Způsobuje Mozartova hudba kromě příjemného poslechu i něco víc? Vědci po celém světě tvrdí, že jeho hudba dělá z lidí inteligentnější jedince a zlepšuje zdraví. Mají ji rády krávy i rostliny. Podívejme se blíže na různé studie a výzkumy takzvaného Mozartova efektu.
Inteligence
Pojem „Mozartův efekt“ byl poprvé použit v roce 1995 vědci z Kalifornské univerzity, kteří objevili, že studenti si vedli při IQ testech lépe, když poslouchali Mozarta. Kromě něj zkoušeli vědci tance, audio knihy, relaxační pokyny a minimalistickou hudbu, ovšem nic z toho nezabíralo.
Frances Rauscherová, Gordon Shaw a Katherine Kyová ze Střediska pro neurobiologii učení a paměti ve své práci publikované v Neuroscience Letters napsali, že „36 vysokoškolských studentů poslouchalo deset minut Mozartovy sonáty pro dvě piána, K. 448, a v prostorových IQ testech se umístili na Stanford-Binetově inteligenční stupnici o 8 až 9 bodů výš, než když naslouchali nahraným relaxačním pokynům nebo tichu“.
Pětidenní studie, které se zúčastnilo 79 studentů, rovněž zaznamenala „dramatické zvýšení mezi prvním a druhým dnem, u Mozartovy skupiny 62 procent versus 14 procent u skupiny ticha a 11 procent u smíšené skupiny (ti, kdo poslouchali jiné druhy hudby a nahrávek).“ Na závěr vědci shrnuli, že „reakce kůry mozkové na hudbu jsou možná jako Rosettské desky k vnitřnímu jazyku vyšších funkcí mozku“.
Produkce mléka
Španělské noviny El Mundo v roce 2007 přinesly zprávu, že krávy z farmy ve Villanueva del Pardillo produkují 30 – 35 litrů mléka denně. Pro porovnání, ostatní farmy dosahovaly výkonu jen 28 litrů za den. Podle majitele kravína, Hans-Pieter Siebera, je to díky Mozartově skladbě Koncert pro flétnu a harfu v D, kterou jeho 700 fríských krav při dojení poslouchá. A mléko je prý také sladší. Podle televize ABC to byli francouzští mniši z Brittany, kteří jako první kravskou slabost pro německého skladatele objevili.
Zdraví předčasně narozených dětí
Odborný časopis Pediatrics v lednu 2010 přinesl studii izraelských vědců, která ukazuje, že Mozart pomohl předčasně narozeným miminkům nabrat rychleji váhu. Při výzkumu vědci hráli dvaceti kojencům denně půl hodiny melodie Mozarta a srovnávali výsledky se skupinou, která žádnou hudbu neposlouchala. Experiment se uskutečnil ve dvou dnech na Souraskyho zdravotním středisku v Tel Avivu. Doktoři si všimli, že poslech hudby novorozence uklidňuje a snižuje výdej klidové energie (REE).
„Vystavení Mozartově hudbě výrazně snižuje REE u zdravých předčasně narozených nemluvňat. Spekulujeme, že tento účinek hudby na REE by mohl částečně vysvětlit zlepšení přírůstku váhy, který z tohoto ´Mozartova efektu´ pramení, “ píše se ve studii.
Růst rostlin
Od 70. let minulého století se pouští rostlinám všechny možné druhy hudby. Některou si zamilovaly a některá je zahubila. Tou neoblíbenější však byla Mozartova hudba.
Jeden z prvních pokusů tohoto druhu se uskutečnil v roce 1973 na Coloradské vysoké škole pro ženy. Dorothy Retallacková tehdy umístila rostliny do dvou biotronických komor, z nichž v každé hrála tři hodiny denně jiná hudba.
Rostliny vystavené pohodové nenáročné hudbě rostly zdravě a stonky se jim začaly nahýbat směrem k rádiu, zatímco rostliny poslouchající rock měly malé listy a od rádia se odkláněly. Vyrostly vysoké a vytáhlé a většina z nich do 16 dnů uhynula.
Retallacková experimentovala s různými styly hudby. Rostliny se odkláněly od Led Zeppelin i Jimi Hendrixe, zato se zdálo, že mají rády varhanní skladby od Bacha a jazz. Favoritem ovšem byla tradiční hudba na sitár ze severní Indie.
Vinice
Italský milovník kvalitní hudby a zapálený vinař, Carlo Cignozzi, hledal roku 2001 způsob, jak zabránit škůdcům, aby ničili jeho vinice. Rozmístil tedy na své 24akrové vinici v Toskánsku reproduktory, z nichž se 24 hodin denně linul výběr vážné hudby včetně Mozarta. Cignozzi si všiml, že mu réva zraje rychleji. Na místo se v roce 2006 dostavil výzkumný tým z Florentinské univerzity, aby tento úkaz prozkoumal lépe. Profesor zemědělství, Stefano Mancuso, potvrdil, že réva „poslouchající“ hudbu zrála rychleji než ta, která jí vystavena nebyla. Hudba pozitivně ovlivnila také růst a hustotu listoví.
Krysy v bludišti
Frances Rauscherová, jedna z badatelů, kteří byli zapojeni v prvotní studii Mozartova efektu v roce 1995, zkoumala účinky skladatelovy hudby i dál. V roce 1998 vystavila skupinu krys umělcově hudbě zatímco byly ještě v děloze, a ještě šedesát dní po narození. Přišlo se na to, že tato skupina krys byla lepší v orientaci v bludišti, než jiné skupiny, které byly nechány v tichosti nebo vystaveny hudbě minimalistického skladatele Philipa Glasse.
Studie proběhla na Wisconsinské univerzitě a byla otištěna v odborném časopise Neurological Research, kde se psalo: „Do třetího dne zvládly krysy vystavené Mozartovu dílu projít bludištěm rychleji a s méně chybami než krysy patřící do jiných skupin. Rozdíl se významně zvýšil k pátému dni. To svědčí o tom, že opakované vystavení složité hudbě napomáhá ke zlepšení prostorově temporálního učení u krys, což se podobá výsledkům zjištěným u lidí.“
Vědci stále hledají vysvětlení
Vědci dlouho pátrají po vysvětlení Mozartovy zjevné moci nad lidskými bytostmi, živočichy i rostlinami. Někteří z nich teoretizují, že skladatel do svých děl zakomponoval Fibonacciho posloupnost, což je matematický vzorec vyskytující se v přírodě. Jsou lidé, kteří tvrdí, že frekvence v jeho hudbě mají vliv na všechny živé organizmy.
Dnes se stal Mozartův efekt daleko víc než jen bizarní vědeckou teorií. Existuje celý průmysl, který na něm vydělává. Narazíte na Mozarta pro děti nebo pro psy a kočky, rýžové víno fermentované za zvuků Mozartovy hudby či na Mozartovy banány (v Japonsku najdete všechno možné). Od doby, kdy legendární pianista Glenn Gould zpíval Mahlera kravám a pouštěl slonům operu, se vývoj posunul hodně dopředu.
Co je tedy pouhý marketing firem a co je opravdu podloženo vědou? Měly by těhotné matky chodit na koncerty? Měli by rodiče vypnout MTV a pouštět svým batolatům Kouzelnou flétnu? Ať už jsou přínosy jakékoliv, za zkoušku nic nedáte.
