Naše závislost na sezení nás ničí, ale pro ty, kteří jsou připoutáni k židlím, existuje snadné řešení.
Během pandemie covidu-19 se již tak značně sedavé obyvatelstvo pohybovalo ještě méně. Podle výzkumníků z Kalifornské univerzity v San Francisku (zdroj) se ve Spojených státech během 15 dnů od vyhlášení pandemie snížil počet denních kroků o 15 % a situace se dodnes nezlepšila. Vzhledem k tomu, že stále více lidí pracuje z domova, tendence sedět dlouhé hodiny u počítače se podepisuje na fyzickém i duševním zdraví. Pozitivní na tom je, že si mnoho lidí stále více uvědomuje důležitost každodenního pohybu.
Pravidelné fyzické cvičení je sice důležité, ale stejně tak je důležité dělat prakticky cokoli jiného než sedět – dokonce i stát. Proto má mnoho fitness trackerů nastavené cíle nejen pro spálené kalorie a počet kroků za den, ale také pro dosažení cíle doby stání.
Co sezení způsobuje vašemu tělu
Sezení je chování s velmi nízkým energetickým výdejem, které je spojeno se špatnými zdravotními výsledky u dospělých i dětí. Sezení a další formy dlouhodobého nepřerušovaného setrvávání na jednom místě podporují u dospělých kardiometabolické poruchy, obezitu, deprese a úmrtnost ze všech příčin. U dětí je spojeno s obezitou, úzkostí a depresivními příznaky.
S dlouhodobým sezením jsou spojeny také zvýšené muskuloskeletální symptomy a zdá se, že každodenní dlouhodobé sezení dokonce urychluje stárnutí na buněčné úrovni.
Mezi zhruba 1 500 staršími ženami, které byly zahrnuty do jedné studie publikované v časopise American Journal of Epidemiology (zdroj), byly ty, které seděly nejdéle, z biologického hlediska v průměru o osm let starší než ženy, které se pohybovaly častěji, přičemž vědci dospěli k závěru, že „vyhýbání se vysoce neaktivnímu životnímu stylu může přinést zdravotní výhody na buněčné úrovni“.
Jiná studie zveřejněná v časopise The BMJ v roce 2015 (zdroj) zjistila, že nadměrné sezení zvyšuje riziko rakoviny plic o 54 %, riziko rakoviny dělohy o 66 % a riziko rakoviny tlustého střeva o 30 %.
„Sedavé chování přispívá k vzájemně propojené síti zvýšeného množství tělesného tuku, změněné produkci pohlavních hormonů, metabolické dysfunkci, leptinu, adiponektinu a zánětu, což podporuje rozvoj rakoviny,“ píší vědci.
Samostatný výzkum, publikovaný v časopise American Journal of Preventive Medicine (zdroj), rovněž zjistil, že sezení delší než tři hodiny denně je příčinou 3,8 % všech úmrtí v 54 sledovaných zemích.
Více než 60 procent lidí na celém světě tráví více než tři hodiny denně sezením.
Proč byste se měli zbavit „závislosti na židli“?
„Závislost na židli se stala charakteristickým znakem moderní doby,“ napsal Dr. James Levine, autor knihy Vstaňte!: Proč vás vaše židle zabíjí a co s tím můžete udělat (kniha) a vynálezce běžeckého stolu, v úvodníku v Mayo Clinic Proceeding. „Sezení zabíjí více lidí než kouření, protože více lidí nadměrně sedí než kouří a zdravotní následky sezení jsou četnější.“
Více než dvě desítky chronických onemocnění, od cukrovky a vysokého krevního tlaku po bolesti zad a hlubokou žilní trombózu, jsou spojeny s nadměrným sezením a není pravděpodobné, že by cvičení škodlivé účinky nadměrného sezení vyvážilo.
Sedavé zaměstnání a spolu s ním mnoho spojitých zdravotních problémů se rozšířilo během průmyslové revoluce, kdy se lidé stěhovali ze zemědělských komunit do měst.
„Jakmile se průmyslová revoluce prosadila, stalo se smrtící sezení nevyhnutelným. V 19. století byly vynalezeny výrobní linky v továrnách, aby se snížila potřeba pracovníka ztrácet čas chůzí. Brzy poté byly vyvinuty moderní kanceláře s předpokladem, že čím méně minut se budou pracovníci během pracovního dne pohybovat, tím méně času promrhají,“ napsal Levine v Mayo Clinic Proceedings.
„Ve 30. letech 20. století se objevil úhlavní nepřítel – kancelářská židle. Následovala automatizace a mechanizace pracoviště a zavedení psacích strojů, diktafonů, interkomů a sčítacích strojů – všechny tyto prostředky omezovaly pohyb. V 50. letech 20. století přišla na trh masově vyráběná a cenově dostupná auta a lidé přestali chodit do práce pěšky a začali jezdit autem.“
Během pouhých dvou století se lidé z neustálého pohybu stali věčně sedícími a důsledky jsou vážné. Ale i když mnozí z nás zůstávají uvězněni u svých pracovních stolů, neznamená to, že musíme sedět. A naštěstí pro nás může mít pouhé zvednutí zadku hluboký přínos.
Pokračování článku právě připravujeme.
PŘÍŠTĚ: Jak stání prospívá mysli i tělu…
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
