Ústřední kupolová věž s obrovským půlkruhovým oknem a dvě menší věže jsou hlavními rozpoznávacími prvky vnější podoby antverpského hlavního nádraží. Největší dojem z monumentality stavby vyvolává žebrovaná měděná střecha pokrývající kupoli a pozlacená kopule nad ní. Dekorativní skleněné a železné půlkruhové okno propouští do historické vstupní haly přirozené světlo. (Sean Pavone / Shutterstock)
Velkolepá ukázka barokně-středověkého eklekticismu, kamenná stavba antverpského hlavního nádraží se tyčí impozantně v srdci Antverp, města přibližně 50 kilometrů severně od Bruselu.
Výstavba začala v roce 1895 a slavnostní otevření proběhlo roku 1905. Autorem návrhu byl belgický architekt Louis Delacenserie (1838–1909), představitel belgického hnutí neogotické obnovy, které se zaměřovalo na bohatě zdobené kamenické prvky, fiály a úzká lomená okna. Královský vzhled stavby odráží skutečnost, že projekt inicioval tehdejší belgický král Leopold II. (1835–1909).
Inspirováni italskými renesančními paláci vytvořili oba muži monumentální stavbu, na níž jsou patrné také byzantské a maurské architektonické vlivy. Ty se projevují v obloucích, kupolích, složitých keramických obkladech a opakujících se geometrických vzorech. Původní čtvercový půdorys nádraží má dva vchody a mezi nimi se tyčí ústřední kupole s pozlacenou věžicí.
Viditelné části stavby tvoří dvacet různých druhů mramoru a kamene, které zakrývají rozsáhlé množství ocelových konstrukcí.
Podle deníku The Brussels Times projde každým týdnem dveřmi tohoto výjimečného nádraží – často nazývaného „železniční katedrálou“ – více než 200 000 lidí, kteří obdivují nesčetné architektonické detaily vzniklé před více než stoletím.
Geometricky vzorovaná mramorová podlaha kontrastuje s množstvím oblouků a s valenou klenbou ve vstupní hale. Dlaždice na podlaze ladí s kazetovými vzory na stropě. Pozlacené hodiny nad klenutým vstupem jsou umístěny mezi dvěma mramorovými schodišti, jako by spočívaly na trůnu lemovaném obrovským půlkruhovým oknem s motivem pavího pera (dekorativní lunetová okna). Oblouky všech čtyř otevřených pater arkád, viditelné z přízemí vstupní haly, nesou čtvercové i kruhové kamenné či mramorové sloupy. (T meltzer / CC BY-SA 4.0)Jedním z důvodů, proč obyvatelé i návštěvníci Antverp nazývají historické nádraží „železniční katedrálou“, je jeho nádherná kopule. Působivá už při pohledu zvenčí, uvnitř vstupní haly je ještě impozantnější. Kupole vrcholí ve výšce přibližně 75 metrů nad zemí a obklopují ji čtyři masivní kamenné oblouky s kazetovými stropy a čtyři patra klenutých oken. (T meltzer / CC BY-SA 4.0)Oblouk připomínající korunu přitahuje pozornost k ikonickým hodinám antverpského nádraží. Architektonické prvky oblouku zahrnují perlové motivy v kamenné výzdobě zvané egg-and-dart (vejce a šíp) se symetricky rozmístěnými svorníky, nahoře zakončené pozlacenými rozetami. Velký vyřezávaný akantový list nad hodinami tvoří střed kompozice. Hodiny se zdánlivě opírají o pozlacenou korunu, která je součástí městského znaku Antverp a odkazuje na jejich bohatou historii a dědictví. Heraldické prvky města doplňují pozlacené alegorie průmyslu, dopravy, obchodu a kapitálu. (SL-Photography / Shutterstock)Detailní pohled na symetrická půlkruhová okna obklopující světlík kopule odhaluje jemnost architektonického řešení. Sloupy s jednoduchou hlavicí zvýrazňují vícevrstvé kamenné oblouky se svorníky, přičemž každou stranu oblouků zdobí rozety. (MattShortPhotography / Shutterstock)Rozmanitá kolekce sloupů v horních arkádách stanice, (krytých chodbách vedoucích do sálů a na schodiště), odráží dórský, toskánský, iónský i korintský architektonický sloh. Hlavice sloupů jsou dvouvrstvé – spodní část nese prvky iónského řádu (ozdobné volutové spirály) a nad ní se nachází hladký čtvercový prvek dórského řádu. Každý oblouk se svorníkem spojuje vyřezávaná kamenná lilie a stěny za nimi pokrývají různé druhy mramoru. (Denise Barone / Shutterstock)Hlavní odbavovací hala je téměř celá ze skla, podepřená železným rámem a zdobená prvky připomínajícími opěrné oblouky, které překrývají široká klenutá okna. (Bjorn Beheydt / Shutterstock)
Jaká témata z oblasti umění a kultury byste rádi viděli v našich článcích? Napište nám své nápady či podněty na adresu namety@epochtimes.cz.
Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo dnes podle tiskových agentur velitelství íránských ozbrojených sil.
Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.
Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou.
Na dnešním odpoledním vystoupení souboru Shen Yun Performing Arts mezi diváky v hledišti pražského Kongresového centra pozorovali návrat tradiční čínské kultury neurovědkyně, majitel účetní firmy, který na představení přijel až z Polska nebo oceňovaný architekt.
