Komentář
Organizace spojených národů byla v roce 1945 založena jako výtvor americké strategické vize – konstrukce Pax Americana oděná do multilaterálního jazyka, která měla být základním pilířem mezinárodního řádu vytvořeného Spojenými státy po druhé světové válce.
Tato kalkulace se však v průběhu času zásadně změnila. Instituce byla během posledních 25 let systematicky infiltrována, personálně obsazována a přesměrována Komunistickou stranou Číny (KS Číny), čímž se OSN proměnila z nástroje, který Amerika formovala, v platformu, kterou Peking stále více ovládá a kterou z velké části platí američtí daňoví poplatníci.
Podívejme se na to blíže.
Finanční subvencování strategického rivala Ameriky
V roce 2025 nesly Spojené státy odpovědnost za 22 procent běžného rozpočtu OSN a přibližně 26 procent rozpočtu mírových operací OSN, podle Rady pro zahraniční vztahy. A podle Kongresové výzkumné služby činí samotný rozpočet mírových operací OSN na období 2025–2026 celkem 5,4 miliardy dolarů.
Ta groteskní ironie: Čína se v roce 2025 podílela zhruba 20 procenty na běžném rozpočtu OSN – oproti pouhým 0,77 procenta v roce 1994 – a téměř 23 procenty na rozpočtu mírových operací, což z ní činí druhého největšího přispěvatele v obou případech po Spojených státech.
Zatímco Čína rozšiřovala svůj finanční podíl a podle toho si kupovala vliv, Spojené státy současně financovaly organizaci, kterou Čína využívá proti americkým zájmům. Dobrovolné příspěvky USA jsou samy o sobě sedmkrát vyšší než celkové příspěvky Číny do celého systému OSN, jak uvádí The Heritage Foundation. Přesto Peking dokázal svou menší investici využít mnohem efektivněji.
Neuhrazené závazky USA činí 1,5 miliardy dolarů u běžného rozpočtu a 2,4 miliardy u mírových operací – výmluvný ukazatel toho, že i po sobě jdoucí americké administrativy si, byť ne vždy konzistentně, uvědomují, že poměr nákladů a přínosů není tím pravým ořechovým.
Pětadvacetiletá infiltrační kampaň Číny
Politické převzetí OSN ze strany KS Číny nebylo náhodné. Šlo o promyšlenou, trpělivou a vícevrstvou strategii realizovanou napříč personálním obsazením, financemi, hlasovacími bloky i utvářením norem.
Finanční eskalace
Povinné i dobrovolné příspěvky Číny do OSN vzrostly o 1 096 procent, přičemž o 346 procent mezi lety 2010 a 2019, podle Výboru generálních ředitelů systému OSN pro koordinaci. Peníze v každé instituci kupují přístup, vděčnost i hlasy.
Ovládnutí vedení agentur
Do roku 2006 nestál v čele žádné specializované agentury OSN čínský občan. V posledních letech však Čína vedla více specializovaných agentur OSN než jakákkoli jiná země. Podle The Heritage Foundation vedl čínský občan čtyři agentury v šesti mezi lety 2015 a 2021.
Tyto agentury nebyly vybrány náhodně. KS Číny pečlivě vybírala oblasti, jejichž činnost mohla propojit se svými domácími agendami, jako je „Made in China 2025“, vytvářet nové globální technologické standardy vedené čínskými národními korporacemi a propojit je se zahraniční politikou Pekingu prostřednictvím iniciativy Pásu a stezky.
Mezinárodní telekomunikační unie měla čínského zástupce ve vedení po dvě funkční období, čímž zajistila, že standardy společnosti Huawei jsou zaváděny na dosud málo pokrytých trzích v Africe, Tichomoří a jihovýchodní Asii.
Ovládnutí byrokracie
Institut Lowy upozorňuje, že čínští představitelé vedou Odbor ekonomických a sociálních záležitostí OSN od roku 2007, přičemž diplomaté poznamenávají, že „DESA je čínský podnik, všichni to vědí a všichni to přijímají“.
DESA určuje intelektuální směr hospodářské, environmentální a sociální politiky v celém systému OSN. Recenzovaný výzkum potvrzuje mechanismus: Čína vytváří koalice se slabšími státy, aby ovládla jmenování do vedoucích funkcí, a tito Číně naklonění lídři pak přizpůsobují jazyk byrokracie OSN dokumentům vytvořeným v Číně. KS Číny dosazuje své lidi; tito lidé přepisují diskurz celé instituce.
Budování hlasovacího bloku
Čína uplatňuje významný vliv ve Skupině 77 – sdružení 134 zemí, které tvoří téměř 70 procent všech členů OSN.
Africké státy jako největší regionální blok s přibližně 28procentním podílem hlasů sehrály klíčovou roli při podpoře vzestupu Číny, když pomohly zvolit čínské občany do čela čtyř hlavních agentur OSN a zajistit zástupce v dalších devíti.
