Když se nad tím zamyslíte, je až neuvěřitelné, že něco tak jednoduchého a relativně malého jako naše chodidla dokáže unést celou tělesnou váhu dospělého člověka. A když uvážíme, jak jsme na svých chodidlech závislí, stojí za to zamyslet se nad tím, jak se o ně staráme. 

Ovšem vědět, co je pro naši chůzi nejlepší, není vždy tak zřejmé. Někteří lidé doporučují tzv. minimalistické boty, které vyrábí některé sportovní značky. Tyto boty mají tenkou, ohebnou podrážku a nízký podpatek. Další lidé jsou dokonce toho názoru, že pro nohy i celkové zdraví je nejlepší, když chodí úplně bosky. 

My se dnes podíváme na možnosti, které existují a co na to říkají vědci. 

Začneme u dětí. Co je nejlepší pro ně? Jak vám každý rodič potvrdí, kdyby děti nemusely, pravděpodobně by obuv vůbec nikdy nepoužívaly. Ostatně chození naboso je pro jejich vývoj nesmírně důležité. Děti objevují svět dotykem a chodidla nejsou žádnou výjimkou. 


Čtěte také:Kontakt člověka se zemí může sloužit jako léčebný prostředek


Když děti chodí, běhají (a padají) po domě a na dvoře, rozvíjí se jim na nohou důležité svalstvo, které jim pomáhá při získávání rovnováhy a stability. 

Bez takovýchto zkušeností nikdy nedostanou šanci „postavit se na vlastní nohy“ a to doslova. Jak uvedl pediatr Ali Khosroabadi v relaci The Doctors, „chodit pár hodin (denně) bosí je pro chodidla opravdu dobré, hlavně pro děti“. 

Sám nechává své ratolesti, aby si po domě běhaly bosky a mohly si tak vybudovat potřebné svalové skupiny. 

Bosé běhání

Zatímco chodit doma bosky je očividně dobrý nápad, prohánět se bez bot venku je stále předmětem diskuzí.

Lidé pobíhali bosky celá tisíciletí, a i my jsme v poslední době svědky zvýšeného zájmu o „přirozené běhání“. Jeho zastánci tvrdí, že nejlepší maratonci všech dob, od starých Řeků, kteří zavedli Olympijské hry, až po moderní šampiony z Etiopie, Keni, Indie či Jižní Afriky, běhali bez obuvi. 

Bosí běžci často tvrdí, že zranění obutých běžců jsou způsobená tím, jak boty kazí přirozený styl chůze či běhu. Jenže co se všemi těmi věcmi na zemi, které nás mohou zranit? Přece jen už nežijeme v době, kdy by kolem nás byla jen hlína a kamínky a naše chodidla jsou měkká, nezvyklá na přímý kontakt s tvrdou zemí.

Tady přicházejí na řadu „minimalistické boty“, které mají tenkou podrážku a chrání chodidlo před pořezáním, propíchnutím a nebezpečnými předměty na zemi. 

Další možností jsou tzv. „barefoot“ neboli „bosé“ boty, které mají ultratenkou vrstvu podrážky, pouhých 3–6 milimetrů, a kdy je noha v naprosté rovině bez zvýšeného podpatku. Taková obuv dobře imituje chůzi naboso a rovněž ochraňuje před zraněním.

Bosá chůze venku

V poslední době se hodně hovoří nejenom o bosém běhání v rámci tréninku atletů, ale také o chůzi naboso v běžném životě. Koneckonců kdo by nemiloval procházet se naboso v písku po pláži nebo v husté zelené trávě? A možná jste si ve vašem okolí dokonce všimli někoho, kdo si vykračuje neobutý i po městě, v tramvaji nebo v kanceláři. 

Chůze naboso má údajně prospívat fyzickému i duševnímu zdraví. Jak může mít chůze bez bot tak velký dopad na zdraví? Je to dáno jevem zvaným „uzemnění“. 

Podle studie publikované v časopise enviromentálního a veřejného zdraví má „uzemnění“ na svědomí řadu zdravotních přínosů, od lepšího spánku a vzpřímenějšího postoje přes lepší krevní oběh, až po úbytek bolesti. Jiné definice uvádějí, že jde prostě o fyzické propojení lidského těla se zemí. 

Vědci, kteří uzemnění testovali, se domnívají, že tyto pozitivní účinky pocházejí z toho, jak chodidla ze země vstřebávají přirozené elektrony. Podle profesora kineziologie a neurovědy, E. Paula Zehra z kanadské University of Victoria, zlepšuje bosá chůze naši orientaci v prostoru, protože z obnažených chodidel se lépe přenáší signály do mozku. 

