Dříve do obchodů přibývaly dvě módní kolekce za rok, a to pro sezóny jaro / léto a podzim / zima.
Dnešní doba nabízí tzv. rychlou módu: koupíte, nosíte pár týdnů a odložíte. Koupíte nové a zase nosíte, odložíte. V současnosti módní domy nabízí oblečení, jehož výroba se řídí mikrotrendy, které se odnosí za měsíc. Proto je dnešní „ultra rychlá“ móda označována „ultra fast fashion“.
Mezi největší hráče fast fashion patří kromě značky Zara třeba H&M, New Yorker, Marks & Spencer, PrettyLittleThing, Fashion Nova, Shein, Berschka a další. Umí oděvy rychle vyrobit a rychle prodat.
V Česku se následně ve směsném odpadu nachází 3 – 6 % textilního odpadu, který končí na skládkách. Na první pohled se zdá, že je to malé procento – ve skutečnosti to znamená 120 000 až 200 tisíc tun textilního odpadu ročně, uvádí sdružení Arnika. To je v přepočtu na jednoho člověka 11 – 19 kg ročně. Arnika pro představu uvádí, že je to, jako bychom každý týden vyhodili jedny džíny.
Jak se PES stal zdrojem mikroplastů
Polyester neboli PES je uměle vyrobené vlákno. Jeho příměs najdete v bavlněných i vlněných svetrech, tričkách i vlněných kabátech. Jeho výhodou je, že zvyšuje nemačkavost a tuhost výrobku, rychle se suší a je odolný proti mikroorganizmům.
Polyesterový materiál se při nošení a praní postupně odírá a odpadávají z něj částice, které známe jako mikroplasty. Jejich podíl (pouze z těchto materiálů) v oceánech je dle Arniky 10 %.
Dále je tu oblíbené tzv. outdoorové oblečení nebo obuv, které má odpuzovat vlhkost nebo mastnotu, vyrobené rovněž ze speciálních chemických vláken, které se nazývají „věčné chemikálie“ (PFAS perfluorované a polyfluorované látky). Nejvíce se jich má uvolňovat během praní, a tak se dostávají do vody.
Podle studií zveřejněných v britských BBC jsou mikroplasty všude kolem nás, na vzdálených ostrovech, v mořích, potravinách, ovzduší či v pitné vodě.
Jak zamezit, abychom mikroplasty nepili s vodou a nejedli s potravinami?
Není radno nakupovat ukvapeně a nerozvážně. To může vést k zahlcení našeho šatníku a zbytečnému odtoku z naší peněženky. Takže střídmost 🙂
Další z možností je dobře se obléci. Oděvů kolem nás je spousty, výběr je nepřehledný. Předchozím krokem může být zjistit si, jaký jsme módní typ, a podle něj si osvojit svůj styl, bary a ladění. Když potom vstoupíme do obchodu, bude nám jasné, který kousek ano – a který ne.
Vybírejme oděv i podle materiálu – zda je přírodní, certifikovaný či jednodruhový.
Dojděme si do secondhandu, a tam si můžeme vybrat zánovní kousky z dobrých materiálů. Mezi námi jsou lidé, kteří jsou opravdu zdatní „lovci“ kousků oděvů, které pak s potěšením nosí třeba několik let, a nejen jedinou sezónu nebo po dobu pár týdnů.
(Pexels, Vlada Karpovich)
Průběžně můžeme také kousky obarvit, ostřihnout nebo přešít, pokud jsme kreativní, a v nošení můžeme pokračovat a užívat si obdivných pohledů kolegyň nebo sousedek.
Jestliže chceme své oblečení už opravdu dát pryč, nejlépe je dát je znovu cirkulovat. Můžeme darovat charitě, pokud sbírá oblečení, anebo navštívit textilní kontejner. Do něj vkládáme vyprané a zabalené kousky.
Anebo navštívíme swap, který někdo pořádá. Swap je vlastně výměna kousků, kam přinesete svoje oděvy nebo jiné věci a odtud si odnesete jiné kousky, co si vyberete a co se vám bude hodit.
Vybráním použitých věcí podporujeme jejich cirkulaci a omezujeme obsah skládek a zátěž životního prostředí.
Návod na uspořádání swapu nabízí Arnika.
Každý rok je v našem světě vyhozeno 92 milionů tun textilu, uvádí Arnika. Pouze 1 % oblečení ročně je zrecyklováno. Problémem je naše nadspotřeba a současně způsob, jak se zachází s neprodaným nebo nevyužitým zbožím. Máme návod, jak zvýšit recyklaci našich oděvů a snížit zátěž planety.
