vstoupil v platnost 1. července „zasahuje do svrchovanosti Taiwanu a pronásleduje náboženské i menšinové skupiny“, uvedl Lai.
„Tím to ale nekončí,“ pokračoval a dodal: „Prostřednictvím různých forem nadnárodní represe zavádí politickou cenzuru ve všech částech světa a vytváří zastrašující efekt. Celé mezinárodní společenství by se mělo spojit a rozhodně se postavit proti tomuto škodlivému zákonu.“
Norma oficiálně nazvaná „Zákon o podpoře etnické jednoty a pokroku“ vytváří právní základ pro prosazování Pekingem definované „sdílené“ národní identity a zakazuje jednání, která „podkopávají etnickou jednotu“ nebo „podněcují etnické rozpory“.
Američtí senátoři upozornili, že Komunistická strana Číny (KS Číny) by mohla tento zákon využít k zesílení tlaku na menšiny a prostřednictvím ustanovení o extrateritoriální působnosti, konkrétně článku 63, rozšířit jeho vymáhání i do zahraničí.
Tváří v tvář hrozbám vyplývajícím z čínského zákona Lai prohlásil, že Taiwan „nepřijme infiltraci jednotné fronty ani rudý teror“.
„Společně budeme bránit svobodu projevu, posilovat obranu a odolnost po celém světě a hájit mezinárodní řád založený na pravidlech,“ dodal.
Úsilí KS Číny v oblasti takzvané jednotné fronty řídí Oddělení pro práci na jednotné frontě, které dohlíží na síť organizací pověřených získáváním vlivu v občanských skupinách, shromažďováním zpravodajských informací, ovlivňováním politického prostředí v jiných zemích a formováním veřejného mínění.
Nadnárodní represe
Na fóru vystoupil také Gen Nakatani, japonský zákonodárce a bývalý japonský ministr obrany. Zároveň je jedním ze spolupředsedů Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC), sdružení více než 300 zákonodárců z celého světa, kteří zastávají názor, že činnosti čínského režimu lze čelit pouze koordinovaným postupem.
Nakatani připomněl svou návštěvu Taipeie v roce 2024 při příležitosti summitu IPAC, během něhož byla otázka čínské nadnárodní represe povýšena z tématu lidských práv na klíčovou otázku národní bezpečnosti.
„Hrozba [nadnárodní represe] však neustoupila. Naopak jí čínská vláda nyní dala sílu zákona,“ uvedl Nakatani podle překladu.
Nakatani upozornil na útok proti japonskému novináři Akiovi Yaitovi, známému kritikovi KS Číny, k němuž došlo na Taiwanu 6. července – pouhých pět dní poté, co čínský zákon vstoupil v platnost. Po Yaitově projevu v jednom z místních hotelů jej muž z Číny cestující s hongkongským pasem udeřil do obličeje. Později byl zadržen na místním letišti při pokusu nastoupit do letadla.
Nakatani zdůraznil, že nechce vyvozovat jednoznačné závěry, protože taiwanské vyšetřování útoku stále pokračuje. Současně ale podotkl, že incident připomíná význam článku 63 čínského zákona.
Podle jeho slov toto ustanovení fakticky znamená, že Peking si nárokuje „trestní jurisdikci nad tím, co se říká v Tokiu, co se říká na Taiwanu,“ i nad tím, co zaznívá na úterním fóru Ketagalan.
Nakatani uvedl, že státy musí přijmout komplexní strategii k řešení tohoto problému, která bude zahrnovat sdílení informací, diplomatické kroky upozorňující na podobné praktiky, ekonomická protiopatření i přeshraniční ochranné sítě.
„Tyto kroky už nesmíme považovat za ojedinělé případy přehnaného vymáhání práva. Musíme si uvědomit, že nadnárodní represe jsou nedílnou součástí širší strategie zahraničního vlivu a nátlaku,“ poznamenal podle překladu.
Ve svém prohlášení z 1. července IPAC vyzvala všechny demokratické vlády, aby se čínskému zákonu postavily „všemi dostupnými prostředky“, protože ohrožuje čínské aktivisty, výzkumníky, novináře, představitele občanské společnosti i politiky, kteří „se odváží říkat pravdu“.
Prodej amerických zbraní
Úterního fóra se zúčastnil také americký kongresman Michael McCaul, emeritní předseda výboru Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci. Ve svém projevu znovu potvrdil pevné partnerství mezi Spojenými státy a Taiwanem i trvající závazek USA k obraně Taiwanu.
„Komunistická strana Číny (KS Číny) by si nepřála nic víc, než narušit naše partnerství a změnit politiku Spojených států vůči Taiwanu,“ řekl McCaul. „Jménem Kongresu Spojených států vám však dnes mohu říci, že politika, kterou jsme zakotvili v zákonu o vztazích s Taiwanem (Taiwan Relations Act), je stále živá a nadále podporuje svobodný a demokratický Taiwan.“
Taiwan a Spojené státy neudržují formální diplomatické vztahy od roku 1979, kdy Washington převedl diplomatické uznání na Peking. Přesto Spojené státy na základě zákona o vztazích s Taiwanem zůstávají nejdůležitějším bezpečnostním partnerem Taiwanu a jeho hlavním dodavatelem zbraní.
V prosinci 2025 americký prezident Donald Trump schválil balík zbraní pro Taiwan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů. Součástí balíku byly raketomety HIMARS v hodnotě 4,05 miliardy dolarů a samohybné houfnice za 4,03 miliardy dolarů.
Návrh dalšího amerického zbrojního balíku pro Taiwan v hodnotě 14 miliard dolarů nyní čeká na Trumpovo schválení. „Přestože Spojené státy usilují o stabilizaci vztahů s Čínou, stále si jasně uvědomujeme hrozby, které představuje Komunistická strana Číny, i její konečný cíl,“ konstatoval McCaul.
S odkazem na výrok amerického generála Douglase MacArthura, který označil Taiwan za „nepotopitelnou letadlovou loď“, dodal, že tento výrok „platí i dnes“. Taiwan podle něj zůstává „trvalou baštou svobody, která brání šíření zhoubného vlivu KS Číny napříč Asií“.
McCaul odsoudil agresivní postup Pekingu a prohlásil, že pokusy o násilné sjednocení „nikdy neuspějí“, protože Čína „Taiwan nikdy neovládala“.
„Nesmíme dopustit, aby čínský komunistický režim narušil globální rovnováhu sil,“ uzavřel.
–ete–
