Rubrika: Názory
Je logické a bolestně zřejmé, že začít válku je vždy snazší a rychlejší, než ji ukončit. Potvrzují to vnitřní i válečné konflikty na Ukrajině, v Gaze, Íránu a na celém Blízkém východě...
Velmoci si ve stínu konfliktu předávají informace, které mohou rozhodovat o životech vojáků i o tom, jak daleko je svět od otevřené srážky.
Myšlenka, že svobodná rozhodnutí lidí mohou vytvářet bohatství i pokrok, často provokuje i inspiruje a nutí znovu promyslet roli moderního státu.
Myšlenka rychlé invaze zní jinak ve chvíli, kdy se spočítá její skutečná cena – ztráty, izolace a otřes velké země i její globální moci.
Nenápadné zprávy o umělé inteligenci odhalují změnu, která už zasahuje konflikty, politiku i moc. Otázka zní, zda tyto signály včas rozpoznáme.
Po zprávách o laboratořích napojených na Čínu v amerických městech se znovu vracejí otázky ohledně strategických ambicí Pekingu...
Rozvoj umělé inteligence odhaluje, jak kultura bez svědomí mění lidi v data a efektivitu v pouhou náhražku morální odpovědnosti.
Snížení viditelnosti, resp. dosahu, se v prvním pololetí 2025 týkalo jen na Facebooku více než 10 milionů příspěvků...
Rozhodujícím rysem dnešního prostředí plného hrozeb není konvenční válka, ale tichý tlak, který míří přímo na občany a jejich svobodu.