Nový výzkum varuje před pronikáním chemikálií z obalů a zařízení používaných při zpracování potravin.
Vědci bijí na poplach kvůli hrozbě, kterou označují za přehlížené riziko pro veřejné zdraví: syntetickým chemikáliím z obalových materiálů a zařízení používaných při zpracování potravin, které kontaminují potravinový řetězec – zejména v případě ultra zpracovaných výrobků – a mohou přispívat k nárůstu chronických onemocnění.
Obsáhlý přehledový článek, který nedávno vyšel v časopise Nature Medicine, upozorňuje na některé z nejčastějších typů a zdrojů syntetických chemických kontaminantů v potravinách – tzv. chemikálie přicházející do kontaktu s potravinami (FCCs). Tyto látky mohou přispívat k rozvoji chronických zdravotních potíží, včetně poruch hormonální rovnováhy, problémů s reprodukcí a zvýšeného rizika rakoviny.
Proč zůstává kontaminace chemikáliemi z potravinových obalů bez povšimnutí
Rozsáhlý výskyt kontaminace potravin chemikáliemi přicházejícími do kontaktu s potravinami (FCCs) mohl veřejnosti uniknout jednoduše proto, že tyto látky přecházejí do potravin neviditelně – během běžných procesů, které většina lidí považuje za bezpečné.
Na rozdíl od zjevnějších rizik, jako je bakteriální kontaminace nebo kažení potravin, se FCCs do jídla dostávají tiše, z materiálů, s nimiž potraviny přicházejí do kontaktu. Vědci identifikovali čtyři hlavní cesty tohoto přenosu: přepravu, zpracování, balení a přípravu.
Při přepravě se FCCs dostávají do potravin prostřednictvím skladovacích nádob a potrubních systémů, které se používají k jejich přesunu. V této fázi mohou chemikálie z vnitřních povrchových úprav obalů a přepravního vybavení pronikat do potravin – zejména při kolísání teplot nebo delším kontaktu.
Zpracování potravin – tedy průmyslové zpracování surovin na hotové produkty – vystavuje potraviny kontaktu se stroji, dopravníky a dalším vybavením vyrobeným z různých syntetických materiálů. Vysoké teploty a mechanické procesy, které jsou pro výrobu typické, mohou přenos chemikálií z těchto povrchů urychlit.
Plastové obaly na potraviny představují významný zdroj kontaminace, protože zahrnují dlouhodobý přímý kontakt mezi syntetickými materiály a potravinami.
Příprava jídla – která se od zpracování liší tím, že zahrnuje závěrečné kroky před konzumací – často zahrnuje zahřívání. Jak vědci upozorňují, vyšší teploty zvyšují míru migrace chemikálií.
Autoři studie zdůrazňují, že všechny FCCs, které se dostanou do potravin nebo nápojů, jsou důležité, protože s vysokou pravděpodobností budou následně zkonzumovány.
Studie rovněž popisuje, jak se konkrétní škodlivé látky těmito cestami do potravin dostávají. Například bisfenol A diglycidylether – známý endokrinní disruptor a potenciální karcinogen – přechází z povrchových úprav kovových nádob na potraviny během přepravy a skladování.
Fthaláty migrují z PVC trubek do mléka během zpracování a přepravy. Dokonce i dezinfekční prostředky používané k čištění zásobníků a přepravních nádob mohou zanechat zbytky, které se nakonec dostanou do potravin.
Produkty rychlého občerstvení čelí podle Bryana Quoca Leho, potravinového vědce a hlavního konzultanta společnosti Mendocino Food Consulting, obzvlášť vysoké míře kontaminace. Důvodem je, že při jejich výrobě a podávání přicházejí do styku s více typy obalů – od jednorázových nádob přes obaly až po servírovací materiály.
Vážná zdravotní rizika spojená s expozicí FCCs
Zdravotní dopady vystavení chemikáliím přicházejícím do kontaktu s potravinami (FCCs) sahají podle studie daleko za rámec drobných potíží – výzkumy tyto látky spojují s vážnými chronickými onemocněními, která postihují miliony lidí.
Fthaláty v potravinových obalech představují značné riziko pro reprodukční zdraví a některé jejich typy jsou spojovány s předčasným porodem. Předčasné narození přitom zvyšuje riziko vzniku chronických onemocnění v pozdějším věku, včetně onemocnění ledvin a cukrovky.
Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) – syntetická chemikálie používaná jako změkčovadlo plastů – má obzvlášť znepokojivé účinky u dospělých. Studie ho spojují s obezitou a cukrovkou. Některé důkazy ukazují, že pravděpodobnost, že DEHP tyto stavy přímo způsobuje, se pohybuje mezi 40 a 69 procenty.
Kyselina perfluorooktanová – další běžná FCC látka – s sebou nese ještě závažnější rizika. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ji klasifikovala jako karcinogen pro člověka, což znamená, že při dostatečné expozici prokazatelně způsobuje rakovinu.
Bisfenoly, včetně známého bisfenolu A (BPA), fungují jako endokrinní disruptory, tedy látky narušující hormonální systém organismu. Tento zásah může ovlivnit reprodukční zdraví, metabolismus a vývoj – zejména u dětí a těhotných žen.
