Mikroskopické plastové částice, jež se vznášejí ve vzduchu, který dýcháme, mohou podle nedávného vědeckého přehledu 3 000 studií, který zveřejnili vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu (UCSF), zvyšovat výskyt rakoviny plic a tlustého střeva a zároveň poškozovat plodnost u mužů i žen.
Výzkumy ukázaly, že mikroplasty představují zdravotní rizika a mohou přispívat k rozvoji rakoviny i reprodukčních problémů. Tyto částice mohou vyvolávat záněty, způsobovat oxidační stres a fungovat jako nosiče jiných škodlivých látek. Mikroplasty rovněž mohou narušovat produkci hormonů, což může vést k hormonálně závislým druhům rakoviny a negativně ovlivňovat plodnost i reprodukční funkce.
Neviditelná hrozba číhající uvnitř
Přehled publikovaný v časopise Environmental Science & Technology poukazuje na to, jak drobné plastové částice uvolňované z degradujících pneumatik a odpadu přispívají ke vzniku formy znečištění ovzduší, která představuje významná zdravotní rizika.
„Mikroplastům jsme masivně vystaveni,“ uvedla Thais Mauadová, docentka na Univerzitě v São Paulu, pro Epoch Times. „Dýcháme je více uvnitř budov než venku.“
Rostoucí množství důkazů uvedených v přehledu naznačuje, že vystavení mikroplastům je spojeno s negativními zdravotními dopady u různých živých organismů.
„Mikroplasty například zvyšují náchylnost ryb a mořských ptáků k infekcím,“ uvedli autoři. „Bylo také prokázáno, že se mikroplasty hromadí v orgánech a způsobují biologické změny, včetně oxidačního stresu a zánětů v lidských buněčných kulturách,“ poznamenali.
Autoři studie dále uvedli, že mikroplasty se mohou hromadit v orgánech a způsobovat biologické změny, včetně oxidačního stresu a zánětů v lidských buněčných kulturách.
Podle systematického přehledu představují mikroplasty závažnou hrozbu pro lidské zdraví, zejména ve vztahu k rozvoji rakoviny. Mohou spouštět chronické záněty tím, že zvyšují produkci zánětlivých chemických látek v těle. Tato přetrvávající zánětlivá reakce může poškozovat buňky a přispívat k růstu nádorů.
Mikroplasty rovněž způsobují oxidační stres, který oslabuje obranné mechanismy těla a poškozuje DNA, uvedli autoři. Mohou také narušovat důležité buněčné procesy, jako je proliferace a smrt buněk, oslabovat imunitní systém v boji proti rakovině a zasahovat do hormonálních funkcí.
Expozice mikroplastům je zvláště spojována se špatnými kardiovaskulárními a respiračními zdravotními výsledky, metabolickými poruchami, problémy s trávením, reprodukčními obtížemi a rakovinou u lidí.
„Tyto mikroplasty jsou v podstatě znečištění ovzduší částicemi a víme, že tento typ znečištění je škodlivý,“ uvedla Tracey J. Woodruffová, profesorka porodnictví, gynekologie a reprodukčních věd na Kalifornské univerzitě v San Franciscu (UCSF) a hlavní autorka studie, v tiskové zprávě.
Rozšíření mikroplastů v životním prostředí
Mikroplasty, definované jako částice menší než pět milimetrů, jsou rozšířené v životním prostředí a stávají se stále větším problémem. Vědci upozorňují, že roční globální produkce plastů se blíží 460 milionům metrických tun a do roku 2050 by mohla dosáhnout 1,1 miliardy tun. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Franciscu (UCSF) uvedli, že významným zdrojem znečištění ovzduší mikroplasty je opotřebení pneumatik během jízdy, kdy tření uvolňuje částice pneumatik do atmosféry.
„Tato studie je prvním systematickým přehledem mikroplastů, který využívá metody nejvyšší kvality schválené Národní akademií věd,“ uvedli vědci.
Mikroplasty byly zjištěny v mateřské plodové vodě, placentě a fyziologickém roztoku používaném k výplachu nosu. Ve dvou studiích byly mezi nalezenými mikroplasty identifikovány různé polymery, například polystyren, polyethylen, polypropylen, chlorovaný polyethylen a polyamid.
Studie navazuje na předchozí výzkum
Přestože byla většina studií zahrnutých do tohoto přehledu provedena na zvířatech, vědci uvádějí, že jejich zjištění jsou pravděpodobně relevantní i pro člověka, protože mají společné cesty expozice.
Dřívější zjištění badatelů naznačovala, že mikroplasty mohou být pro člověka nebezpečné pro trávení, mohou být škodlivé pro reprodukční systém a mohou také zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
„Naléhavě vyzýváme regulační orgány a vedoucí politiky, aby zvážily rostoucí počet důkazů o škodlivosti mikroplastů pro zdraví, včetně rakoviny tlustého střeva a plic,“ uvedl v tiskové zprávě Nicholas Chartres, první autor studie UCSF. „Doufáme, že vedoucí představitelé států přijmou okamžitá opatření, aby zabránili dalšímu vystavování se plastu.“
–ete–