Investice Číny v rámci iniciativy Pásu a stezky v Africe přinesly Pekingu významné geopolitické dividendy.
Využití vedení OSN jako nástroje
Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia Peking „kultivoval“ vedoucí představitele OSN, včetně generálního tajemníka Antónia Guterrese, aby prosazovali iniciativu Pásu a stezky a propojovali ji s Cíli udržitelného rozvoje OSN. Vedení OSN se fakticky stalo marketingovým nástrojem pro čínskou geopolitickou infrastrukturu.
Rada bezpečnosti OSN: čínsko-ruský blok vet proti USA
Všech devět formálních vet Číny v Radě bezpečnosti za poslední dekádu bylo uplatněno společně s Ruskem. Obě země vytvořily funkční diplomatickou protiváhu vůči Spojeným státům, Spojenému království a Francii – čímž zanechaly tyto tři západní mocnosti fakticky bezmocné – a čínsko-ruské spojenectví se v důsledku rusko-ukrajinské války dále upevnilo.
Čína blokovala rezoluce podporované USA týkající se Sýrie, Venezuely, Severní Koreje, Barmy (Myanmaru) a Zimbabwe a používala „suverenitu a nevměšování“ jako zástěrku pro ochranu režimů sloužících čínským zájmům.
Naposledy, 7. dubna, Čína vetovala rezoluci předloženou Bahrajnem, která by umožnila státům použít v případě potřeby vojenskou sílu k otevření Hormuzského průlivu pro volný tok lodní dopravy a obchodu.
Čína využívá své postavení mezi stálými členy Rady bezpečnosti tím, že hrozí vetem, aby oslabila rezoluce, které považuje za nepříznivé, včetně těch namířených proti Severní Koreji a Íránu. Pokaždé, když se Spojené státy snaží využít Radu bezpečnosti jako nástroj tlaku, musí nejprve získat souhlas Číny.
Lidská práva a přepisování norem
Často deklarovaným cílem KS Číny je nahradit mezinárodní řád vytvořený Spojenými státy novým světovým řádem pod čínskou dominancí. Jednou ze strategií, jak toho dosáhnout, je systematické oslabování systému lidských práv OSN.
Whistleblower OSN obvinil Čínu z používání zastrašování, úplatků a úprav dokumentů za účelem odstranění nepříznivých informací o původu covidu a zneužívání v Xinjiangu. Navzdory své tristní bilanci v oblasti lidských práv byla Čína opakovaně zvolena do Rady OSN pro lidská práva a posuzuje jiné země, zatímco sama provozuje koncentrační tábory.
Na nejhlubší úrovni usiluje Peking o zásadní reformu globální správy – to, co čínský vůdce Xi Jinping označuje jako „nový typ mezinárodních vztahů“ – což představuje systematickou snahu oslabit globální vedení USA v době rostoucí rivality. Pokusy čínského komunistického režimu odklonit pozornost od cílů v oblasti lidských práv směrem k čistě ekonomickému rozvoji jsou nejviditelnější v sociálních a ekonomických orgánech OSN, kde má Peking relativně volné pole působnosti, zatímco západní země postupně ustupují.
Úvahy na závěr
Spojené státy hradí přibližně 22 procent běžného rozpočtu OSN a 26 procent nákladů na mírové operace – největší finanční příspěvek instituci, kterou nepřátelská mocnost 25 let systematicky přebírá. Čínský režim, jehož podíl dnes činí téměř 20 procent oproti méně než jednomu procentu v roce 1994, dokázal tuto menší investici využít s mnohem větší strategickou disciplínou: obsadil vedení agentur, vybudoval hlasovací blok G77, vytvořil veto partnerství s Ruskem a přesměroval institucionální legitimitu OSN k legitimizaci geopolitiky iniciativy Pásu a stezky.
Každý údajný přínos členství v OSN – mezinárodní legitimita, sdílení bezpečnostní zátěže, tvorba globálních norem – stojí na předpokladu, že instituce odráží sdílené hodnoty blízké americkým ideálům a není ovládnuta nepřátelskou mocností. Tento předpoklad je nyní empiricky nepravdivý. Instituce, kterou kontroluje Peking, nemůže současně sloužit jako nástroj americké zahraniční politiky. Poměr nákladů a přínosů nelze zachránit poukazem na programy, které ještě fungují; rozhodující je, kdo určuje celkový směr, a výše uvedené shrnutí dává jednoznačnou odpověď.
A konečně, z čistě perspektivy „Amerika na prvním místě“ Spojené státy ve skutečnosti financují vlastní strategické omezování. Logický závěr je přímočarý: pokračující plná podpora OSN v její současné podobě znamená dotování moci KS Číny na úkor Ameriky. OSN musí být zásadně reformována, nebo ukončena.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