Podle Vineeta Dubeyho, právníka specializujícího se na otázky bezpečnosti spotřebitelů v Los Angeles, jsou dnes k dispozici alternativy – např. biologické povrchové úpravy, bariéry bez PFAS (perfluoralkylových a polyfluoralkylových látek) a bezpečnější změkčovadla –, avšak ty s sebou nesou kompromisy v oblasti ceny, funkčnosti a trvanlivosti.
„Jako vždy si změna vyžádá čas a ochotu potravinářských firem zapojit se do procesu – zejména když už investovaly do technologií, továren a průmyslových systémů ‚od farmy na stůl‘, které balí potraviny postaru,“ uvedl Dubey v rozhovoru pro Epoch Times.
Ultra zpracované potraviny – nejrizikovější kategorie
Podle nedávné studie jsou ultra zpracované potraviny vystaveny největšímu riziku kontaminace, a to kvůli složitým výrobním procesům a rozsáhlým požadavkům na balení.
Do této skupiny patří výrobky jako snídaňové cereálie a tyčinky, hotová mražená jídla, zpracované masné výrobky (např. kuřecí nugety), energetické nápoje s vysokým obsahem přidaného cukru, balené pečivo, limonády, sladkosti jako sušenky a chipsy, cukrovinky a dochucovadla jako kečup nebo majonéza. Uvedla to Dr. Mia Kazanjianová, atestovaná radioložka z Norwalk Radiology Consultants, která se na studii nepodílela.
„Právě tyto potraviny jsou během balení, zpracování a skladování nejvíce vystaveny působení uvedených chemikálií,“ uvedla v rozhovoru pro Epoch Times.
Jak se chránit před chemikáliemi z potravinových obalů
Navzdory rozsáhlému výskytu kontaminace chemikáliemi přicházejícími do kontaktu s potravinami (FCCs) mohou lidé podniknout praktické kroky, jak omezit svou expozici a chránit své zdraví.
Změny ve stravování
Odborníci na zdraví doporučují omezit konzumaci ultra zpracovaných potravin, pokud je to možné. Upřednostňujte čerstvé, celistvé potraviny, které vyžadují minimální zpracování a balení.
Při nákupu balených potravin vybírejte produkty s co nejmenším množstvím obalů nebo s obaly vyrobenými z bezpečnějších materiálů. Sklo a nerezová ocel představují podstatně menší riziko než plastové alternativy, protože do potravin uvolňují výrazně méně škodlivých chemikálií.
Řešení pro skladování
Nahraďte plastové nádoby na potraviny skleněnými nebo nerezovými variantami. Tyto materiály lépe odolávají migraci chemikálií.
Vyvarujte se ohřívání jídla v plastových nádobách – zvýšená teplota urychluje přechod chemických látek z plastu do jídla. Před mikrovlnným ohřevem přesuňte jídlo do skleněné nebo keramické nádoby.
Zásady přípravy jídel
Pokud možno, používejte dřevěné, skleněné nebo nerezové kuchyňské náčiní a prkénka namísto plastových. Plastová prkénka mohou obsahovat stovky různých chemických látek.
Dávejte přednost čerstvým surovinám před balenými náhražkami a připravujte si jídlo doma, místo abyste spoléhali na silně balené a zpracované potraviny.
Výzva k akci
Kazanjianová vyjádřila naději, že v dohledné budoucnosti se podaří přetvořit potravinový systém tak, aby co nejvíce omezoval používání potenciálně nebezpečných syntetických chemikálií.
„Začíná to větší informovaností,“ uvedla. Čím více lidí se o problému dozví, tím více se jich bude angažovat a tím větší bude tlak na bezpečnější potravinový řetězec – i když to bude nějaký čas trvat.
„Některé věci se ale dají udělat poměrně rychle,“ dodala. „Například potřebujeme pokročilejší testování, které dokáže odhalit všechny chemikálie obsažené v těchto produktech. A pak musíme přimět potravinářské firmy, aby je přestaly používat a investovaly do bezpečnějších alternativ.“
Hlavní autorka studie Jane Munckeová zdůrazňuje potřebu „holistického“ přístupu k tvorbě politiky – takového, který propojí ohledy na zdraví lidí i planety, včetně problematiky FCCs a jejich dopadů.
Nedávné regulační kroky přinášejí určitou naději. V roce 2022 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zrušil povolení k použití 23 druhů fthalátů v materiálech přicházejících do kontaktu s potravinami a povolil použití pouze devíti sloučenin. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) nyní vyžaduje, aby výrobci a zpracovatelé specifického fthalátu Di-n-pentyl ftalát oznámili agentuře každý nový nebo obnovený způsob použití před jeho zavedením.
Podle Jane Munckeové je zapotřebí, aby veškeré obaly, zpracovatelské zařízení a další materiály, které přicházejí do kontaktu s potravinami, procházely důkladným bezpečnostním testováním zaměřeným na migraci chemických látek a přítomnost mikroplastů – a to za použití moderních metod.
Bryan Quoc Le dodal: „Čím víc se o tomto tématu dozvídáme, tím zřetelněji vidíme, že jde o skutečný problém – možná i vysvětlení mnoha zdravotních potíží, které dnes lidé mají, zvláště těch závažných a nediagnostikovaných.“
–ete–