Boty tuto zpětnou vazbu do velké míry ničí, píše server LiveScience. Podle vědců chůze v botách sice změkčuje prvotní dopad kroku, ale o to více zatěžuje klouby. 

Pokud bosá chůze přeci jen není nic pro vás a chcete zvolit přijatelnější způsob uzemnění, vyzkoušejte uzemňovací prostěradlo. Chůzi naboso to sice kompletně nenahradí, ale aspoň budete mít lepší spánek.

Bosí, leč s rozumem

Většina obyvatel velkých měst je čím dál víc odříznuto od přírody a sundat si boty jim tudíž umožňuje „spojit se“ se zemí. Teď, když víme, že chůze naboso je zdravá, měli bychom se tedy všichni vyzout a začít opět chodit bosky? 

Ne tak úplně, alespoň odborníci před tím varují. Terén většiny měst sestává z tvrdého povrchu jako asfalt nebo beton, ani nemluvě o střepech a jiných nástrahách na cestách. 

Takže odpovědí je nosit co nejpřirozenější boty, které kopírují klenbu nohy a vždy, když to jde a prostředí to dovoluje, obuv odhodit úplně, například doma, na zahradě nebo v parku. Jen to dělejte postupně, aby si kůže na chodidlech a svalstvo dolních končetin zvykli a vy jste si zbytečně neublížili. 

Rovněž je třeba si uvědomit, že pro lidi s vadami dolních končetin může bosá chůze představovat riziko zhoršení daného problému. 

Chodit neustále bosky možná není realizovatelné, ale už to, že to uděláte pouze na pár minut či hodin denně, vám může vylepšit nejenom náladu, ale i zdraví. 

Původní článek v angličtině byl zeditován a doplněn českou redakcí.

Související témata

Přečtěte si také

Poslanci podpořili zmrazení odvodů OSVČ a Okamura ustál hlasování o jeho sesazení z čela sněmovny

Poslanci dnes projednali návrh koalice na snížení odvodů o OSVČ coby „zpátečky“ od tzv. konsolidačního balíčku minulé vlády. Na plénu také ustál pozici předsedy Sněmovny Tomio Okamura...

Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy Darmovzala i šest propuštěných jiných národností

Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností.

Planetka pojmenovaná po českém géniovi

Před 30 lety objevil český astronom Zdeněk Moravec na hvezdárně Kleť planetku, která dnes nese název po největším českém myslitelovi.

Z 15 na 22 tisíc – nedostatek čipů brzy přinese skokové zdražení počítačů a mobilů

Umělá inteligence odsává příliš mnoho paměťových čipů z trhu. Jejich nedostatek se projeví skokovým zdražováním mobilů a počítačů již v nejbližších měsících, očekávají lidé z oboru.

„Pokud Evropa zůstane jediným subjektem, který dodržuje mezinárodní právo, nepředpovídám jí světlou budoucnost,“ říká politolog

Francouzský politolog rozebírá ambice Donalda Trumpa, vztahy USA s Ruskem a Čínou, vývoj na Ukrajině i rizika dohody EU–Mercosur. Kritizuje wokismus v Evropě a varuje před civilizačním úpadkem Starého kontinentu.

Andrej Babis
Babiš: Za covidu jsme naslouchali špatným odborníkům a uvěřili EU o vakcínách, které „nebyly až tak skvělé“

Podle Babiše jeho vláda „udělala plno chyb“, protože věřila „odborníkům“ z Ministerstva zdravotnictví a Evropské unie v období pandemie c ovidu-19.

Rámův most: přírodní útvar, nebo lidské dílo?

Úzký pás pevniny v Pálkském zálivu spojuje epos, víru, geologii i moderní politiku. Rámův most je pro jedny posvátnou památkou, pro jiné přírodním útvarem – a jeho osud dnes řeší soudy, vědci i vláda.

Chrám Kijomizu-dera, založený roku 778, patří k nejstarším a nejuctívanějším buddhistickým chrámům v Kjótu v Japonsku. (Mistervlad / Shutterstock)
Jak strávit 24 hodin v Kjótu

Bývalé císařské hlavní město Japonska nabízí více než tisíc let krásy, kultury a spirituality – od čajových obřadů gejš až po zlaté chrámy.

Čínské lázně v Pasohlávkách ani po sedmi letech zatím nikdo nestaví, hotové přitom mají být za rok

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je zhruba po dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje.