Vědci zjistili, že některé žvýkačky uvolňují mikroplasty přímo do slin – ty pak mohou ohrožovat plodnost i zvyšovat riziko rakoviny.
Žvýkání jediného kusu žvýkačky uvolní do slin stovky až tisíce mikroplastů – průměrný člověk žvýkající pravidelně tak podle nové pilotní studie může za rok pozřít až 30 000 mikroplastů.
Výzkumníci studie „chtěli zjistit, kolik mikroplastů může člověk potenciálně pozřít při žvýkání přírodních a syntetických žvýkaček“, uvedla Americká chemická společnost ve svém prohlášení z 25. března. Zatímco přírodní produkty používají rostlinné polymery, které žvýkačce dodávají pružnost, jiné žvýkačky „používají syntetické gumové základy z polymerů na bázi ropy“.
„Naším cílem není nikoho znepokojit,“ uvedl Sanjay Mohanty, hlavní řešitel projektu a profesor inženýrství na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. „Vědci zatím nevědí, zda jsou mikroplasty pro člověka škodlivé či nikoliv. Neexistují žádné klinické studie. Ale víme, že jsme plastům každodenně vystaveni – a právě to jsme zde chtěli zkoumat.“
Studie testovala pět značek syntetických žvýkaček a pět přírodních. V rámci experimentu byla jedna osoba pověřena žvýkáním žvýkačky po dobu čtyř minut v jednom pokusu a 20 minut v jiném. V průběhu žvýkání byly průběžně odebírány vzorky slin k analýze obsahu mikroplastů. Pilotní studie jsou obvykle malé předběžné testy, jejichž cílem je doladit proměnné před zahájením rozsáhlejšího výzkumu.
Aby se snížil vliv individuálních rozdílů v žvýkacích návycích a složení slin, účastnil se pokusu pouze jeden člověk.
Studie zjistila, že „průměrně bylo uvolněno 100 mikroplastů na gram žvýkačky, přičemž některé jednotlivé kusy uvolnily až 600 mikroplastů na gram. Běžná žvýkačka váží mezi 2 a 6 gramy, což znamená, že větší kus může uvolnit až 3 000 plastových částic,“ uvádí se ve zprávě.
„Pokud průměrný člověk za rok požvýká 160 až 180 menších kusů žvýkačky, mohlo by to podle výpočtů vědců vést k pozření zhruba 30 000 mikroplastů.“
Lisa Loweová, jedna z výzkumnic, uvedla, že nebyl zaznamenán rozdíl mezi přírodními a syntetickými žvýkačkami, pokud jde o množství uvolněných mikroplastů při žvýkání. U obou typů obsahovaly částice stejné polymery.
Hlavní řešitel studie Sanjay Mohanty uvedl, že výzkum byl omezen na analýzu mikroplastů o šířce 20 mikrometrů a více. Je tedy pravděpodobné, že menší mikroplasty obsažené ve slinách detekovány nebyly.
„Plast, který se uvolní do slin, představuje jen malou část celkového množství plastu obsaženého ve žvýkačce,“ uvedl.
Vědci prezentovali výsledky studie na jarním zasedání Americké chemické společnosti, které se konalo ve dnech 23.–27. března.
Studii financovala Kalifornská univerzita v Los Angeles (UCLA) a program Maximizing Access to Research Careers (MARC) Univerzity Havaj, který je podporován americkým Národním institutem zdraví (NIH) a Kalifornskou radou pro ochranu životního prostředí. Mohanty působí jako profesor inženýrství na UCLA a Loweová je postgraduální studentkou v jeho laboratoři.
Mikroplasty škodí
Podle výzkumů představují mikroplasty pro člověka závažné zdravotní riziko. Nedávný přehled 3 000 studií naznačuje, že mikroplasty vznášející se ve vzduchu mohou přispívat ke zvyšujícím se počtům případů rakoviny tlustého střeva a plic.
Autoři uvedli, že tyto částice „byly prokazatelně nalezeny v orgánech a vedou k biologickým změnám, včetně oxidačního stresu a zánětu v lidských buněčných liniích“.
Oxidační stres způsobený mikroplasty může přetížit obranné mechanismy těla a nakonec poškodit DNA. Mikroplasty mohou také narušit hormonální funkce organismu a oslabit schopnost imunitního systému bojovat s rakovinou.
Expozice mikroplastů je spojována s poruchami reprodukce, metabolickými onemocněními a zhoršenou funkcí dýchacího ústrojí.
V posledních letech byly mikroplasty objeveny v různých orgánech lidského těla. Studie z loňského září například vůbec poprvé odhalila mikroplasty v lidském mozku.
Byly nalezeny v oblasti čichového bulbu, který zajišťuje vnímání vůně a nachází se těsně nad nosem. Mikroplasty byly dále identifikovány ve varlatech, krevním řečišti, játrech, střevech i plicích.
Studie zveřejněná v únoru 2024 objevila mikroplasty také v lidské placentě – orgánu, který se během těhotenství vytváří v děloze a zajišťuje přísun kyslíku a živin pro dítě.
Vědci zkoumají různé způsoby, jak se s kontaminací mikroplasty vypořádat. Vědecký článek publikovaný v loňském roce naznačil, že množství mikroplastů v kohoutkové vodě by se mohlo snížit až o 90 procent pouhým pětiminutovým převařením vody.
„Tato jednoduchá metoda převařování vody může ‚dekontaminovat‘ nano- a mikroplasty z domácí kohoutkové vody a potenciálně neškodným způsobem snížit jejich příjem při konzumaci vody,“ uvedli autoři studie.
–ete–
