Ukryté v malebném belgickém městečku Lier stojí mimořádně krásná a pozoruhodná Zimmerova věž s astronomickými hodinami. Daroval ji městu samouk Louis Zimmer. Hodiny jsou vsazeny do zdi velké věže a pyšní se deseti ciferníky a dvěma globy uspořádanými kolem centrálního hodinového ciferníku, který září modrou a zlatou barvou.
Nejlepší čas k návštěvě jedné z nejúchvatnějších hodinových věží světa je poledne. Tento technický skvost v belgickém Lieru zobrazuje nejen fáze Měsíce, znamení zvěrokruhu, příliv a odliv či časy na různých kontinentech, ale přesně v okamžiku, kdy hodiny odbijí dvanáct, se odehraje překvapivé divadlo.
Podobně jako pražský orloj, i tyto hodiny v poledne ožívají – za dvířky se objeví miniaturní průvod belgických králů, starostů města a městských erbů, který vzdává hold historii. Nad nimi se pohybují čtyři postavy symbolizující etapy lidského života, inspirované belgickými legendami a slavnými osobnostmi.
Louis Zimmer, místní hodinář, který se stal dvorním hodinářem belgického krále, byl oddaným monarchistou. Poté, co se začal zajímat o astronomii, pustil se do pětiletého projektu – výstavby svých Jubilejních hodin (Centenary Clock). Ty pak v roce 1930 věnoval městu Lier k 100. výročí belgické nezávislosti. Svým dílem chtěl zároveň veřejnosti přiblížit zázraky vesmíru.
Jubilejní hodiny, známé také jako Sté hodiny, jsou vsazeny do staré kamenné zdi Zimmerovy věže a dominují malému městskému náměstí. Obyvatelé i turisté si mohou sednout do místní kavárny a obdivovat množství informací, které hodiny zobrazují – například i složitý „časový rozdíl“, tedy odchylku mezi slunečním časem a časem měřeným běžnými hodinami, či aktuální rok slunečního cyklu.
Velký globus se otočí jednou za 24 hodin a viditelná část ukazuje, kde na Zemi je právě den. Symbolika vycházející z postav bohů a bohyň představuje sedm dní v týdnu, další ciferník zobrazuje měsíc. Samostatný číselník s půvabnými ilustracemi ukazuje čtyři roční období. Zimmer dbal na neuvěřitelnou přesnost i detail: počet dní v jednotlivých ročních obdobích uvádí arabskými číslicemi, zatímco hodiny římskými.
Hodiny ukazují také příliv a odliv, roční období, fáze Měsíce i jeho stáří. Na ciferníku nechybí ani údaje o některých asteroidech.
Zimmer se však nespokojil s dokončením jubilejních hodin. Navrhl a sestrojil i slavné Hodiny divů (Wonder Clock). Jsou vystavené v muzeu hned vedle věže, měří téměř 5 metrů na výšku, váží 2 tuny a mají 93 ciferníků a 14 automatů.
Hodiny divů byly postaveny pro Světovou výstavu v Bruselu v roce 1935 a později vystaveny i v New Yorku. Obsahují nejpomaleji se pohybující ručičku na světě – otočí se jednou za 25 800 let, což odpovídá cyklu precese zemské osy. Nejrychlejší ručičky se naopak otočí kolem ciferníku za neuvěřitelnou setinu sekundy. Zimmerův současník Albert Einstein, který hodiny viděl na vlastní oči, byl jejich mechanismem uchvácen.
V muzeu sousedícím s věží se nachází i Zimmerovo astronomické studio. Protože si uvědomoval, že veřejnost má v astronomii mezery, instaloval na strop otáčející se disky znázorňující pohyby planet. Studio dokončil v roce 1932, tedy jen dva roky po předání jubilejních hodin. Louis Zimmer zemřel 12. prosince 1970, půl roku poté, co byl prohlášen čestným občanem města Lier.
Podělte se s námi o své příběhy na adrese namety@epochtimes.cz a pokračujte v každodenní inspiraci přihlášením k odběru newsletteru Inspired na epochtimes.cz/newsletter.
–ete–
Článek byl českou redakcí upraven.
