Komunistická strana Číny (KS Číny) omezuje vývoz ropných produktů a dalších materiálů v opatřeních, která informátoři popisují jako obdobu „válečných opatření“ a která mohou potenciálně poskytovat nepřímou podporu Íránu.
Zdroj z čínského sektoru zahraničního obchodu obeznámený s politikou dovozu a vývozu řekl dne 6. března čínskojazyčné edici deníku Epoch Times, že v souvislosti s rostoucím napětím na Blízkém východě Peking nařídil příslušným domácím podnikům zpřísnit vývozní kontroly strategických materiálů, včetně taktických dronů, minerálů vzácných zemin a rafinovaných ropných produktů.
Zdroj vystupující pod pseudonymem Huang Juguang uvedl, že anonymitu zvolil ze strachu z možných odvetných opatření.
Podle Huanga již některé technologické společnosti a obchodní firmy obdržely ústní oznámení, která vyžadují dodatečné prověřování vývozních kontraktů a přísnější schvalovací postupy u smluv týkajících se „citlivých regionů“.
Tato opatření přicházejí v době, kdy společné americké a izraelské údery proti Íránu výrazně poškodily vojenskou infrastrukturu země a zdecimovaly nejvyšší vedení islámské republiky.
Peking a Teherán udržují přátelské vztahy již řadu let.
V rámci dohody o „komplexním strategickém partnerství“ na 25 let, kterou Peking a Teherán podepsaly v roce 2021, se Čína zavázala investovat 400 miliard dolarů do telekomunikací, bankovnictví, přístavů a další infrastruktury v Íránu.
Írán se na oplátku zavázal pokračovat v dodávkách ropy.
Podle analytické společnosti Kpler, která sleduje globální přepravu komodit, Čína v roce 2025 dovážela v průměru 1,5 milionu barelů íránské ropy denně.
To představovalo přibližně 12 procent celkového dovozu ropy do Číny a zhruba 90 procent íránského ropného exportu.
Předpokládá se, že velká část této ropy, na niž se vztahují přísné sankce, byla falešně přeznačena, aby se zakryl její skutečný původ.
Peking dosud ani nepotvrdil, ani nevyvrátil zprávy, že zastavil nebo omezil vývoz rafinovaných ropných produktů.
Na tiskové konferenci dne 5. března mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedl, že o takových opatřeních „nemá žádné informace“.
Huang vysvětlil, že opatření tohoto typu se obvykle nezveřejňují, ale jsou sdělována prostřednictvím regulačních orgánů jednotlivých odvětví nebo prostřednictvím kanálů státních podniků.
„Společnosti jsou nyní povinny znovu klasifikovat a přepočítat vývozní země a destinace pro dronové vybavení, materiály vzácných zemin a některé energetické produkty,“ vysvětluje Huang.
„Konečným strážcem však bude celní správa.“
Taktické drony a jejich klíčové komponenty jsou stále žádanější v souvislosti s jejich rostoucím využíváním v konfliktech od Ukrajiny po Írán a Jemen.
Prvky vzácných zemin a vzácné minerály zároveň zůstávají klíčovými surovinami pro výrobu raket, radarových systémů, elektronických zařízení a přesně naváděných zbraní.
„Jakmile jsou tyto zdroje podrobeny vývozním kontrolám, může to ovlivnit dodavatelské řetězce vojenské techniky v dotčených regionech,“ podotýká Huang.
Další informátor z čínského sektoru zahraničního obchodu, který z obavy před odvetou vystupuje pouze pod příjmením Mou, sdělil, že tato směrnice odráží sklon Pekingu podporovat Teherán v jeho probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem.
Podle Moua by omezení čínského vývozu rafinovaných ropných produktů mohlo Íránu usnadnit prodej jeho surové ropy.
To by podle něj mohlo zkomplikovat snahy Spojených států a Izraele prosazovat energetické sankce vůči Íránu.
„Ještě před vypuknutím tohoto nejnovějšího konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem Čína již dovážela velké objemy íránské surové ropy,“ zmiňuje Mou.
„A nyní, když náhle omezila vývoz rafinovaných ropných produktů, se domnívám, že je velmi pravděpodobné, že íránská strana o to požádala, protože chce, aby Čína ponechala na regionálním energetickém trhu více prostoru pro íránskou ropu.“
Zároveň dodává, že pokud se situace na Blízkém východě bude nadále vyostřovat, bude muset Čína upřednostnit bezpečnost domácích dodávek.
Wu Kegang, výzkumník v oblasti obchodu působící v Pekingu, řekl deníku Epoch Times, že Čína zaujímá klíčovou pozici v globálním dodavatelském řetězci kritických minerálů a že jakékoli zpřísnění vývozních omezení ze strany vlády může mít výrazný dopad na mezinárodní trhy.
„Tyto materiály jsou v Číně považovány za strategické zdroje a jsou nepostradatelné jak pro sektor špičkových technologií, tak pro obranný průmysl,“ poznamenává Wu.
„Podle současné politiky to již v podstatě znamená aktivaci válečných vývozních omezení.“
Wu také konstatuje, že pokud se konflikt na Blízkém východě protáhne, může Peking vývozní opatření ještě více zpřísnit nebo dokonce zcela pozastavit vývoz souvisejících materiálů.
Veřejně Peking vydal rutinní odsouzení a vyzval k příměří.
Použil přitom podobnou rétoriku, jakou uplatnil v lednu v reakci na vojenskou operaci Spojených států ve Venezuele.
Čínský ministr zahraničí Wang Yi po prvních úderech označil americké a izraelské vojenské operace v Íránu za „nepřijatelné“ a odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Jde již o podruhé během dvou měsíců, kdy Spojené státy podnikly vojenskou akci proti vůdci, který byl považován za spojence KS Číny, po překvapivém zajetí venezuelského vůdce Nicoláse Madura.
Události se odehrávají jen několik týdnů před vysoce sledovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Xi Jinpingem, na němž se očekává prodloužení příměří, které by zabránilo tomu, aby dvě největší světové ekonomiky uvalily na zboží té druhé cla až do výše 125 procent.
Na této zprávě se podílela také Hu Ying z čínskojazyčné redakce Epoch Times.
–ete–
