Královská akademie logopedů a jazykových terapeutů (RCSLT) tvrdí, že je „velmi znepokojuje“ počet batolat ve Velké Británii, která mají problémy s komunikací kvůli opakovaným lockdownům.

Terapeuti a charitativní organizace vyjádřili obavy z prudkého poklesu řečových a motorických dovedností, přičemž počet doporučení na jazykovou terapii se zdvojnásobil. Dětem (i dospělým) jsou poskytována logopedická sezení, která jim pomáhají komunikovat.

Zavaleni poptávkou

Kamini Gadhoková, výkonná ředitelka RCSLT, řekla deníku Telegraph, že její členové jsou „velmi znepokojeni“ počtem batolat, která mají problémy s komunikací, a že členové její akademie nejsou schopni udržet krok s poptávkou.

„Čím větší je mezera v době, kdy je dítěti pět let, tím obtížnější je ji odstranit,” upozornila Gadhoková a varovala, že bez včasné intervence je mnohem pravděpodobnější, že tyto děti budou trpět emočními problémy a problémy s chováním.

Analýza ukázala, že každé páté dítě nesplňuje očekávané standardy do věku dvou a půl let, přičemž tisíce dětí budou pravděpodobně potřebovat pomoc logopeda.

Yvonne Wrenová, zakladatelka a ředitelka organizace ChildSpeech, v rozhovoru pro The Conversation napsala, že roušky „zastírají výraz obličeje, který přispívá k tomu, jak chápeme význam slov, která slyšíme. Když se o něj připravíme, nejenže se zvyšuje možnost nedorozumění (a chybného učení), ale může to mít také dopad na rozvoj sociálních a emočních dovedností dětí.“

Podle Wrenové se nejen snížil kontakt dětí s novou slovní zásobou, ale i interakce s učiteli, kamarády a rodinou, což jsou některé ze způsobů, jakými lockdowny ovlivnily vývoj dětské řeči.

„Naši členové nám sděluí, že rostoucí seznamy a čekací doby na logopedickou péči dramaticky ovlivňují jejich schopnost poskytovat podporu, kterou děti potřebují pro nejlepší start do života,“ popisuje problém Gadhoková.

Jane Harrisová, výkonná ředitelka I CAN, britské charitativní organizace pro komunikaci s dětmi, sdělila deníku The Epoch Times e-mailem, že „není překvapivé, že covidové lockdowny způsobily, že batolata nedokáží správně mluvit nebo si hrát“.

„Po covidu došlo k prudkému nárůstu problémů s vývojem dětí. Z našeho výzkumu vyplývá, že 1,5 milionu dětí ve Velké Británii má problémy naučit se mluvit a rozumět jazyku,“ uvedla Harrisová.

Na základě studijního dotazování odpovědělo 62 % učitelů základních škol a 60 % učitelů středních škol, že mají obavy z toho, že děti, jež jsou momentálně pozadu, to již nedoženou.

„Pokračující škrty ve službách po pandemii jen dramaticky snižují dostupnost logopedické péče, což znamená, že děti a jejich rodiny nemohou dostat správnou pomoc ve správný čas,“ dodala.

Znepokojivý trend

Alison Mortonová, výkonná ředitelka Institute of Health Visiting, uvedla pro deník Telegraph, že nejnovější údaje jsou „znepokojivým obrazem“ a že existuje velké množství dětí, které potřebují podporu.

„Nejnovější celostátní údaje o vývoji dítěte ukazují znepokojivý obraz, kdy méně dětí dosahuje ve dvou až dvou a půl letech očekávané úrovně vývoje nebo ji překračuje. Zatímco většina dětí se vyvíjí podle očekávání, významná a rostoucí menšina dětí se nevyvíjí,“ uvedla.

V březnu provedená sonda (pdf) Severovelšskou radou pro zdraví (North Wales Community Health Council, NWCHC) zjistila, že pokroky, kterých děti dosáhly v řeči, kvůli prvnímu lockdownu v březnu 2020 zcela vymizely.

„Řada rodičů nám řekla, že mají pocit, že jejich děti přišly o služby v klíčové fázi svého vývoje, a že to bylo umocněno absencí interakce s ostatními dětmi kvůli domácímu vzdělávání. Někteří rodiče měli pocit, že jejich děti přišly o veškeré pokroky dosažené v předchozích měsících a že dopad na vývoj jejich dítěte je zničující,“ napsalo NWCHC.

Přeloženo z anglického originálu.