Stále častěji z médií zazní, že dnešní lidé se mají rozhýbat. Jestliže člověk prosedí většinu pracovní doby za počítačem, začne mu ubývat svalová hmota a naskakovat přebytečné kilogramy. Podle statistik se jen v Evropské unii nedostatečně hýbou zhruba dvě třetiny obyvatel, a čím vyšší věk, tím toto číslo stoupá. Chybějící pohyb v práci je potřeba nahradit volnočasovými aktivitami.
Odborníci poukazují na to, že nejpřirozenějším pohybem je obyčejná chůze.
Deset tisíc kroků denně – je to málo, nebo moc? Odborníci se přou, zda je toto často propagované číslo pro zdraví a kondici ideální. Aby však měly nachozené kroky skutečně přínos, záleží totiž i na způsobu chůze, kvalitě obuvi a správných návycích.
Ovšem, každý nemůže být jako „Rychlonohý Džar“ (podle Semena Karatova) nebo jamajský sprinter Usain Bolt.
„Noha sice není nejdůležitější článek lidského těla, ale dává nám jasný obraz o tom, v jakém stavu se celé tělo nachází,“ říká Martin Kasman, fyzioterapeut, který se věnuje diagnostice a terapii funkčních poruch pohybového aparátu novorozenců, dětí a dospělých, a dodává:
„Co ho ovlivňovalo, jaká traumata a onemocnění překonalo, jaké aktivity člověk vykonává. Při bolesti ustupujeme od přirozeného pohybu, zvyšuje se napětí těla, hledáme zkratky a pomáháme si, abychom mohli vykonávat běžné aktivity, i když v omezeném režimu. Odráží se to na naší výkonnosti, vzhledu i vnímaní sebe samého,“ popisuje terapeut.
Chůze je podle něho přirozený, preventivní i terapeutický pohyb pro tělo. Pokud chce být člověk zdravý a v kondici, je třeba se především zvednout ze židle.
A jak tedy chodit správně?
Při každém kroku je důležité vždy přirozeně ohnout nohu v kotníku a zapojit všechny svaly na nohou, aby se odlehčily klouby. Nejdříve měkce došlápnout na patu a poté postupně přenášet váhu ke špičce. Kroky by měly být plynulé a stejně dlouhé.
Také je vždy lepší dělat kratší kroky, lépe se tak uhlídá lehké položení paty na zem. Nesprávná chůze může vést nejen ke zvýšenému riziku puchýřů na nohou, ale také k riziku bolesti zad, kolen či kyčlí, upozorňuje M. Kasman.
A kolik že je těch často skloňovaných „deset tisíc kroků“?
Není od věci si uvědomit, že oněch deset tisíc kroků představuje ve skutečnosti zhruba sedm kilometrů!
Začátek našich pohybových aktivit tedy neznamená, že hned první den ujdeme 7 km. Není žádoucí „přepálit“ start, ale je třeba stanovit si reálné cíle. Můžete zařadit chůzi do svého běžného režimu postupně. Například chodit pěšky z práce, vyrazit na delší vycházky se psem, na svižné sportovní procházky se sluchátky v uších a podobně.
Kupte si krokoměr, a denní dávku postupně zvyšujte, aby netrpěla chodidla a klouby.
Potřebujeme správnou techniku chůze i obuv
V prodejnách sportovní obuvi naleznete dostatečně velký výběr vhodné obuvi pro chůzi. Vyberte si vyhovující obuv, která slouží právě tomuto účelu, nikoliv cyklistické boty nebo rovnou tretry. Boty pro pěší chůzi mají mít ve špičce dostatečně velký prostor pro prsty, měkký lem obepínající patu, stélku, která dobře tlumí a má podporu klenby, mezipodešev s gelem nebo paměťovou pěnou, jež tlumí vaše kroky – a nakonec podrážku s trakcí pro terén, ve kterém se obvykle pohybujete.
Synonymem přirozené chůze a volbou zdravého životního stylu se v posledních letech stala také barefoot obuv. Boty ušité podle přirozeného tvaru chodidla, v nichž chodíte jakoby „na boso“. Uživatelé subjektivně hodnotí, že správné používání barefoot obuvi má pozitivní vliv na klouby, šlachy i celý pohybový aparát.
Pokud ovšem milujete boty na podpatcích či obuv do špičky, není nutné se jich úplně vzdávat. Jen počítejte s tím, že v těchto botách neujdete celých svých 10 tisíc kroků, ale o něco méně.
